Podle některých daňových expertů byl nákup dluhopisů firmy Agrofert jejím majitelem ministrem financí Andrejem Babišem (ANO) obcházením zákona. V úterý v televizi navíc Babiš přiznal, že dluhopisy Agrofert vydal, protože potřeboval „dlouhé“ peníze. Pokud chtěl ale Babiš půjčit své firmě peníze, mohl to udělat jinými snazšími způsoby, například půjčkou. Jestli byly dluhopisy zástěrkou pro půjčení peněz Babišem, mohlo se jednat o závažný daňový únik, míní odborník.

„Já říkám, že Agrofert neustále expadnuje, potřeboval ty peníze, no tak upsal ty dluhopisy. Já jsem koupil půlku, ani ne půlku, protože jsem neměl tolik peněz a to je vše, co bych k tomu měl říct,“ uvedl v úterý v pořadu Události, komentáře na ČT24 Babiš na jednu z otázek týkajících se dluhopisů, které koupil od svého Agrofertu. 

Dluhopisů s nominální hodnotou jedné koruny vydal ke konci roku 2012 Agrofert tři miliardy kusů, a to s úrokem 6 procent a s platností na 10 let. Jako fyzická osoba je nakoupil nynější šéf státní kasy. Dnes vlastní přes 1,5 miliardy kusů těchto dluhopisů. Vynáší mu tak okolo 90 milionů korun. Jde zřejmě o jeho největší soukromý příjem. A ačkoli sám hlásá, že daně se platit mají, on sám je z těchto výnosů odvádět nemusí, kvůli nízké, korunové hodnotě. Jen za minulý rok tak na daních ušetří 13,5 milionu korun.

Důležité přitom je, že tuto možnost Agrofert využil jen krátce před tím, než ze zákona vypršela. Novela zákona, která vydávání korunových dluhopisů osvobozených od daně zrušila, začala platit od začátku roku 2013. Zákon byl přijat už na konci dubna 2012 a společnosti, které vydat korunové dluhopisy chtěly, tak měly na emisi více než půlrok. Agrofert dluhopisy vydal až 28. prosince 2012. Kdyby tak učinil o několik dní později, Babiš by z nich dnes musel daně platit.

Jak půjčit peníze Agrofertu

Problém přitom nemusí být jen to, že Babiš byl jediným akcionářem, který dluhopisy koupil. „Je normální, že akcionář půjčuje své firmě peníze, pak se ale nabízí otázka, proč to Agrofert a Babiš udělali formou dluhopisů,“ uvedl daňový expert Tomáš Goláň. Jak totiž Babiš v pořadu ČT24 uvedl, Agrofert měl dluhopisy vydat, protože potřeboval dlouhodobé peníze na investice.

Tady přitom podle Goláně Babiš přiznal, že účelem vydání dluhopisů bylo půjčení peněz, a pro to měl Babiš využít obvyklý způsob půjčení peněz. V jiném případě hrozí, že se on i jeho holding dopustili simulace právního úkonu, tedy že smlouvu o půjčce zastřeli formálním vydáním dluhopisů. „Vydat dluhopisy je totiž administrativně docela složitý proces, mnohem jednodušším způsobem je sepsat jednoduchou smlouvou o půjčce,“ uvedl Goláň.

K tomu navíc existuje rozsudek Nejvyššího správního soudu, podle kterého je nepřípustné, aby mezi sebou dvě strany uzavřely nějakou smlouvu, kterou by ale zastíraly jiný smluvní vztah. „Představit si to můžeme na jiném příkladu. Rodič dá škole dar, ve skutečnosti se ale jedná o to, že si tím plní formou daru podmínku, aby jeho dítě mohlo na škole studovat. Zaplatí tak školné, které je ale ukryto za dar,“ vysvětlil Goláň.

V takovém případě je přitom prohřešek na obou stranách. Správce daně v uvedeném rozsudku pak využil ustanovení daňového řádu a tento dar přehodnotil (dissimuloval) na platbu školného se všemi daňovými důsledky. Stejně tak lze postupovat i u úroků z dluhopisů, které jsou ve skutečnosti úrokem z půjčky.

Snaha obejít zákon?

Podle Jana Rambouska, člena rady Unie daňových poplatníků, může být za určitých podmínek vydání korunových dluhopisů označeno za zneužití práva. „Znakem zneužití práva podle judikatury je to, že transakce má za hlavní respektive jediný cíl obejití zákona, v tomto případě neplacení daně. A právě vydání běžných korunových dluhopisů a navíc koupě celé edice jednou osobou takové podmínky s velkou pravděpodobností naplňuje,“ vysvětlil Rambousek.

O tom, že Babiš se možná dopustil účelového krácení daně, hovořil už dříve předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. „Andrej Babiš jako fyzická osoba půjčil Agrofertu za šest procent, což je nesmyslně vysoký úvěr. V tom smluvním vztahu by mně to nevadilo, pokud by Agrofert tento nesmyslně vysoký úrok neuváděl jako odečitatelnou položku ze základu daně,“ uvedl v rozhovoru pro Echo24 Kalousek. Podle něj tak šidil stát na daních jak majitel firmy, tak firma. „Jsem přesvědčen, že to je za hranou zákona. Tohle už je krácení základu daně, které naráží jak na daňový zákon, tak na trestní zákoník,“ řekl Kalousek. 

Rambousek upozorňuje, že existují i případy, kdy šli lidé za zneužití práva do vězení. „Udělali vše přesně podle práva, ale soud to vyhodnotil jako zneužití práva a dostali nepodmíněný trest,“ dodal Rambousek. 

Přehledně Babišův problém s korunovými dluhopisy popsal daňový expert Tomáš Goláň zde. „Účelovost emise dluhopisů s 6 procentním úrokem je do očí bijící. Je dobré si položit otázku, zda Agrofert vůbec potřeboval vydat dluhopisy, zda mu tedy finanční prostředky opravdu chyběly. A to se musí ukázat v trestním řízení, protože to se dá vyčíst jen z účetnictví. Pokud peníze nepotřeboval, pak se jednalo o účelové vyvedení peněz ve formě úroků a tedy obcházení zákona,“ vysvětlil pro server Echo24 Goláň.

Podle Goláně se přitom nabízí ještě třetí rovina a ta se týká hospodaření Agrofertu. „Nabízí se i třetí rovina, a to rovina trestněprávní, neboť se nabízí otázka, zda takovým jednáním nebyla vědomě poškozena společnost Agrofert, čímž by se Andrej Babiš dopustil Porušování povinnosti při správě cizího majetku,“ uvedl Goláň.

Babišovým postupem se bude zabývat i policie. Musí totiž prošetřit trestní oznámení podané zkraje tohoto roku.