Srp chce po Sobotkovi důkazy o spolupráci s StB, jinak ho zažaluje

Srp chce po Sobotkovi důkazy o spolupráci s StB, jinak ho zažaluje

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Předseda Jazzové sekce Karel Srp požaduje, aby premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) doložil jeho styky se Státní bezpečností (StB), kvůli kterým ho odmítl jmenovat do Etické komise pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu, v opačném případě prý podá na předsedu vlády žalobu. Kritizuje také srpnové rozhodnutí Senátu nehlasovat o případném Srpově místu v radě Ústavu pro studium totalitních režimů kvůli členství v předlistopadově komunistické straně. Podle Srpa je nesmysl vztahovat nynější zákonnou úpravu na komunisty z období Pražského jara.

Sobotka v lednu odmítl podpořit návrh prezidenta Miloše Zemana, aby se Srp stal členem komise. Odůvodnil to tím, že Srp před listopadem 1989 poskytoval informace Státní bezpečnosti a na desítkách schůzek je předával. „Jsem si vědom toho, že pan Srp udělal hodně dobrých věcí pro nezávislou kulturu, bohužel ale udělal také hodně špatných věcí a dlouhodobě a intenzivně donášel StB,“ řekl tehdy Sobotka.

Srp ve čtvrtek řekl, že na písemné doložení premiérových tvrzení, o které ho Srp požádal, čeká už přes půl roku. „Urgoval jsem minulý pátek. Nedojde-li k prokazatelným písemným dokumentům, podám na občana Sobotku žalobu,“ řekl Srp, zakladatel Jazzové sekce, která se před listopadem 1989 podílela na vydávání legálních i zakázaných publikací.

Při rozhodování o nominaci Srpa do ÚSTR vzal ve středu Senát na vědomí stanovisko své volební komise, že Srp jako bývalý člen KSČ nesplňuje podmínku spolehlivosti zákonu 181/2007 Sb. O nominaci tak horní komora ani nehlasovala. Srp, kterého v červenci navrhl Miloš Zeman, nedávno uvedl, že si na členství v KSČ nevzpomíná.

Novinářům také ukázal kopii dokumentu Státní bezpečnosti z roku 1979, který obsahuje jeho profil. „Mé členství v KSČ normalizační StB nesdílela. Ve spisu o mé osobě, který prošel inspekcemi a byl průběžně vyhodnocován, není uvedeno, že jsem byl vyškrtnut nebo promlčen, ale že jsem bezpartijní. Jakákoliv mýlka je absolutně vyloučena. Je to v rozporu s tím, co o mě uvádějí někteří pracovníci ÚSTR, ale mně je to srdečně jedno.“

Tisková konference Karla Srpa a Lenky Procházkové - foto: echo24

Na druhou stranu prohlásil: „Já se k levicovosti hlásím a hlásím se k srpnu 1968 a událostem Pražského jara. A věřím, že jsem v té době komunistou byl. To byl každý.“ Zmínil uvolněné ovzduší 60. let: „V té době byly na členství v KSČ fronty. A vztahovat slova zákona č. 181 na komunisty Pražského jara je holý nesmysl. Záleží, kdo ten zákon posuzuje. Ten zákon a celý lustrační zákon je nesmyslný, používá se jen k vyřizování účtů,“ řekl.

Srp také ostře kritizoval senátory, kteří posuzovali jeho nominaci ve volební komisi. Nechal se slyšet, že senát v radě nechce levici a dodal, že on zase nechce senátory, „kteří hajlují pro kohokoliv, kdo je platí“ a „jestli jejich senátní kruh poručí, tak pověsí vlastní mámu“.

V dubnu v Senátu neuspěla ve dvou kolech volby do rady ÚSTR ani publicistka a spisovatelka Lenka Procházková, která Srpa na dnešní tiskové konferenci podpořila. Nominaci provázela kritika jejích současných postojů, mimo jiné od pracovníků ÚSTR. Poukazovali na to, že spisovatelka s hodnocením minulosti nakládá ideologicky a používá propagandistický a demagogický styl. Procházková to odmítla. Podle Srpa vedl senátory k odmítnutí obou nominací odpor k Zemanovi. „Oni nás neznají, my je také ne. Nikdo se na nás nepřišel podívat, nejde o nás dva, ale o prezidenta republiky,“ řekl.

Srpovo jméno figuruje v neoficiálních seznamech spolupracovníků StB, takzvaných Cibulkových seznamech. V prosinci 2000 Městský soud v Praze 1 rozhodl, že byl ve spisech StB evidován jako její spolupracovník neoprávněně. To se však stalo na základě skutečnosti, že nelze ověřit autenticitu jeho podpisu z rekonstruovaného mikrofišového záznamu. Navíc v době vydání rozsudku nebyla k dispozici další později zveřejněná rozsáhlá svazková agenda, která Srpovu spolupráci s StB potvrzuje.

, , red