Policista vyšetřující kauzu Čapí hnízdo plnil Rittigovu vůli, napsaly noviny ze stáje Agrofertu. Ovšem i média, která neřídí lidé Andreje Babiše, to vidí kriticky. Například „reputační problém“ vyšetřovatele Čapího hnízda Pavla Nevtípila potvrzuje Český rozhlas. Zmíněné úvahy neříkají přímo, že tak nedůvěryhodný člověk jako Nevtípil nemůže vyšetřovat dotační podvod, kde je obviněným premiér. V každém případě však propojují jednoduchý případ Čapího hnízda s beznadějně zamotanou kauzou jízdenek Dopravního podniku hlavního města Prahy.

Rittig vrací úder

Podnět ke kritice vyšetřovatele Nevtípila dala soudkyně Kateřina Jonáková, která v odvolacím řízení na Vrchním soudu v Praze prohlásila, že policista „plnil vůli osob“ spojených s lobbistou Ivem Rittigem a „projevoval se nápomocně“. Její výroky byly součástí odůvodnění verdiktu, ve kterém po sedmi letech definitivně osvobodila podnikatele Vladimíra Sittu v případu tunelování firmy Neograph. Případ Neograph byl vedlejší větví kauzy pražských jízdenek, Pavel Nevtípil ho pod dohledem pražské státní zástupkyně Dagmar Máchové vyšetřoval a dovedl k obžalobě. Než padl definitivní verdikt, byl Sitta dvakrát nepravomocně odsouzen k roční podmínce.

Není divu, že média skočila po osvobozujícím rozsudku, v jehož zdůvodnění soudkyně zpochybnila Nevtípilovu nestrannost. Vždyť samo pražské policejní ředitelství vyzvalo GIBS, ať nařčení prověří. Přesto jsou závěry o selhání vyšetřovatele a o tom, že se tím zpochybňuje také jeho důvěryhodnost v případu Čapí hnízdo, minimálně předčasné.

Historie jízdenek pro pražský Dopravní podnik patřila po roce 2010 k hlavním zbraním při tažení proti zkorumpovaným politikům a kmotrům. Pro antikorupční aktivisty tehdy bylo darem z nebe rozhodnutí obchodního ředitele firmy Neograph popsat policii příběh, jak se z každé jízdenky odesílala provize 17 haléřů firmě Cokeville Assets z Panenských ostrovů. Za firmou stál podle Národního fondu proti korupci lobbista Rittig, který touto cestou stahoval peníze od politiků. Policie případ vyšetřuje od roku 2011, před soud však dospěl teprve loni a mezitím se odehrál okrajový příběh manažera Sitty. Všechny aktivisty rozhořčilo, když advokátní společnost MSB Legal, jejíž právníci pracovali také pro Rittiga, podala roku 2012 trestní oznámení na Sittu, který se stal prominentním whistleblowerem. Svůj odpor aktivisté přenesli na vyšetřovatele a státní zástupkyni, kteří dostali případ na starost. Když případ skončil před soudem a Sitta byl dokonce odsouzen, bylo to pro mnohé z nich důvodem, aby bez důkazu tvrdili, že mafie ovládá justici. Pokřik ještě posílil v roce 2016, když byla státní zástupkyně Máchová obviněna, že umožnila úniky ze spisů – nutno jen dodat, že nešlo o spisy Neographu. Když byl Sitta loni v říjnu pravomocně osvobozen, oslavily to Lidovky.cz titulkem „Sitta se dočkal spravedlnosti“.

GIBS podruhé

V tomto příběhu by se měly skrývat argumenty, že vyšetřovatel Nevtípil sloužil lobbistovi Rittigovi, přesto se nehledají snadno. Vyšetřovatel prostě zjistil, že Neograph, kde byl Sitta obchodním ředitelem, platil za subdodávky při jízdenkové zakázce firmám Prompt a Light Gate a že obě tyto firmy zase platily milionové částky společnosti Avium Partners, která patřila Sittovi. Podezření, že ředitel inkasoval v souvislosti se zakázkou svého zaměstnavatele provize do vlastní peněženky, bylo pro vyšetřovatele, státní zástupce i soudce první instance dost vážné, aby případ dovedli k rozsudku a aby na tomto stanovisku setrvali, i když se případ poprvé vrátil od vrchního soudu. Loni v říjnu však Kateřina Jonáková z vrchního soudu rozsudek úplně zrušila. Sitta prý neudělal nic špatného, protože peníze od dodavatelů bral s vědomím vedení Neographu a firmám Prompt i Light Gate prokázal důležité poradenské služby, které se s jeho pracovní náplní v Neographu nekřížily.

Kritiku vyšetřovatele Čapího hnízda vyvolala druhá část rozsudku. Sitta si ihned na začátku procesu stěžoval na podjatost policisty i státní zástupkyně. Ti jeho námitku odmítli, protože neuvedl dostatečné důvody, a opakované námitky ignorovali. V tom udělali podle soudkyně Jonákové chybu, protože se mezitím objevily důležité argumenty. Vyplývaly z odposlechů, které policisté pořídili roku 2012 v Rittigově hotelu Ventana a jejichž přepisy byly publikovány o rok později v souvislosti s aférou „Nagygate“. Právníci zaměstnaní Rittigem označovali vyšetřovatele familiárně „Nevťa“ a podle soudkyně je možné dospět k závěru, že na kapitána tyto osoby „spoléhaly a zřejmě pro něho připravovaly podklady“. Pro výrok, že Rittigovi lidé řídí Nevtípila, stačil i soudkyni fakt, že kapitán vyšetřoval trestní oznámení Rittigových právníků. Soudkyně v odůvodnění vyšetřovatele z ničeho neobviňuje, chápe však, že Sitta měl z propojení vyšetřovatele a lobbisty oprávněné obavy. Bylo procesní chybou, že se jeho podezření na podjatost neřešilo.

Nebýt toho, že jde o vyšetřovatele Čapího hnízda, každý by nad tím mávl rukou. Za daného stavu se vymýšlejí titulky a pražská policie žádá GIBS, ať vyšetřovatele prověří. Přitom tvrdí, že neměla jinou možnost, jak se s tvrzením soudkyně vypořádat. V tom je alibismus, protože GIBS už případ Neographu a Nevtípila bez výsledku prověřovala v roce 2014. Zároveň pražské policejní ředitelství dostává samo sebe i GIBS do podezření. Obě tyto instituce chtějí prověřovat vyšetřovatele Čapího hnízda záhy poté, co jejich šéfy „vyměnil Babiš“, tedy změnily vedení po nástupu Andreje Babiše do funkce premiéra. Aby nebylo podezření málo, tak Novinky.cz informovaly, že nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman podal v případu Neograph dovolání k Nejvyššímu soudu. Spekulace Ekonomického deníku uvádějí jako důvod, že soudkyně Jonáková i podnikatel Sitta bydlí v téže vesnici o devíti stech obyvatelích. Také to může být důvodem k podjatosti.