„Bude tady povstání, když to tak půjde dál. A nebude pokojné jako v roce 1989.“ Tak zní nejlepší výrok, který reportéři deníku FAZ sehnali v berlínském volebním obvodu Marzahn-Hellersdorf 1, kde získala protestní strana AfD přes třicet procent hlasů.

Volby do zastupitelstva spolkové země Berlín neskončily pro nikoho katastrofou. Vyhrála sociální demokracie s 22 procenty, za druhou tradiční stranou – CDU kancléřky Angely Merkelové – následovala Levice (Die Linke) a Zelení. Protiuprchlická Alternativa pro Německo (AfD) byla až pátá. Po druhých místech ve dvou východoněmeckých spolkových zemích je to ústup ze slávy. Na první pohled všechno v klidu, kdyby ovšem mezi druhou a pátou stranou byl větší rozdíl než 3,4 procenta.

Obvod Marzahn-Hellersdorf 1 pokrytý vysokými panelovými domy předvedl přímo v sousedství mocenského a mediálního centra spolkové republiky, jak snadno může strana založená na protestu uspět v zemi, která se považuje za nejbohatší a nejmocnější ve své moderní historii. Když se něco stane na konečné metra, které vyjíždí z Alexanderplatzu, už to nepřehlédnete.

Dosud šlo shazovat AfD jako extrémní stranu, která se živí strachem z uprchlíků a skrytou agresí. V Berlíně dokázala Alternativa agresi skrývat opravdu dobře. Její kandidáti na veřejnosti nevystupovali, jedním z nejčastějších billboardů vytvořených speciálně pro kosmopolitní a liberální metropoli byl portrét dvojice gayů s nápisem: „Můj partner a já nevidíme důvod k seznámení se s přistěhovalci, pro které je naše láska smrtelným hříchem.“

Znovuzvolený starosta východoberlínského obvodu Treptow-Köpenick Oliver Igel (SPD) také prohlásil: „Hlasy pro AfD nejsou jen protestní hlasy.“ Igel v rozhovoru pro FAZ potvrdil, že Alternativa nejlépe bodovala ve čtvrti Altglienicke a v okolí Allendovy ulice, kde stály první berlínské kontejnery pro ubytování uprchlíků. Tím se však podle starosty Treptowa nevysvětlí, proč tady AfD – označovaná za populistickou – dostala přes dvacet procent. Proč ji volil místní právník, daňový poradce, učitel… O uprchlíky jde také, ale především o „malé“ místní lidi, na něž politika zapomněla a přesídlením cizincům do jejich čtvrti to dává najevo.

V Altglienicke stejně jako na sídlišti Marzahn chtějí lidé změnu a k obavám z uprchlíků se přičítají dlouhodobé existenční starosti. Padesátiletý muž z Marzahnu, který varoval před povstáním, podrobně popsal, že pracuje za 500 eur v supermarketu a snaha najít jakoukoli jinou práci je marná. Nespokojenci na sídlištích opouštějí tradiční levicové strany SPD i postkomunistickou Die Linke a zkoušejí, jestli AfD nepřinese něco lepšího. Ve starší zástavbě východního Berlína Die Linke pozici udržela a stala se na úkor těžce ztrácející SPD nejsilnější stranou. Nejvíc ovšem postkomunisté posílili v západním Berlíně, který je dosud ignoroval. Ve čtvrtích poblíž bývalé zdi, jako jsou Neukölln, Gesundbrunnen a Moabit, se přiblížili dvaceti procentům.

Alternativou ke starým stranám se v historickém středu Berlína a bohémských čtvrtích Kreuzberg, Friedrichshain nebo Prenzlauer Berg stali Zelení, teď na ně sází i centrální část Neuköllnu a Schöneberg.

Každý hledá změnu

Západní Berlín hledal změnu jiným způsobem. V blahobytném okolí bulváru Kurfürstendamm a v jihozápadních vilových čtvrtích mohutně ztrácela CDU. Její voliči přešli k Zeleným a liberální FDP, jež se díky tomu vrátila do berlínského zastupitelstva. Tandem SPD-CDU, který ovládal velkou radnici v uplynulých pěti letech, ztratil nejméně v okrajových obvodech Spandau a Reinickendorf na severozápadě. Právě tam ale vzniklo druhé ohnisko podpory AfD, jež se tu s patnácti procenty přiblížila výsledku z východního Berlína. Bývalý voják Georg Pazderski v čele městské AfD se orientuje v každém prostředí.

Výsledek z hlavního města nebyl katastrofou a zvláště pro CDU byl ještě snesitelným závěrem cesty slzavým údolím podzimních voleb v Meklenbursku, Dolním Sasku a nakonec v Berlíně. Pro tradiční strany však znamenal otřes, který se například kancléřka Angela Merkelová snažila mírnit kajícným výrokem, že kdyby bylo možné vrátit čas, s přijímáním uprchlíků by tak nespěchala. Berlín v CDU zafungoval jako pověstný nápis „Mene tekel“. V květnu 2017 proběhnou volby v nejlidnatější spolkové zemi Severním Porýní – Vestfálsku. Na jejich výsledku si křesťanští demokraté ověří, jestli má smysl, aby kancléřka kandidovala v podzimních volbách do Bundestagu.