Kampaň před německými parlamentními volbami jde do finále

Kampaň před německými parlamentními volbami jde do finále

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Kampaň před nedělními parlamentními volbami v Německu vrcholí. V Mnichově se v pátek večer uskutečnil závěrečný mítink vládní Křesťanskosociální unie (CSU) za účasti kancléřky Angely Merkelové (CDU), v Berlíně se zase na poslední chvíli snažili voliče nalákat Zelení a Levice.

Merkelová a bavorský premiér Horst Seehofer při vystoupení na Mariánském náměstí museli podle médií čelit pískotu a výkřikům levicových i pravicových odpůrců. Šéfka německé vlády, která podobnou situaci ve volební kampani nezažila poprvé, jim vzkázala, že pískotem a bučením se budoucnost Německa utvářet nedá.

Ve svém projevu pak vyzdvihla politiku CSU v Bavorsku, Seehofer zase ocenil její vládní politiku. O sporech v otázce migrace oba politici víceméně pomlčeli, Merkelová ale poznamenala, že rok 2015, kdy do spolkové republiky dorazilo na 890.000 běženců, se nesmí opakovat.

Zelení, kteří mají v aktuálních průzkumech podporu mezi sedmi až osmi procenty, závěr kampaně pojali jako svého druhu maraton, při němž se jejich lídři Cem Özdemir a Katrin Göringová-Eckardtová během posledních 42 hodin před nedělním hlasování zastaví ve všech 16 spolkových zemích. V pátek jejich vystoupení a možná i těstoviny, které v někdejší průmyslové hale v centru Berlína připravovaly desítky dobrovolníků, přilákalo několik stovek lidí. Jedním z nich byl i David Maier. „Jde o to, posílit se na posledních pár hodin kampaně a dát do finiše úplně všechno,“ vysvětlil mladý straník koncept takzvaných těstovinových párty, kterými chce strana zabodovat.

„Věřím, že dopadneme lépe, než ukazují průzkumy, protože zelený hlas je pro Německo strašně důležitý. Jsme jediná strana, která se snaží něco dělat proti změnám klimatu,“ zdůraznil jedno z ústředních témat. „Hlavně věřím, že AfD nebude tak silná. Myslím, že v tom jsou všechny demokratické strany zajedno,“ podotkl na adresu uskupení Alternativa pro Německo, které se díky podpoře zhruba 11 procent voličů může stát nejsilnější opoziční stranou.

Vedle protiimigrační a protiislámské AfD se v pátek Zelení jasně vymezovali i vůči pokračování velké koalice. „Velká koalice nesmí pokračovat. Alternativa černo-žluté vlády (CDU/CSU a svobodných demokratů) by neznamenala jen stagnaci, ale krok zpět,“ poznamenal šéf strany Cem Özdemir. Také on tvrdě kritizoval AfD. „Nechceme mít v parlamentu stranu, která bohužel využívá rasismu,“ uvedl.

Očekávaný úspěch kontroverzní strany rezonoval také o několik stovek metrů dál na náměstí před berlínskou radnicí, kde se odpoledne sešly stovky podporovatelů Levice. Podle představitelů levicové strany, která má nyní podporu kolem devíti až deseti procent, je důležité, aby právě Levice skončila ve volbách třetí, a byla tak místo AfD nejsilnější opoziční stranou.

Volební lídryně Sahra Wagenknechtová se tvrdě opřela i do současné kancléřky Merkelové. „Tato kancléřka si nezaslouží žádné prodloužení funkčního období. Patří do důchodu,“ prohlásila za potlesku přívrženců. Wagenknechtová i další představitelé strany také vyjádřili přesvědčení, že jen se silnou podporou pro Levici bude možné účinně bojovat za sociální spravedlnost.

Právě ta je i jedním z témat, kvůli nimž v pátek tuto stranu přišla podpořit dvaapadesátiletá paní Marion. Za nejpalčivější v tomto ohledu považuje rychle rostoucí nájmy. Otázka sociální spravedlnosti tíží i dvaasedmdesátiletou Elisabeth, která si také přeje, aby se Levice stala třetí nejsilnější stranou. Uznává ale, že konkurence je letos veliká.

Konkurenci v boji o třetí místo vedle AfD a Zelených dělají Levici také svobodní demokraté s podporou kolem devíti až deseti procent. Na prvních dvou místech by měli se ztrátami proti minulým volbám skončit konzervativní unie CDU/CSU (kolem 36 procent) a sociální demokraté (zhruba 22 procent).

,