Politikům už brzy začne dvouletý klid od voličů. Po letošních komunálních a senátních volbách čeká na občany další hlasování až na podzim 2016, kdy budou rozhodovat o vedení krajů. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a šéfové dalších vládních stran se tak můžou pustit do výměny slabých ministrů. A uvnitř ČSSD, hnutí ANO i lidovců naplno začne boj o moc.

Kalendář na rok 2015 neslibuje žádné velké volby, aspoň zatím. Naopak už jeho první půlrok bude plný událostí klíčových pro další fungování vládní koalice.

Pevný termín volebního sjezdu mají sociální demokraté, které nejvyšší stranické setkání čeká 13. a 14. března. Dva měsíce poté – 23. a 24. května – budou o svém vedení hlasovat lidovci. Nejpozději na březen 2015 má pak podle stanov svolat sněm svého hnutí ANO také vicepremiér Andrej Babiš.

Nové vedení ANO: Faltýnek a Kleslová

Právě Babiš má zatím jako jediný jistotu, že si vrcholný post v hnutí udrží. Jakkoli to uvnitř ANO tu a tam skřípe, pozici Babiše předsedy si nedovolí zpochybnit nikdo. Zajímavější však bude sledovat, kdo se objeví vedle něj na postech 1. místopředsedy a až čtyř řadových místopředsedů. Na jaře 2013 se původně zvolená sestava rychle sesypala, až z ní zbyla jenom Věra Jourová. Jenže svoji pozici nebude nyní obhajovat ani ona. Kvůli práci eurokomisařky svoji misi v ANO končí.

Logickým adeptem na křeslo 1. místopředsedy ANO je Jaroslav Faltýnek. Nynějšího šéfa poslanců hnutí a manažera Agrofertu v jedné osobě prosazoval Babiš do vedení už před dvěma lety. Tehdy jeho plán pohořel, to ale ještě nebyl sám klíčovou postavou české politiky a průzkumy přisuzovaly jeho hnutí jen minimální podporu.

Zatím není jasné, nakolik budou chtít do vedení hnutí proniknout mediální tváře ANO. Velkou šanci na zvolení na post místopředsedy by měl jistě šéf resortu obrany Martin Stropnický, asi s menší chutí by delegáti volili místopředsedkyni sněmovny Jaroslavu Jermanovou. A už hodně by se museli přemlouvat pro hlas poslanci a bývalému novináři Martinu Komárkovi. Kdo by si zřejmě uměl opatřit podporu i na celostátní úrovni, je naopak pražská šéfka hnutí Radmila Kleslová, někdejší důstojnice StB.

Komunální volby každopádně donutí ANO, aby zlepšilo kritizovanou komunikace mezi centrálou a jednotlivými regiony. Dosud se mohl Babiš a jeho lidé soustředit hlavně na práci ve vládě a ve sněmovně, nově bude ale hnutí spojené i s radničními politiky. A s jejich problémy. Už předvolební kampaň přitom ukázala, že ne všichni si nesou do politiky čistý štít.

Sobotku může vyzvat Tejc nebo Škromach

Sociální demokraté vědí, jak rychle se může volební výsledek přetavit ve vnitrostranický puč. Když loni ČSSD vyhrála sněmovní volby jen se ziskem 20 procent hlasů, pro politickou kariéru Bohuslava Sobotky to byla klinická smrt. Chybělo málo a šéf hejtmanů Michal Hašek si prošlapal cestu na jeho místo. Teď v době voleb spory v ČSSD sice utichly, nespokojení straníci budou mít ale novou šanci pro kritiku právě na březnovém sjezdu.

Pro Bohuslava Sobotku se zatím vyvíjí cesta k obhajobě předsednického postu dobře. Prezident Miloš Zeman ho navzdory všem škarohlídům jmenoval premiérem, vláda mu drží pohromadě, a dokonce sbírá body u veřejnosti. Na druhou stranu ale leckdy končí ve stínu energického Babiše a některé jeho kroky způsobily uvnitř strany vyloženou nelibost. Například referendum, kvůli kterému budou muset v ČSSD pro příště na kandidátky stavět minimálně 40 procent žen.

V sociální demokracii jsou dvě výrazné tváře, které by mohly Sobotkovo znovuzvolení minimálně zkomplikovat. Tito lidé sehráli roli během lánského puče, ale na rozdíl od Michala Haška nebyli jeho hybateli a opakovaně nelhali z televizní obrazovky. Je to Jeroným Tejc a Zdeněk Škromach.

