Typický nezaměstnaný Čech bere podporu, živoří a některé z večerů třeba tráví ve společnosti hracích automatů. Česká republika má ale zaděláno na pořádný problém už u mladé generace. Na úřadech práce jsou zaevidovány téměř čtyři tisíce dětí ve věku od 15 do 18 let, které mnohdy ani nedokončí základní vzdělání a nikdy nepracovaly. Nejhorší je situace na severu republiky, kde je velký počet sociálně vyloučených rodin.

V Česku jsou téměř 4 tisíce dětí zaevidovaných na úřadu práce, nejvíce na Ústecku. Mnohé z nich totiž po devíti letech povinné školní docházky odchází ze základní školy bez ohledu na to, jestli dokončily základní vzdělání. Tito nezletilí starší 15 let nemají příliš možností pro uplatnění na trhu práce, navíc ve většině případů nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti. Jedinou možností je, že na něj jejich rodiče pobírají rodičovský příspěvek pro nezaopatřené dítě starší 15 let, který činí 700 korun měsíčně.

Beránková zdůrazňuje, že na mladistvé se ve většině případů nevztahují žádné sociální dávky. „Stejně jako ostatním uchazečům o zaměstnání jim může úřad práce přiznat podporu v nezaměstnanosti, ale k tomu je podle zákona nutné splnit základní podmínku – musí v uplynulých dvou letech odpracovat minimálně 12 měsíců. A to většinou v této skupině nebývá splněno,“ uvedla mluvčí. Uchazeči o zaměstnání ve věku od 15 do 18 let jsou proto považováni za nezaopatřené děti, na které mohou jejich rodiče pobírat přídavky na dítě.

„Rodiče mají nárok na přídavek na dítě tehdy, pokud je jejich celkový příjem nižší než 2,4násobek částky životního minima rodiny,“ uvedla pro Echo24.cz Kateřina Jirková, ředitelka odboru nepojistných sociálních a rodinných dávek. Za nezaopatřené se považuje každé dítě do skončení povinné školní docházky, nejdéle ale do 26 let věku. „Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené dítě takové dítě, které je vedeno v evidenci krajské pobočky úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,“ dodala Jirková.

Během uplynulých 5 let nedokončilo základní školu 19 tisíc dětí.

Podle Drahomíry Miklošové, starostky obce Obrnice na Ústecku, kde je procento dětí bez základního vzdělávání v Česku nebývale vysoké, je chyba v systému dávek a příspěvků. „Přece není možné, aby nebyly zpodmínkovány dávky na děti, aby děti nechodily do školy. Nejde bez problému zaevidovat patnáctileté děti na úřadu práce,“ uvedla Miklošová ve vysílání Českého rozhlasu Plus.

Beránková však uvedla, že si Úřad práce ČR tento problém uvědomuje a věnuje mu zvýšenou pozornost. Za úkol to mají zejména kariérní poradci, kteří si dotyčné zvou na individuální poradenství. „Pokud je to možné, snaží se je nasměrovat zpět ke studiu střední školy nebo učiliště,“ řekla Beránková. Dodala, že svou úlohu v tomto směru plní také tzv. Job Cluby na vybraných kontaktních pracovištích, v nichž se realizují skupinová poradenství nebo informační a poradenská střediska.

Až 4 tisíce dětí ročně bez základního vzdělání

S dětmi zaevidovanými na úřadu práce je spojen i počet dětí, které odchází ze základní školy dříve jak v 9. třídě. Ve školním roce 2015/2016 bylo na českých základních školách téměř 80 tisíc žáků, z nichž 3 113 ukončilo své vzdělání už v 8. ročníku, 675 pak o ročník dříve. V obou případech je počet chlapců ku počtu dívek asi 2:1. Primát v této nelichotivé statistice drží Ústecký kraj s 542 žáky, kteří odchází ze základní školy v 8. třídě, a 156 žáky ze 7. třídy. Ve školním roce 2014/2015 pak navštěvovalo české základní školy necelých 79 tisíc školáků, z nichž 643 ukončilo ZŠ v 7. třídě a 3 163 v 8. třídě.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ale upozorňuje, že k nedokončení základního vzdělání můžou vést různé důvody, a to i zdravotní nebo prospěchové. „Také se může jednat o české občany, kteří si z osobních důvodů základní vzdělání dokončili v zahraničí,“ uvedlo k tomu Oddělení vnějších vztahů a komunikace MŠMT pro Echo24.cz.

Přesto ministerstvo školství v souvislosti s touto problematikou připravilo řadu opatření. Ty mají za cíl vytvářet podmínky pro každého žáka tak, aby odpovídaly jeho individuálním vzdělávacím potřebám a vedly k jeho všestrannému rozvoji. „Jde jak o proinkluzivní novelu školského zákona, tak o nastavení různých podpůrných opatření ve vyhlášce o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami,“ uvedlo MŠMT.

Nicméně těm, kteří mají snahu doplnit si základní vzdělání, to školský zákon umožňuje. Po podání žádosti může ředitel školy umožnit žákovi, který po splnění povinné školní docházky nezískal základní vzdělání, pokračovat v základním vzdělávání, nejdéle ale jen do konce školního roku, v němž dosáhne plnoletosti. U žáků se zdravotním postižením se tato hranice posouvá až do 20. narozenin, výjimečně pak do dosažení 26 let.