nalezené záběry

Jak se objevily unikátní záběry Zlatých slavíků z roku 1967?

nalezené záběry
Jak se objevily unikátní záběry Zlatých slavíků z roku 1967?

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Velkou odezvu veřejnosti v posledních dnech vzbudily zprávy o nálezu unikátních záběrů, které zachycují Karla Gotta, Martu Kubišovou a další osobnosti při udílení Zlatých slavíků z roku 1967. Poněkud stranou pozornosti ale zůstává, že desítky let pohřešovaný videozáznam se dostal na světlo díky jedinému člověku – techniku České televize Zdeňku Houškovi. Ten totiž ještě před objevením pásku ze 60. let na vlastní náklady pořídil a zprovoznil dnes už téměř nepoužívané záznamové zařízení, díky němuž šlo záznam přehrát.

Dalo by se říct, že to byla neuvěřitelná shoda náhod. Technický nadšenec Houška před časem sehnal zařízení VR2000B, jež umí přehrávat takzvané dvoupalcové pásky, které se používaly v 60. letech a na kterých je zachyceno právě udílení Zlatých slavíků z roku 1967. Jen díky tomuto zařízení šlo jedinečné záběry převést do digitální podoby. Samotný Houška říká, že ho pořídil takřka zadarmo.

„Měl jsem štěstí. Stroj jsem vyměnil s německým kolegou–sběratelem za harampádí podobného druhu. Bylo to výhodné a v podstatě jediné možné řešení, jinak bych stroj neměl kam dát. Jednorázové náklady tak vznikly pouze s organizací převozu. Velký dík také patří klukům z historického radioklubu československého, kteří mi nezištně pomohli se stěhováním,“ uvedl pro Echo24.cz.

Karel Gott - Foto: Printscreen z Youtube

„Leckdo je v dětství něčím okouzlen a stane se bohužel celoživotním cvokem. V mém případě k tomu skutečně došlo. Jako malý kluk jsem obdivoval televizní kamery a magnetofony. Jak šel čas, začal jsem televizní šrot tahat ze sběrných dvorů domů. V současnosti existuje několik nadšenců, kteří se zabývají digitalizací starých záznamových formátů. Například dvoupalcové pásy vám v USA přepíše na DVD hned pět firem,“ dodal.

Jakmile Houška stroj opravil a uvedl do provozu – průběh oprav detailně zachytil v sérii videí na svém kanálu na serveru YouTube – začal se shánět po starých dvoupalcových páskách, aby ho mohl vyzkoušet.

Jeho známý a dlouholetý kolega z ČT Vratislav Rýpar mu nějaké pásky dal. Když je pak Houška zkusil přehrát, nevěřil vlastním očím – kromě prázdných a nefunkčních pásků mezi nimi byly i dva, které lze označit za skutečné klenoty. Na jednom z nich byl záznam představení Divadla Semafor z roku 1970, na druhém udílení Zlatých slavíků z roku 1967.

 

„Je to jeho obrovská zásluha, že se pásky dochovaly do dnešních dob,“ říká na adresu kolegy Rýpara Houška. „Když dvoupalcová technologie před více jak dvaceti lety definitivně skončila, byl to právě on, kdo pásky, které sloužily pro testování stojů a technické účely, zachoval.“

Dlouho se přitom mělo za to, že oba záznamy jsou nenávratně ztraceny. Slavíka na zmiňovaném záznamu získala Marta Kubišová, která měla za normalizace zakázanou uměleckou činnost. Komunistický režim proto usiloval o zničení podobných záznamů.

Důvody ale byly i prozaické – tzv. dvoupalcové pásky byly ve své době velmi drahé a na jejich pořízení bylo potřeba zhruba tolik peněz jako na nákup osobního auta. Občas se proto mazaly i „politicky nezávadné“ pořady, aby se na páskách uvolnilo místo pro nové.

Pásky s unikátními záběry pravděpodobně zachránili technici tehdejší Československé televize, kteří je schovali pod podlahou Měšťanské besedy. Právě tam tehdy televize sídlila. Houškův známý a kolega Rýpar říká, že technici, kteří je ukryli, museli být vynalézaví, aby se nedostali do problémů – pásky totiž byly kvůli ceně i obsahu přísně evidované.

„Nejlepší je smazat nějaký jiný pásek a tenhle si nechat jako technický. Buď se to přemotalo na původní cívku, nebo se vzal šroubovák a přešroubovala se čela cívky, pokud to byly cívky stejného typu a nikdo nic nepoznal,“ soudí.

Velká část pásků ukrytých pod podlahou se nicméně ztratila, když se státní televize přesouvala do nové budovy na Kavčích horách. O páscích – a obzvlášť o jejich obsahu – totiž nevěděli zdaleka všichni zaměstnanci a mnoho jich tak skončilo mezi sutí.

Houškova domovská Česká televize záběry uvede ve svém vysílání 18. února, tedy přesně 50. let po jejich pořízení v roce 1967. Vysílat je bude na programu ČT art ve 20:00.

Technik ČT Zdeněk Houška - Reprofoto: Youtube/Zdenek Houska

 

, vb

16. února 2017