Bankovní rada České národní banky ve středu nechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstala na 0,25 procenta. Pro sazby beze změny přitom hlasovali pouze čtyři ze sedmi centrálních bankéřů, a podle ekonomů je tak zvýšení sazeb na dalším zasedání v listopadu téměř jisté.

„Ačkoli to s dnešním výsledkem jednání bankovní rady nebylo zcela jednoznačné, nakonec převážil opatrnější přístup a bankovní rada své sazby nezměnila. Podle našeho názoru je však růst sazeb v letošním roce daný, a o jejích dalším růstu bankovní rada ČNB rozhodne na začátku listopadu,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Další minimálně dvě zvýšení sazeb lze podle ekonomů čekat v příštím roce. Důvodem je především dobrý výkon ekonomiky doprovázený růstem mezd, nízkou nezaměstnaností a růstem inflace.

Guvernér ČNB Jiří Rusnok ke středečnímu rozhodnutí uvedl, že debata ohledně zvýšení sazeb nebyla až tak rozporuplná. „Všichni jednoznačně vyjádřili pochopení pro to, že makroekonomická situace opravňuje k postupnému navyšování sazeb,“ uvedl. Nakonec ale podle něj v radě mírně převážil názor, že ekonomická situace nevyžaduje akutní reakci a že bude výhodnější počkat na novou listopadovou makroekonomickou prognózu, nové údaje z ekonomiky a na další kroky Evropské centrální banky.

Rusnok ve středu dále uvedl, že aktuální prognóze ČNB odpovídá po srpnovém zvýšení sazeb jejich další růst v průběhu dalších dvou let. Dodal také, že si dokáže představit zvýšení sazeb v horizontu šesti měsíců o více než 0,25 procentního bodu. V srpnu bankovní rada zvýšila úrokové sazby poprvé od února 2008. Základní úroková sazba tehdy stoupla o 0,2 procentního bodu na současnou úroveň.

Tři členové bankovní rady, kteří hlasovali pro růst základní úrokové sazby (dvoutýdenní repo sazby) na 0,5 procenta, hlasovali i pro zvýšení lombardní sazby na jedno procento. Lombardní sazba, která je v současnosti 0,5 procenta, je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů.

Návrh na rozdílné zvýšení jednotlivých úrokových sazeb (základní sazby o 0,25 procentního bodu a lombardní sazby o 0,5 procentního bodu) je podle Rusnoka logický. „Je to krok k takzvané normalizaci sazeb. Považujeme určitý viditelný rozdíl mezi základní a lombardní sazbou za potřebný. A je pravděpodobné, že tímto směrem budeme uvažovat i nadále,“ uvedl.

Koruna po oznámení ČNB bezprostředně zareagovala oslabením k 26,08 koruny za euro, kde se obchodovala i po 15. hodině. Před oznámením rozhodnutí koruna krátce prolomila hranici 26 korun za euro.

Rizika ohledně dalšího odhadovaného vývoje ekonomiky vyhodnotila bankovní rada jako mírně proinflační, tedy ve prospěch růstu cen.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.