Policie nedávno zveřejnila statistiku, podle které meziročně klesla kriminalita v České republice o 12 procent. Nyní informovala, že pokles trestných činů zaznamenali také policisté v Praze, kde byla loňská kriminalita dokonce nejnižší od roku 1991. Nejnovější čísla si pochvaluje ministr Milan Chovanec, ale náměstek policejního prezidenta nad nimi „kroutí hlavou“. 

Podle náměstka policejního prezidenta Vilda loni může pokles souviset se spokojeností obyvatelstva, zlepšující se ekonomickou situací nebo dobrou prací policie. „V tuto chvíli bychom asi spekulovali. Snažíme se na to přijít a využít situace,“ řekl Vild.

Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) v reakci na policejní statistiky na Twitteru uvedl, že se vyplácejí investice státu do bezpečnosti. „Děkuji policistům v ulicích za profesionální práci. Díky nim už v Česku třetí rok za sebou klesá kriminalita,“ napsal Chovanec.  

 V Česku loni meziročně klesla kriminalita o 12 procent na 217 927 trestných činů. Klesající trend policisté zaznamenali třetí rok za sebou. Objasněno loni bylo 116 081 trestných činů, což představuje 53,3 procenta případů. Policisté loni nejčastěji vyšetřovali majetkové trestné činy, kterých bylo téměř 118 000. Jejich počet meziročně klesl o více než 21 000, loni se snížil počet krádeží i vloupání. Hospodářských trestných činů loni bylo přes 28 000 a násilných činů 14 233. I v těchto kategoriích šlo proti roku 2015 o pokles.

V loňském roce se v Česku stalo 136 vražd, což byl proti roku 2015 pokles o 19 vražd. Počet nejbrutálnějších trestných činů byl loni nejnižší od roku 1991, kdy se jich stalo 107. Nejméně vražd se pak stalo v roce 1988, kdy jich bylo o sedm méně. Nejvíce vražd bylo naopak v roce 1998, kdy se jich stalo 313.

Kapsáři v Praze převažují

Klesající trend zaznamenali také pražští policisté. Ti loni loni řešili 56 432 trestných činů, což bylo o 12 procent méně než v roce 2015. Kriminalita v hlavním městě byla nejnižší od roku 1991. Policie podobně jako v předchozích letech objasnila čtvrtinu trestných činů. Novinářům to v pátek řekl náměstek ředitele pražské policie Ivan Smékal. Mezi trestnými činy tradičně převažovaly kapesní krádeže, následovaly krádeže věcí z aut. Vražd se stalo 20, tedy o čtyři méně než předloni. Neobjasněné zatím zůstávají tři.

Kriminalita v hlavním městě klesá od roku 2002. Výjimkou byl rok 2013, kdy však sehrála zásadní roli amnestie bývalého prezidenta Václava Klause. Podle Smékala se nejvíc trestných činů loni stalo v centru Prahy, následoval Smíchov. „Je to lokalita, kde je metro, velké nákupní centrum, nová zástavba či kanceláře,“ popsal Smékal. Nejméně trestných činů se naopak stalo v okrajových částech metropole.

Podle Smékala se v průměru stane 155 trestných činů denně. Zajímavostí loňského roku podle něj bylo to, že nejvíc se jich stalo hned v lednu, který naopak v minulosti býval klidnějším měsícem. „Je zima, nedaří se kapsářům, nejsou ideální podmínky. Nemám proto vysvětlení,“ podotkl Smékal. Nejklidnějším měsícem naopak byl nezvykle prosinec.

Zhruba polovina všech loňských trestných činů v hlavním městě byly krádeže. Praha je specifická zejména kapesními krádežemi, které tvořily 13 procent z celkové kriminality v metropoli a zároveň přes 61 procent kapesních krádeží v rámci celého Česka. „Do Prahy ročně jezdí kolem šesti milionů turistů, a to jsou potenciální oběti pro kapsáře,“ uvedl Smékal.

Připomněl v této souvislosti, že kapsáři mnohdy pocházejí z různých zemí a okrádají turisty i v jiných evropských metropolích. „Putují Evropou, známe je z Vídně, Mnichova, Berlína nebo Varšavy. Tam, kde se jim daří, tak zůstanou,“ uvedl Smékal. Od roku 2003 neklesl počet kapesních krádeží na území hlavního města pod 7000 ročně. Loni však nastal meziroční pokles klesl ze 8309 na 7292 skutků. Podle Smékala je boj proti kapsářům jednou z hlavních priorit letošního roku.

Zdůraznil, že Praha není typickým městem pro násilnou trestnou činnost, která loni tvořila méně než tři procenta všech trestných činů. „Je to pro nás poměrně pozitivní údaj,“ řekl Smékal.

Počet vražd byl například v loňském roce nejnižší od roku 1990. „Už to není o bojích mezi zahraničními gangy. Figuruje tam jenom jeden cizinec, v minulosti to byla i polovina,“ podotkl Smékal. Klesl podle něj také počet loupežných vražd. Většinou se loni vraždy staly kvůli alkoholu, vztahovým problémům či pracovním sporům. Za posledních 26 let byl také nejnižší počet loupeží, kterých se stalo 234. „Pamatuji i rok, kdy bylo 2000 loupeží,“ řekl Smékal.