I když z řad podnikatelů a živnostníků zaznívá od zavedení EET a kontrolních hlášení kritika nárůstu byrokratické zátěže, ministerstvo průmyslu a obchodu se chlubí pravým opakem. Pro vládu připravilo materiál s naprosto odlišným vyznění. Jde o data za rok 2016 a podle nich se celková administrativní zátěž podnikatelů v porovnání s rokem 2005 loni snížila o 31 procent, firmám údajně ubylo 675 informačních povinností. „Stát loni realizoval celkem 23 opatření ke snížení byrokracie pro podnikatele, zbývá jich 28,“ uvedlo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Materiál v pondělí 10. července projedná vláda. 

Každý plátce DPH přitom musí od 1. ledna 2016 podávat kontrolní hlášení DPH, tedy daňový výkaz, který byl zaveden jako nástroj pro odhalování daňových podvodů. Od 1. prosince 2016 dopadla na podnikatele v ubytování, stravování a pohostinství povinnost elektronické evidence tržeb. Museli si pořídit speciální pokladnu, tiskárnu a internetové připojení a řada nich raději podnikání ukončila. A letos v březnu se k nim nuceně přidaly další statisíce podnikatelů v maloobchodu a velkoobchodu.

Snížení zátěže podle MPO

Ke snížení zátěže při podnikání loni přispěla podle MPO řada zákonů. Například novelou zákona o soudních poplatcích byly učiněny kroky ve zjednodušení zápisů přes notáře a snížení hrazených poplatků. Společnosti s ručením omezeným byly osvobozeny od soudního poplatku a byla snížena odměna notáře za sepsání notářského zápisu o zakladatelském právním jednání. Nutné náklady k založení podniku se snížily na 100 eur. Novelou zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí byl snížen počet činností s ohlašovací povinností. Místo 1718 činností je jich 240.

Dokument uvádí, že loni byla také odstraněna neúměrná administrativní zátěž při účasti ve výběrových řízeních díky zjednodušení zadávacích podmínek ve veřejných zakázkách, které umožní účast i menším firmám. Dále byla uvedena do praxe možnost zápisu právnické osoby do veřejného rejstříku prostřednictvím notáře, odměna notáře byla snížena na 2000 Kč.

„Mezi nejpalčivější problémy i nadále patří témata týkající se exekucí a insolvencí či obtížná orientace v často novelizovaných právních předpisech,“ uvádí materiál.

Kritika vysoké zátěže

Pravicová opozice a zástupci podnikatelů vysokou administrativní zátěž podnikatelů kritizují. Prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý letos v květnu uvedl, že největším podnikatelským problémem v Česku není nedostatek pracovních sil, ale kombinace velké administrativní a byrokratické zátěže spolu s nízkou transparentností legislativy. Dodal, že zmenšování byrokratické zátěže se v posledních letech nedaří. „Převládá naprosto absolutně názor, že podmínky pro podnikatele se zhoršují, ne že se zlepšují nebo zůstávají stejné,“ řekl Dlouhý.

Podnikatelé a živnostníci si stěžují na zavedení elektronické evidence tržeb (EET) a kontrolního hlášení, kterým musejí podnikatelé od 1. ledna 2016 pravidelně oznamovat finanční správě údaje o svém podnikání. Za chybná hlášení totiž padají pokuty ve výši i několik desítek tisíc korun, což může být pro některé drobné podnikatele likvidační. Od zavedení EET bývalým ministrem financí Andrejem Babišem už například skončily stovky hospod, jiné musely zdražit. EET ale se týká kromě restaurací i ubytovacích služeb nebo maloobchodů a velkoobchodů. Letošní léto je také první sezóna, kdy se s EET potýkají i kempy a tábořiště.