S daňovou kriminalitou chtějí v příštích letech „zatočit“ hned dva subjekty. Nový generální ředitel celní správy Milan Poulíček, kterého funkcí pověřil ministr financí Andrej Babiš (ANO), chce rozšíření pravomocí pro celníky. Ti by tak nově mohli daňové trestní činy i vyšetřovat. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) proti tomu avizoval vznik finanční policie, která by se měla zabývat stejnou činností. Podle vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové si ale policisté konkurovat nebudou.

„Že by si celníci a kriminalisté z finanční policie konkurovali v obecné rovině nehrozí. Každá z těchto složek bude vyšetřovat trestné činy, které sama odhalí,“ uvedla pro server ECHO24 Bradáčová. Vznik finanční policie, o kterém minulý čtvrtek Chovanec informoval, ale komentovat nechtěla, protože zatím není jasné, jak bude fungovat.

Finanční policie by se podle ministra vnitra měla zaměřit na trestné činy takzvaných bílých límečků. Nový útvar by měl začít fungovat od začátku nového roku. Vzniknout by měl rozdělením současné sekce závažné hospodářské trestné činnosti. Na rozdíl od Daňové Kobry, která se věnuje především zajišťování výnosů z trestné činnosti, se má zabývat pouze daněmi.

Další „naschvály“ mezi ministry?

Chovanec přitom vznik finanční police avizoval jen krátce poté, co nový generální ředitel celní správy Milan Poulíček uvedl, že hodlá prosadit, aby celníci mohli sami vyšetřovat daňové trestné činy. Média proto upozorňovala na to, že se pravděpodobně rozvíjí nový pomyslný boj o vyšetřování daňových podvodů právě mezi Babišem a Chovancem.

Babiš se podivoval nad tím, že s informací o vzniku nového útvaru přichází jeho vládní kolega týden poté, co byla spuštěna „důkladně připravovaná reorganizace“. Právě o ní totiž oba ministři vedli spor. Babiš ji kritizoval jako snahu zbavit se šéfa protimafiánského útvaru Roberta Šlachty. Chovanec zase tvrdil, že z ní ministr financí dělá politické téma a že chce ovlivnit nezávislost policie.

Právě ve Šlachtovi, který z vedení Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) odešel dobrovolně, protože s reorganizací nesouhlasil, přitom celní správa získala v pondělí posilu. Nabízí se tak otázka, zda požadavek na rozšíření pravomocí celníků s příchodem bývalého vysokého policisty nesouvisí.

Takové spojení nicméně tisková mluvčí celní správy Martiny Kaňkové odmítá. „Projekt rozšíření kompetencí celní správy existuje a běží cca dva roky. S možným nástupem (Roberta Šlachty) to nemá nic společného,“ uvedla serveru ECHO24.cz Kaňková. Plánovaný „konkurenční“ útvar ministra vnitra komentovat nechtěla.

Prvním krokem celého projektu je podle ní změna týkající se daně z přidané hodnoty. Celníkům se od 1. srpna, kdy nabyl účinnosti tzv. celní balíček, rozšířily kompetence ohledně prověřování trestních oznámení u DPH. Doposud mohli provádět šetření jen u dovozu, vývozu a tranzitu zboží, nově mohou řešit celý tuzemský trh. Budou se tak zabývat oznámeními od finanční správy i od veřejnosti.

Efektivnější než dříve

V současné době celníci trestnou činnost odhalí a prověří, vyšetřovat ji ale nemohou a případy tak musí předávat dál. Podle Bradáčové je ale toto neefektivní. „Pokud potřebujete bezodkladně zahájit trestní stíhání, tak v případě, že celníci musí předat případ dál, není práce efektivní,“ vysvětlila serveru Bradáčová.

Policista, který případ přebírá, se totiž musí seznámit se všemi okolnosti, což je časově náročné. „Jedná se o skutečně složité případy, které vyžadují čas. Proto jsem celou svoji profesní kariéru pro to, aby celníci měli pravomoc odvyšetřovat případy, které odhalí a prověří,“ dodala Bradáčová.

Jako paralelu vrchní státní zástupkyně uvedla trestné činy v armádě, kde byla situace obdobná. „Vojenští policisté poté změnou legislativy získali oprávnění vyšetřovat trestné činy,“ vysvětlila Bradáčová. Celníci by podle ní vyšetřovali jen vybraný okruh trestných činů, tak jak je vymezuje zákon.

Jaké pravomoci má celní správa?

K základním úkolům celní správy patří ochrana a regulace domácího trhu formou výběru cla z dováženého zboží a dohled nad tím, aby toto zboží neohrožovalo životy nebo zdraví lidí, zvířat či rostlin.Po vstupu ČR do Evropské unie celní správa, které ubyla starost o provádění celních kontrol na pozemních hranicích, získala nové úkoly v oblasti společné zemědělské politiky a statistiky.

Od roku 2004 převzali celníci správu vymezených druhů daní od orgánů finanční správy. Celní orgány spravují veškeré spotřební daně, ekologické daně (daň ze zemního plynu a některých dalších plynů, daň z pevných paliv a daň z elektřiny) a v některých případech jsou i správcem daně z přidané hodnoty.Celní správa ČR je vedle správního orgánu současně i bezpečnostním sborem.

Určené útvary Celní správy ČR mají postavení policejního orgánu (orgánu činného v trestním řízení) pro vybrané trestné činy.
Skupiny mobilního dohledu celní správy mohou provádět přímo v terénu prostřednictvím motorizovaných i pochůzkových hlídek kontroly nad zbožím podléhajícím celnímu dohledu, kontroly přeprav vybraných výrobků a také plní úkoly v oblasti odhalování zboží porušující některá práva duševního vlastnictví. Kontrolní činnost je prováděna na celém území ČR, a to nejen v silniční, ale i v železniční, letecké a vodní dopravě.

Hlídky celníků mohou na silnicích kontrolovat nákladové prostory a kabiny vozidel i dokumenty vztahující se k dopravovanému zboží. Celníci také mohou provádět kontrolní vážení a měření jízdních souprav, kontrolu dálničních kuponů, kontrolu plnění podmínek pro přepravu nebezpečných nákladů a odborný dozor nad prací osádek vozidel v mezinárodní silniční nákladní dopravě.V případě mimořádných událostí (např. při povodních) plní celní správa specifické úkoly v rámci Integrovaného záchranného systému.