Jihomoravský kraj i Brno by chtěly co nejdříve zadat vypracování studie proveditelnosti, která odpoví na otázky ohledně stavby hyperloopu mezi Prahou, Brnem a Bratislavou. Jde o futuristickou podobu potrubní dopravy pro lidi s rychlostí pohybu až 1200 kilometrů za hodinu. Informovala o tom světová média.

Brno ve středu podepsalo na konferenci o hyperloopu memorandum o spolupráci s americkou společností Hyperloop Transportation Technolgies (HTT), kraj se k němu chce po projednání v radě připojit, řekl novinářům náměstek hejtmana Jan Vitula (TOP 09).

Podle Vituly je cílem Brna a kraje podílet se na vývoji přelomové technologie. „Jsme regionem inovací, sídlem technické univerzity a řady technologických firem a pracovišť. Pokud by na vývoji hyperloopu spolupracovaly, můžou být na špičce vývoje,“ řekl Vitula.

Podle něj nejde o to, zda nakonec hyperloop bude v Česku fungovat, protože vývoj je stále na začátku a musí překonávat technické problémy, které se postupně objevují. Důležité je, že při vývoji vzniknou nové technologie, které se mohou uplatnit v úplně jiném nezamýšleném odvětví. „Podobně se to stalo u řady vizionářských myšlenek,“ poznamenal Vitula.

Studie, jejíž vypracování by mohlo trvat rok, by měla odpovědět na otázku, zda je stavba vůbec technicky reálná, jak by technicky vypadala, a má řešit i otázky právní či majetkoprávní. „Vycházíme z informací, které máme od společnosti HTT. Mluví o tom, že je to jednodušší stavba než dálnice či vysokorychlostní trať.

Nezabere tolik pozemků, protože tubus stojí na pilířích. Také se lépe přizpůsobí terénu, i když samozřejmě potom nemůže využít maximální rychlost. Také mluví o tom, že jde o velmi levný provoz,“ řekl Vitula. Na studii se bude podílet jak HTT, tak město a kraj. „Nás by to mohlo stát pět milionů stejně jako město. Ale zatím jde o velmi předběžná čísla, která se ještě mohou změnit,“ doplnil Vitula.

Kdo bude stavět trať? Odpoví na to studie

Studie proveditelnosti by také mohla říct, kdo by měl trať stavět. Zda by se vyplatilo veřejnému sektoru investovat, protože to může být ekonomicky výhodnější než konvenční železnice či dálnice, nebo zda by to měl stavět soukromník. „Dnes žádná veřejná infrastruktura není výdělečná,“ uvedl Vitula s tím, že HTT uvádí, že se tento stav může změnit.

Kraj a město ještě budou jednat o konkrétní podobě spolupráce na výzkumu a vývoji. „Dobře fungují například inovační vouchery na řešení konkrétních problémů. HTT musí definovat výzkumný záměr,“ řekl Vitula.

Brno se o spolupráci se společností HTT začalo zajímat zhruba před půl rokem. Doprava pomocí hyperloopu spočívá v pohybu přetlakových kapslí potrubím, v němž je vysátý vzduch, tedy ve vakuu. Do pohybu je dostávají elektrické motory a de facto v potrubí levitují. Aktuálně vyvíjený koncept představil před čtyřmi lety Elon Musk.