Srdce z geneticky modifikovaného prasete transplantovali američtí lékaři pacientovi, aby mu zachránili život. O vysoce experimentální operaci, která se odehrála v pátek ve fakultní nemocnici v americkém městě Baltimore ve státu Maryland a trvala osm hodin, dnes informovaly list The New York Times (NYT) a agentura AP. Nemocnice dnes, tři dny po zákroku, uvedla, že se pacient cítí dobře.

Ačkoliv je ještě příliš brzy na to, aby se dalo mluvit o úspěšnosti operace, jde podle agentury AP o krok kupředu v úsilí používat jednoho dne zvířecí orgány k život zachraňujícím transplantačním zákrokům. Podle lékařů operace dokázala, že srdce z geneticky upraveného prasete může fungovat v lidském těle bez toho, aby bylo organismem okamžitě odmítnuto. Průlomový postup podle NYT dává naději statisícům nemocným se selhávajícími orgány.

Pacient, sedmapadesátiletý David Bennett, věděl, že nemá žádnou záruku, že experiment bude fungovat. Jeho syn agentuře AP řekl, že otec umíral, nebyl způsobilý pro transplantaci lidského srdce a neměl jinou možnost. „Je to buď zemřít, anebo podstoupit tuto transplantaci. Chci žít. Vím, že je to výstřel do tmy, ale je to moje poslední šance,“ uvedl Bennett den před operací podle prohlášení, které médiím poskytla nemocnice.

Média připomínají, že je obrovský nedostatek darovaných lidských orgánů vhodných k transplantacím, což vede vědce ke snaze zjistit, jak lze místo lidských použít zvířecí orgány. Loni se v USA uskutečnilo více než 3800 transplantací srdce, což je rekordní počet, uvádí organizace UNOS dohlížející na americký transplantační systém.

„Pokud to bude fungovat, budou existovat nekonečné zásoby těchto orgánů pro trpící pacienty,“ řekl vědecký ředitel univerzitního programu transplantací zvířecích orgánů na člověka Muhammad Mohiuddin. Předchozí pokusy o podobné přenosy selhávaly. Převážně proto, že těla pacientů zvířecí tkáň rychle odmítla. Kupříkladu v roce 1984 přežila po transplantaci opičího srdce holčička s vážnou srdeční chorobou Stephanie Fae Beauclairová 21 dní, připomněla AP.

Tentokrát chirurgové z Marylandu použili srdce z prasete, které prošlo genetickou úpravou, aby z jeho buněk zmizel cukr, který je zodpovědný za bleskové odmítnutí orgánu lidským tělem.

„Myslím, že to lze charakterizovat jako přelomovou událost,“ řekl David Klassen, hlavní lékař UNOS, o transplantaci v Marylandu. Klassen přesto varuje, že je to pouze první předběžný krok k prozkoumání, zda by tentokrát transplantace zvířecích orgánů mohly konečně fungovat.

Úřad dohlížející na experimenty s transplantací zvířecích orgánů povolil operaci na základě skutečnosti, že pacient ve stavu ohrožení života neměl jinou možnost.

Loni v září provedli vědci v New Yorku experiment, který naznačoval, že geneticky upravená prasata by mohla být příslibem pro transplantace: lékaři dočasně připojili prasečí ledvinu k mrtvému lidskému tělu a sledovali, jak začíná fungovat.

Transplantace v Marylandu posouvá experiment na další úroveň, uvedl doktor Robert Montgomery, který vedl experiment s ledvinou. Operaci označil za pozoruhodný průlom. „Jako příjemce transplantovaného srdce, protože sám trpím genetickou srdeční poruchou, jsem nadšený z této zprávy a z naděje, kterou to dává mé rodině a dalším pacientům,“ prohlásil.

Bude zásadní sdílet data získaná z této transplantace, než otevřeme možnost dalším pacientům, řekla výzkumnice Karen Maschkeová, která pomáhá vyvíjet etická a politická doporučení pro první klinické studie. „Uspěchat transplantace orgánů ze zvířete na člověka bez těchto informací by nebylo vhodné,“ dodala.

„Skutečně si uvědomuje velikost a důležitost toho, co se stalo,“ řekl David Bennett mladší o svém otci. „Nemohl žít, mohl vydržet den nebo pár dní. Nyní, v tuto chvíli, jsme v neznámu,“ dodal.