Když úředník „dělá“ zákony

Libovůle úředníků. Pomocí pokynů vysvětlují zákony, jak se jim zlíbí

Když úředník „dělá“ zákony
Libovůle úředníků. Pomocí pokynů vysvětlují zákony, jak se jim zlíbí

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Podnikatelé i daňoví poradci se v posledních měsících ztrácejí v pokynech a metodických upřesněních, které vydává finanční správa. Nejvýrazněji se to ukázalo na příkladu květinářek, které se po týdnu spuštění 2. vlny elektronické evidence tržeb (EET) dozvěděli, že se tato fáze evidence týká i jich samotných. To není ovšem jediný případ. Daňoví poradci si stěžují, že některá upřesnění v souvislosti s daní z přidané hodnoty (DPH) přicházejí i po několika měsících. Obavy panují také kolem toho, že úředníci si zákony pomocí pokynů a metodik upravují, podle svých představ.

„Máme Ústavou rozdělenou moc na tři složky: moc zákonodárnou, která vytváří pravidla, tedy zákony, moc výkonnou, která má podle pravidel zemi spravovat, a moc soudní, která nalézá právo a spravedlnost. A u finanční správy je vidět, jak si moc výkonná uzurpuje moc zákonodárnou. Dělá to skrze vlastní výklady zákonů prostřednictvím takzvaných pokynů,“ uvedl pro server Echo24 daňový poradce a člen Rady Unie Daňových poplatníků ČR David Hubal. Podle něj je zásadním problémem to, že v České republice „plíživě“ vznikl obrovský prostor pro libovůli moci výkonné.

Podle Hubala jsou často zákony záměrně vytvářeny ministerskými úředníky tak, aby úředníci nebyli vůbec svazováni zákonem, ale prostřednictvím pokynů nebo formulářů mohli občanům „operativně“ ukládat povinnosti, jak úředníky zrovna napadne. Hubal ale připomněl rozhodnut Ústavního soudu, který v souvislosti s kontrolním hlášením finanční správě vzkázal, že takové postupy jsou neústavní.

Ilustrační foto - Shutterstock

„Gumová“ evidence tržeb

Nejtypičtější případ, jak děsivě gumové je dnes za této situace právo, je například právě EET. „Přestože zákon o evidenci tržeb říká, že v první vlně budou muset evidovat všichni, kteří jsou v kódu NACE 55 a 56, tedy všichni poskytující stravovací a ubytovací služby, kupodivu úředníci ministerstva financí dospěli ke kurióznímu výkladu, že vlastně do stravovací služby nepatří to, že si koupíte párek v rohlíku, kdežto guláš v hospodě stravovací službou už je,“ popsal Hubal.

Stánky s občerstvením měly původně evidovat už od prosince loňského roku, úředníci jim ale udělili výjimku. Prohlásili, že pokud stánek nemá zázemí, jako jsou stolečky nebo toalety, nejedná se o stravování. Stánky tak budou evidovat až v příštím roce. Takový přístup moci výkonné přitom podle Hubala vytváří obrovskou právní nejistotu u adresátů právních norem.

Své o tom vědí třeba floristky a květinářky. Metodické zpřesnění pro jejich podnikání se na webu etrzby.cz, který ministerstvo financí provozuje právě pro účely informovat o evidenci tržeb, objevilo v úterý 7. března. V pokynu je přitom napsáno, že musí evidovat už ve druhé vlně, která odstartovala na začátku března. Řada z nich na to přitom nebyla připravena. O den dříve přišlo metodické zpřesnění pro optiky, o tři dny později poté další informace pro spolky. Finanční správa ale tvrdí, že se nejednalo o žádné metodické upřesnění a že bylo od počátku jasné, že vazba květin bude patřit do druhé vlny.

Měsíce čekání na vysvětlení jedné věty

Ukazuje se ale, že v posledních měsících velmi diskutovaná evidence není jediným zákonem, který přidělává vrásky nejen podnikatelům a daňovým poradcům. Podobná situace je i u zákonů upravujících DPH, kde se na upřesnění nejfrekventovanějších otázek čekalo i několik měsíců.

Příkladem může být novela nařízení vlády, která se týká přenesení daňové povinnosti u telekomunikačních služeb. Ta podle specialistky na DPH Olgy Holubové spočívala v jedné větě, na její vysvětlení se ale čekalo více než čtyři měsíce. Ačkoliv první informaci Generální finanční ředitelství (GFŘ) vydalo den před účinností zákona 29. září loňského roku, dodatek, z nějž teprve získali plátci přesné odpovědi na nejfrekventovanější otázky, zveřejnila finanční správa až 2. února 2017.

Jako další příklad uvádí Holubová novelu dvou paragrafů zákona o DPH, která je platná od ledna 2015 a účinnost nabyla o rok později. Ačkoliv mělo ministerstvo na výklad novely celý rok, upřesňující informace uveřejnilo až 21. prosince 2015. Podnikatelé tak měli jen přibližně deset dní na to, aby se podle informací finanční správy zařídili a to navíc v době vánočních svátků.  

Holubová se kvůli takovému chování finanční správy raději rozhodla přestat dělat daňovou poradkyni. „Já jsem od začátku ledna loňského roku pozastavila činnost daňového poradenství. Udělala jsem to právě z důvodu, o kterých mluvím. Napsat klientovi několikastránkové stanovisko s výsledkem, že to může být buď tak nebo i obráceně, a vyinkasovat za ně peníze, mi přišlo nemravné,“ uvedla pro server Echo24 Holubová. 

Finanční správa se k pozdnímu vydávání zpřesňujících informací k DPH nevyjádřila.