Elektronická evidence tržeb (EET), která v první fázi startuje už na začátku prosince, dopadne i na e-shopy. Těch se týká až druhá vlna a evidovat tedy musí začít až od 1. března příštího roku, ale už dnes řada e-shopů zvažuje, že kvůli EET bude muset znepříjemnit život i svým zákazníkům a přestane nabízet platby za zboží přes tzv. platební brány. Tržby, které přes ně projdou, totiž podle metodiky ministerstva financí do evidence patří. Ministerstvo financí ale samo neví, jak by měli majitelé e-shopu postupovat. Podle odborníků je to totiž technicky prakticky nemožné.

„Statistika neexistuje, ale máme signály od především menších obchodníků, že za předpokladu, že se potvrdí dosavadní domněnky o evidenci platby kartou i přes platební bránu, budou rušit z nabídky tuto variantu,“ uvedl pro deník Echo24.cz ředitel Asociace pro elektronickou komerci (APEK) Jan Vetyška.

Stejně jako pro některé menší hospody či živnostníky, kteří se bojí vysokých nákladů za pokladní zařízení a jeho měsíční provoz, i pro majitele se jedná o finančně náročnou záležitost. Ještě větším problémem je ale technická stránka věci. „Paradoxně důvodem není nutnost evidovat, ale náročné a drahé na implementaci a prakticky technicky nemožné dodržení některých současných požadavků z metodik,“ dodal Vetyška.

Podle metodiky k EET, kterou vydalo ministerstvo financí, musí totiž evidovat své tržby i ti podnikatelé, kteří přijímají peníze prostřednictvím PayPal, PayU, PaySec, Google Checkout či Click2Pay. „Platební brána se chová obdobně jako platba on-line kartou a podléhá evidenci tržeb. V prostředí platební brány v podstatě probíhá pouze autorizace a zúčtování transakce,“ píše se v metodice. Platbu podle ministerstva financí totiž přijímá prodejce zboží nebo služby, a pokud se u něho jedná o příjem z podnikání, bude účtenku vystavovat a údaje o příslušné tržbě posílat ona a nikoliv provozovatel platební brány.

Nesplnitelný úkol

Evidovat platbu přes platební brány je přitom podle odborníků pro majitele e-shopů technicky nesplnitelné. „Prakticky žádný internetový obchod nedisponuje informacemi o platbách zcela on-line s ohledem na množství přenášených dat. Obecně platí, že u největších e-shopů můžeme hovořit o komunikaci v řádu desítek minut, malé e-shopy získávají informace o platbách například jednou denně,“ vysvětlil Vetyška. Majitel e-shopu proto nemůže okamžitě při přijetí platby poslat zákazníkovi účtenku s FIK kódem, jak to evidence vyžaduje.

Metodika ministerstva financí přitom nerozlišuje mezi platebními bránami a PayPal, podle Vetyška je v tom ale rozdíl. „V současné době rozumíme, že povinnost evidovat platby prostřednictvím PayPal v rámci EET je platná. Naopak platby, které proběhnou prostřednictvím PayU, ComGate a podobně, je podle našeho názoru třeba rozlišovat,“ uvedl Vetyška.

PayPal totiž funguje zjednodušeně řečeno jako virtuální peněženka, proti tomu platební brány agregují více platebních metod a prakticky se převádějí peníze z účtu na účet. „PayPal není ten hlavní problém a navíc funguje jinak. Problém pro e-shopy je v implementaci EET při platbách přes platební brány,“ dodal Vetyška.

Ministerstvo neví

Nadšené z toho nejsou ani velké e-shopy. „Za nepříliš šťastné řešení považujeme zavedení EET i na karetní transakce a platební tlačítka,“ uvedl serveru Echo24.cz finanční ředitel Alza.cz Jiří Ponrt. Podle něj by bylo snazší napojit na daňovou správu samotné banky a ne e-shopy. „Je snazší získat údaje ze 45 bank, které působí v ČR, než od tisícovek e-shopů,“ dodal Ponrt.

Ministerstvo financí, které by pár týdnů před spuštěním EET mělo být na evidenci připravené, ale samo neví, co si s platebními branami počít. „Resort Ministerstva financí na problematice intenzivně pracuje. Jedná se však o komplikovaný případ, protože se vše musí posoudit z hlediska zákona o platebním styku,“ uvedla pro Echo24.cz Kateřina Vaidišová z ministerstva.

Pokud by ministerstvo trvalo na tom, že platba přes platební brány skutečně patři do evidence tržeb, a menší e-shopy se proto tuto možnost rozhodli rušit, byl by to krok zpět především pro zákazníky. Platba prostřednictvím platební brány je totiž druhou nejrozšířenější metodou hned po dobírce.

S tím souhlasí i Miroslav Uďan ze společnosti Shoptet, na jejíž platformě funguje přibližně 20 procent komerčních českých e-shopů. „Z našich statistik vyplývá, že zákazníci stále nejčastěji využívají možnost dobírky, a to 41 procent. Jako další nejoblíbenější je platba převodem na účet, celých 27 procent. I kdyby si nechávali majitelé e-shopů posílat od přepravce peníze za dobírku převodem na účet, stále to znamená, že přibližně třetina objednávek a plateb podléhá EET,“ říká Uďan.

Podle něj tak ministerstvo stejně příliš detailní přehled o činnosti e-shopů nezíská a online prodejcům přibude zbytečná administrativa navíc. „Některé menší e-shopy by situaci mohly vyřešit tím, že budou nabízet pouze ty platební metody, které EET nevyžadují. Jedná se však o krok zpátky a navíc může znamenat ztrátu zákazníků,“ dodává.

Při platbě dobírkou je situace také komplikovaná. Podnikatelé, kteří provozují e-shop a zboží následně posílají na dobírku přes Českou poštu, PPL či jinou zásilkovou službou, si musí dát pozor, zda mají povinnost tržbu evidovat. Pokud zákazník zaplatí v hotovosti přímo kurýrní službě a ta pošle peníze podnikateli na účet, dobírka se neeviduje. V jiných případech se však tržba zaregistrovat musí. Účtenku může podnikatel vystavit předem a zákazníkovi zaslat třeba e-mailem.

Podle průzkumu, který si nechala udělat společnost O2, se přitom hospodští a restauratéři, kterých se týká první fáze EET, do nákupu příliš neženou. Přibližně dva týdny před startem EET má pokladnu zakoupeno jen 28 procent podnikatelů. Zbytek podnikatelů z pohostinství buď zařízení teprve vybírají, nebo si ho ještě nekoupili. Nicméně téměř čtvrtina hospodských a restauratérů (22 procent) zvažuje, že podnikání raději ukončí.