„Nepotvrdily se hrozby, kterými byla strašena veřejnost, že školy zaplaví děti, které potřebují speciální zacházení. Jde o postupný proces,“ uvedla pro server ECHO24 Klára Laurenčíková z České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV). Z celkového počtu více než 18 tisíc, které nyní navštěvují takzvané praktické školy, nahlásilo podle ministerstva školství (MŠMT) krajům přestup do běžných základních škol jen 205 dětí. Toto číslo se může podle resortu ještě mírně měnit a definitivně bude o počtu jasno až po začátku školního roku.

Nyní je podle Laurenčíkové třeba se zamyslet nad tím, proč největší zájem o inkluzi byl v Praze a ve Středočeském kraji. Tam by mělo dojít k největším přesunům, jednat by se mělo přibližně o 150 dětí. Kraje ve svých odhadech vycházejí z deklarací rodičů, kteří měli do konce května nahlásit, na kterou školu své dítě od září umístí. Asi 52 tisíc dětí se speciálními vzdělávacími potřebami se podle ČOSIV v běžných školách integruje již nyní.

‚Inkluzi jsme školám dlužili‘

Resort ministryně Kateřiny Valachové (ČSSD) nechtěl počet žáků komentovat. Inkluzivní vzdělávání totiž podle něj už na většině škol probíhá, a proto nemělo ministerstvo žádná velká očekávání. „Podle šetření České školní inspekce již nyní vzdělává inkluzivně cca 80 procent škol, žádný dramatický nárůst ministryně školství ani její kolegové nepředpokládali. Odhad učiněný společně s kraji tuto perspektivu jen potvrdil,“ uvedla serveru ECHO24 mluvčí resortu Jarmila Balážová.

To potvrzuje i Laurenčíková. „Je důležité říci, že splácíme dluh. Velká část dětí je totiž dnes už inkluzivně vzdělávána,“ uvedla. Podle ní z přibližně 4,5 tisíce základních škol u nás více než 3 tisíce vzdělává inkluzivně. „Dobrá škola je inkluzivní škola, protože dokáže pracovat s různými dětmi, a je důležité, aby k tomu učitelé měli podmínky,“ dodává Laurenčíková, podle které se už nyní nestane, že škola nebude mít prostředky na práci s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami.

Více peněz pro školy

„Počet dětí přecházejících z praktických škol do základních není sice nikterak ochromující, i přesto chce MŠMT poskytnou maximální součinnost školám, pedagogům a rodičům,“ uvedla Balážová. Podle které chce ministerstvo především zajistit finanční prostředky těm školám, které již nyní společné vzdělávání prováděly, jen si musely poradit samy a mnohdy doplácet podpůrná opatření ze svého, případně na ně dopláceli samotní rodiče. „Tato praxe teď skončí,“ dodala Balážová.

Od září tak budou podpůrná opatření, která běžně ve školách fungují, ale nejsou v některých oblastech dostatečně zafinancována, nároková a finance na ně budou garantované státem. „Tato skutečnost má také pomoci pedagogům při práci s dětmi, a to jak bez, tak se speciálními vzdělávacími potřebami – úpravy metod, forem a organizace vzdělávání dětí, možnosti využití dalších podpůrných opatření podle doporučení poradenského zařízení,“ uvedla Balážová.

Podle Laurenčíkové budou mít handicapované děti navíc díky novele školského zákona zajištěnou pomoc i mimo školu. „O tom se moc nemluví, ale děti, které potřebují pomoc asistenta, jej budou mít k dispozici například i v družině nebo v zájmových kroužcích. To se dosud nedělo a děti tak byly často izolované z těchto aktivit,“ vysvětluje.

Společné vzdělávání je v posledních týdnech a měsících bouřlivě diskutovaným tématem. V souvislosti se spuštěním novely školského zákona, která má především změnit způsob financování podpory pro tyto žáky, se objevují obavy z nedostatku peněz, nepřipravenosti škol i učitelů a negativního vlivu na kvalitu vzdělávání v běžných školách v případě větší integrace dětí s lehkým mentálním postižením.