S architekty Jiranem a Kohoutem jsem se setkala před lety na jejich přednášce o cohousingu. Tehdy jsem se zabývala doktorskou prací na téma sociálního bydlení a náruživě objížděla francouzská sídliště i nejrůznější formy „koldomů“. Myšlenka cohousingu neboli komunitního bydlení či spolubydlení tady a teď se mi přesto zdála poněkud výstřední.

O několik let později mě architekti pozvali k návštěvě dokončeného projektu Alfarezidence společnosti Metrostav Development. Ačkoliv komplex vykazoval jasné prvky cohousingu, developer se od konceptu distancoval. Z marketingových průzkumů totiž vyšlo, že česká společnost na cokoliv sdíleného ještě není připravena. Po létech násilné kolektivizace se stále potřebujeme sytit individualismem.

Vzhledem k vzrůstajícímu zájmu o sdílené kanceláře, či na opačném pólu nejrůznější mateřská centra lze ale předpokládat, že i cohousing si bude získávat stále více sympatií, a to asi zejména u mladší, komunismem nezatížené generace. Masový rozvoj zřejmě očekávat nelze. Ostatně i v Dánsku, kde se cohousingu daří nejlépe, jej využívá zhruba procento populace.

Obytný soubor Vackov – Alfarezidence byl zahájen v roce 2006 a dokončen v roce 2012. Reprezentuje kompaktní městskou zástavbu zahradního typu s atraktivními sdílenými prostory. Jednotlivé prostory jsou navrženy jako obraz společenských vztahů obyvatel ve škále mezi „veřejným“ a „soukromým“, vytvářejí různou míru intimity.

Velikost komplexu odpovídá velikosti městského bloku členěného do třech „hnízd“ sestávajících z 3–4 domů (s 30–40 byty) kolem polosoukromého dvorku s charakterem zahrady. Mezi jednotlivými „hnízdy“ vedou „poloveřejné“ cesty, které se stýkají na středovém plácku sloužícím jako neformální centrum území, na které navazují dvě dětská hřiště. Charakteru prostředí odpovídá nejen návrh parteru, ale i provedení jednotlivých domů. Zatímco dřevěné fasády vnitřních dvorů hnízd sledují domáckou atmosféru a orientují nás do světa uvnitř, reprezentativní cihelné fasády s lodžiemi vyjadřují čela domů směrem navenek.

V prvních třech patrech mají byty vazbu s předzahrádkou či terasou, kam směřují francouzská okna, a horní podlaží naopak využívají potenciál výhledu prostřednictvím pásových oken. Po pěti letech od dokončení Alfarezidenci zdobí vzrostlá zeleň i spokojení obyvatelé a je nominována na Českou cenu za architekturu.