Do bývalého nacistického koncentračního tábora Dachau se ve středu po více než dvou letech vrátila vstupní brána s nápisem Arbeit macht frei (Práce osvobozuje), kterou na konci roku 2014 někdo ukradl. Železná brána s nechvalně proslulým textem se našla koncem loňského roku v Norsku.

Asi metr široké a dva metry vysoké mřížové dveře z areálu nejstaršího nacistického koncentračního tábora ukradli v noci na 2. listopadu 2014 neznámí zloději. Ani přes rozsáhlé pátrání ve více zemích a vypsanou odměnu 10.000 eur (270.000 Kč) za jejich dopadení se je zatím nepodařilo chytit.

Brána se nakonec v poměrně dobrém stavu našla na okraji norského Bergenu, když na ni policii upozornil anonym. Vyšetřovatelé se domnívají, že ji tam zloději nechali, protože případ vyvolal velkou pozornost, a oni se obávali, že budou časem prozrazeni.

Das gestohlene KZ-Tor ist zurück in #Dachau. Es war vor mehr als zwei Jahren gestohlen und Ende 2016 in Norwegen gefunden worden. pic.twitter.com/AKThbVJDby

— BR24 (@BR24) 22. února 2017

Dnes krátce po poledni se stokilogramový symbol nacistických zločinů, který už byl v posledních dnech pod přísným dohledem policie v Bavorsku, vrátil do Dachau. „Brána symbolizovala a symbolizuje ponižování člověka nacistickou diktaturou,“ řekl při této příležitosti bavorský ministr školství a kultury Ludwig Spaenle.

Brána bude nově vystavena ve stálé expozici, kde ji návštěvníci poprvé mohou spatřit 29. dubna na 72. výročí osvobození koncentračního tábora. U vstupu do bývalého tábora bude nadále její kopie, kterou nechali provozovatelé místního památníku a muzea zhotovit po odcizení originálu.

První vězni prošli vstupem do tábora 22. března 1933 – necelé dva měsíce poté, co se Adolf Hitler stal říšským kancléřem. Před válkou putovali do Dachau skuteční i domnělí nepřátelé režimu – komunisté, sociální demokraté, odboráři. K nim postupně přibyli lidé označovaní za podvratné živly: Svědkové Jehovovi, duchovní, Romové, homosexuálové a další. Židy, kteří nakonec tvořili asi třetinu vězněných, začali nacisté hromadně internovat po takzvané Křišťálové noci v listopadu 1938.

Zařízení, kterým za 12 let existence prošlo nejméně 200.000 lidí, z nichž asi 41.500 zahynulo, sloužilo jako model pro další koncentrační a vyhlazovací tábory zřizované nacisty a jejich nohsledy po celé Evropě. Vězni v Dachau se dočkali osvobození 29. dubna 1945, když k městu postoupila americká armáda, která tam nalezla více než 30.000 zubožených lidí.