Vláda bude ve středu projednávat dva zásadní dokumenty z pera ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD). Ty upravují například práci z domova, agenturní zaměstnání nebo poskytování podpory v nezaměstnanosti uchazečům nad 50 let. Právě posledně jmenovaná změna se ale nelíbí ministru financí Andreji Babišovi (ANO), protože by podle něj z Česka udělala sociální stát. Nesouhlasí s ním ani opozice. Přes vládu ale oba návrhy s největší pravděpodobností projdou.

Marksová chce v rámci novely zákona o zaměstnanosti více podpořit lidi nad 50 let, kteří se snaží najít práci. Státní podporu v nezaměstnanosti by tato skupina lidí podle návrhu měla pobírat o měsíc déle. „Tito lidé si často hůře hledají práci, jsou na pracovním trhu znevýhodnění svým věkem. Je ale důležité, že si práci hledají. Jde mi především o dočasné zmírnění výpadku příjmu těchto osob,“ uvedla serveru ECHO24.cz Marksová.

Právě tento návrh se ale nelíbí Babišovi. V rozpočtu by na něj totiž musel najít 450 milionů ročně. „Budovat sociální stát tak, jak to udělali ve Francii, je cesta do pekel pro rozpočet i celou společnost,“ řekl Babiš. Souhlasí s ním zástupci opozice, například ekonomický expert strany ODS Jan Skopeček. „Jakékoliv prodloužení dávek v nezaměstnanosti bude zvyšovat motivaci těch lidí zůstat spíše doma, než si tu práci hledat,“ uvedl pro ČT.

Nezaměstnaní nad padesát nejohroženější na trhu

Výjimečně se s Babišem shodne i opoziční TOP 09, podle které bychom neměli zatěžovat tímto způsobem rozpočet. „V současné době se zdá, že když je tak nízká nezaměstnanost, že si můžeme dovolit dělat takovéto kroky. Ale ty budou platit i v dobách z hlediska rozpočtu i zaměstnanosti méně příznivých,“ uvedla serveru ECHO24 poslankyně Markéta Adamová (TOP 09). Návrh podle ní strana ve sněmovně nepodpoří. „Podpora by měla jít především úřadům práce, které pomáhají lidem najít zaměstnání. Jejich práce by měla být zkvalitněna, protože tady jsou podle mě ještě rezervy,“ dodala.

Podle Marksové je ale takovýto systém spravedlivý v rozložení délky poskytování podpůrčí doby. Lidem nad 55 let trvá podpůrčí doba déle než lidem mezi 50 a 55 lety. „Proto si myslím, že by pan Babiš měl podporovat lidi, kteří chtějí pracovat,“ uvedla serveru Marksová. Uchazeči o zaměstnání nad 50 let podle ní patří například se samoživitelkami k nejvíce ohroženým skupinám na trhu práce. Za pravdu jí dávají i úřady, podle niž je z celkového počtu lidí bez práce třetina starších právě padesáti let. „Takoví lidé, zvlášť pokud celý život před výpovědí poctivě pracovali, si zaslouží naši pomoc,“ dodala.

Na programu jednání bude také novela zákoníku práce, která by měla například upravit pravidla výpočtu délky dovolené nebo přinést pravidla pro práci z domu. Novela vyvolala střet mezi odbory a zaměstnavateli kvůli požadavku uzákonění pětitýdenní dovolené či obnovení nemocenské v prvních třech dnech stonání. Resort dostal k novele na 60 výhrad. Nakonec dostanou zákonodárci normu bez těchto kontroverzních návrhů.

Konec home office?

„Těch změn je celá řada, jsou reakcí hlavně na požadavky praxe, především sociálních partnerů, podporují flexibilitu pracovně-právních vztahů, ale zároveň posilují ochranu a jistoty zaměstnanců,“ uvedla serveru Marksová, která si zvláště cení toho, že se podařilo do zákona prosadit garanci návratu na původní práci a pracoviště po skončení rodičovské dovolené.

Hodně diskutovaná byla úprava takzvaného home office, tedy práce z domova. „Jedná se pouze o zpřesnění práv a povinností zaměstnavatele a zaměstnance ohledně práce vykonávané mimo pracoviště zaměstnavatele, což bylo ostatně nutné i vzhledem k judikaturám českých i evropských soudů,“ uvedla Marksová.

I tu už dříve Adamová kritizovala. „Firmám to nepřinese zjednodušení, ale naopak to zkomplikuje celý proces home office, který je v dnešní době docela populární, a zaměstnancům to tím pádem nepřinese mnoho výhod,“ myslí si Adamová, podle kterého to ve finále může firmy nutit k tomu, od benefitu ustoupit.

Podle návrhu by v případě práce na dálku byly zaměstnavateli uloženy povinnosti týkající se zajištění technického i programového vybavení potřebného pro výkon práce a zajištění ochrany údajů, které se zpracovávají dálkovým přenosem. Hradit by měl i další náklady, které vzniknou zaměstnanci při výkonu práce s tím, že je možné tyto náklady paušalizovat. Protože v případě práce z domova může mít zaměstnanec pocit izolace, ukládá také návrh zaměstnavateli, aby přijal opatření, která této izolaci zabrání.

V případě dovolených mění novela vznik práva na dovolenou i její čerpání. Ministerstvo navrhuje, aby se upustilo od praxe, kdy se dovolená odvíjí od odpracovaných dnů. Vznik práva zaměstnance na dovolenou má být nově založen na odpracované týdenní pracovní době zaměstnance, která se počítá v hodinách. Nová pravidla výpočtu délky dovolené by měla začít platit od roku 2018.

Adamová navíc upozorňuje na další změnu v zákoně, která podle ní prošla bez velké pozornosti, může ale mít velký dopad na mnoho lidí. „Chystají se změny v dohodě o provedení práce a dohodě o pracovní činnosti. Tyhle typy smluv často využívají lidé, kteří jsou na pracovním trhu hůře zaměstnatelní. To zpřísnění může vést k tomu, že teď už nebudou mít vůbec šanci najít práci,“ uvedla serveru Adamové. ČSSD tak podle ní jde proti lidem, které se podle svých slov snaží chránit. Možnost volby v rámci dohod by měla zůstat zaměstnavatelům, myslí si Adamová.