Předseda Jazzové sekce Karel Srp požaduje, aby premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) doložil jeho styky se Státní bezpečností (StB), kvůli kterým ho odmítl jmenovat do Etické komise pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu, v opačném případě prý podá na předsedu vlády žalobu. Kritizuje také srpnové rozhodnutí Senátu nehlasovat o případném Srpově místu v radě Ústavu pro studium totalitních režimů kvůli členství v předlistopadově komunistické straně. Podle Srpa je nesmysl vztahovat nynější zákonnou úpravu na komunisty z období Pražského jara.

Sobotka v lednu odmítl podpořit návrh prezidenta Miloše Zemana, aby se Srp stal členem komise. Odůvodnil to tím, že Srp před listopadem 1989 poskytoval informace Státní bezpečnosti a na desítkách schůzek je předával. „Jsem si vědom toho, že pan Srp udělal hodně dobrých věcí pro nezávislou kulturu, bohužel ale udělal také hodně špatných věcí a dlouhodobě a intenzivně donášel StB,“ řekl tehdy Sobotka.

Srp ve čtvrtek řekl, že na písemné doložení premiérových tvrzení, o které ho Srp požádal, čeká už přes půl roku. „Urgoval jsem minulý pátek. Nedojde-li k prokazatelným písemným dokumentům, podám na občana Sobotku žalobu,“ řekl Srp, zakladatel Jazzové sekce, která se před listopadem 1989 podílela na vydávání legálních i zakázaných publikací.

Při rozhodování o nominaci Srpa do ÚSTR vzal ve středu Senát na vědomí stanovisko své volební komise, že Srp jako bývalý člen KSČ nesplňuje podmínku spolehlivosti zákonu 181/2007 Sb. O nominaci tak horní komora ani nehlasovala. Srp, kterého v červenci navrhl Miloš Zeman, nedávno uvedl, že si na členství v KSČ nevzpomíná.

Novinářům také ukázal kopii dokumentu Státní bezpečnosti z roku 1979, který obsahuje jeho profil. „Mé členství v KSČ normalizační StB nesdílela. Ve spisu o mé osobě, který prošel inspekcemi a byl průběžně vyhodnocován, není uvedeno, že jsem byl vyškrtnut nebo promlčen, ale že jsem bezpartijní. Jakákoliv mýlka je absolutně vyloučena. Je to v rozporu s tím, co o mě uvádějí někteří pracovníci ÚSTR, ale mně je to srdečně jedno.“

Na druhou stranu prohlásil: „Já se k levicovosti hlásím a hlásím se k srpnu 1968 a událostem Pražského jara. A věřím, že jsem v té době komunistou byl. To byl každý.“ Zmínil uvolněné ovzduší 60. let: „V té době byly na členství v KSČ fronty. A vztahovat slova zákona č. 181 na komunisty Pražského jara je holý nesmysl. Záleží, kdo ten zákon posuzuje. Ten zákon a celý lustrační zákon je nesmyslný, používá se jen k vyřizování účtů,“ řekl.

Srp také ostře kritizoval senátory, kteří posuzovali jeho nominaci ve volební komisi. Nechal se slyšet, že senát v radě nechce levici a dodal, že on zase nechce senátory, „kteří hajlují pro kohokoliv, kdo je platí“ a „jestli jejich senátní kruh poručí, tak pověsí vlastní mámu“.

V dubnu v Senátu neuspěla ve dvou kolech volby do rady ÚSTR ani publicistka a spisovatelka Lenka Procházková, která Srpa na dnešní tiskové konferenci podpořila. Nominaci provázela kritika jejích současných postojů, mimo jiné od pracovníků ÚSTR. Poukazovali na to, že spisovatelka s hodnocením minulosti nakládá ideologicky a používá propagandistický a demagogický styl. Procházková to odmítla. Podle Srpa vedl senátory k odmítnutí obou nominací odpor k Zemanovi. „Oni nás neznají, my je také ne. Nikdo se na nás nepřišel podívat, nejde o nás dva, ale o prezidenta republiky,“ řekl.

Srpovo jméno figuruje v neoficiálních seznamech spolupracovníků StB, takzvaných Cibulkových seznamech. V prosinci 2000 Městský soud v Praze 1 rozhodl, že byl ve spisech StB evidován jako její spolupracovník neoprávněně. To se však stalo na základě skutečnosti, že nelze ověřit autenticitu jeho podpisu z rekonstruovaného mikrofišového záznamu. Navíc v době vydání rozsudku nebyla k dispozici další později zveřejněná rozsáhlá svazková agenda, která Srpovu spolupráci s StB potvrzuje.