Tejc patřil do loňských sněmovních voleb mezi stranickou elitu. Respektovaný předseda poslanců byl stínovým ministrem vnitra a krok od křesla ve vládě. Než šlápl schůzkou u Miloše Zemana vedle. Nyní vede ústavně právní výbor sněmovny, odpracoval si přípravu služebního zákona, a pokud ucítí mezi delegáty podporu, zkusí si říct o vysoký post. A mohl by to být třeba i ten nejvyšší.

Škromach odstoupil po událostech loňského podzimu z vedení ČSSD. Stále je ale místopředsedou Senátu, glosuje politiku od bazénku a hlavně plánuje svoji prezidentskou kandidaturu. Pokud bude ale chtít přítel Miloše Zemana jednou usednout na jeho místo, měl by si nejdřív vydobýt lepší post uvnitř vlastní strany. A ideálně vyzvat na souboj i nynějšího premiéra.

Pravděpodobnější scénář je ale tento: premiér Sobotka vyzyvatele nenajde, ovšem delegáti ho ve vedení obklopí právě lidmi jako Zdeněk Škromach a Jeroným Tejc.

Zvláštní kapitolou bude obsazení povinného postu místopředsedkyně. ČSSD se dlouhodobě nedaří zapojit do vedení výrazné ženy. Loni se o post střetly místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková a Marie Benešová, která pak usedla jako ministryně spravedlnosti v úřednické Ruskově vládě. Gajdůšková ale neuspěla při vyjednávání o církevních restitucích a fiaskem dopadly i úvahy o tom, že by vedla kandidátku do evropských voleb. Proti Benešové zase hovoří právě účast v Rusnokově vládě. Teoreticky by tak mohla uspět nějaká třetí žena. Jenže která? A kde ji vzít?

Jurečka proti Bělobrádkovi

Zajímavý střet nejspíš nabídne květnový sjezd lidovců. Předseda a vicepremiér Pavel Bělobrádek sice vytáhl stranu zpátky do sněmovny a nakonec i do vlády. KDU-ČSL ale nemá takovou sílu jako Sobotkova ČSSD a Babišovo ANO. Otázkou přitom je, zda je to dané pouze jejich vahou, nebo i prací jejich předsedy. Lidovci dlouho zvažovali, jestli nakonec vůbec do vlády půjdou. Ale teď, když v ní jsou, schytává rány za spolupráci s koaličními partnery hlavně Bělobrádek.

Kdo se může šéfovi lidovců postavit, je jeho stávající 1. místopředseda a ministr zemědělství Marian Jurečka. Jurečka se snaží profilovat jako „zlý muž“, který se ozve vždy, když se mu na sociálních demokratech nebo ANO něco nelíbí. Bělobrádek se naopak takové výpady snaží tlumit.

Zároveň platí, že zatímco Bělobrádek si víc rozumí s premiérem Sobotkou, Jurečka umí ocenit i manažerský pragmatismus Babiše. A samozřejmě také peníze z rozpočtu, které ministr financí rozděluje. Ilustruje to příklad, kdy Bělobrádek musel o finance na vědu zápolit s Babišem až do poslední chvíle, zato Jurečka byl s přídělem pro zemědělství velmi rychle spokojený.

Přeskládání mocenských poměrů ve vládních stranách bude důležité pro další fungování koalice. Teoreticky by totiž mohl klíčové slovo ve vládě přebrat Andrej Babiš. I když takové úvahy vicepremiér a ministr financí vyvrací, kudy chodí, po případném sesazení Bohuslava Sobotky a nástupu Mariana Jurečky do čela lidovců by nic jiného nezbylo. Snad jenom předčasné volby. Na nich by se ale za aktuálního rozestavění sil ve sněmovně jen těžko shodlo nezbytných 120 poslanců. Zvlášť za situace, kdy ANO sbírá prvenství v jednom průzkumu preferencí za druhým.

Zatímco výměna ve vedení vládních stran je až otázkou následujících měsíců, velmi rychle může začít obměna složení vlády. Dlouhodobým terčem kritiky je tu práce ministrů za ANO Heleny Válkové a Antonína Prachaře, nejistou budoucnost má i ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD).