Dopravci jezdící do Francie za sebou mají více než půl rok s novým francouzským zákonem, který stanovuje minimální mzdu pro řidiče. Opatření dopadlo i na české dopravce a řidiče, kteří za nedodržení přísných pravidel dostávají pokuty. V české mezistátní dopravě se ale kvůli takovýmto opatřením začal rozmáhat přechod pod OSVČ.

„Kontroly i sankce stále probíhají, byť se objevila i ‚výhrůžka‘, že při dalším stejném přestupku bude dopravci zakázán vstup na území Francie. Ale snad to byl jen nějaký přehnaný verbální útok jednoho francouzského kontrolora,“ popsal pro server Echo24.cz aktuální situace Jan Medvěď z ČESMAD BOHEMIA. Jednu z prvních pokut dostal v říjnu řidič ČSAD Uherské Hradiště, protože neměl gáži na úrovni francouzské minimální mzdy.

Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly jsou ale kontroly ojedinělé. „Pokud došlo, zatím výjimečně, k případu, že byl řidič v zahraničí pokutován za nedoložení minimální mzdy, zaměstnavatel za něho vždy pokutu uhradil,“ uvedl pro server Echo24.cz Středula.

Francouzi zavedli minimální mzdu pro řidiče z ciziny, pro něž jsou cílovou zemí, jakožto prostředek boje s údajným sociálním dumpingem. Podobný krok udělali už na začátku roku Němci se zákonem MiLoG. Zatímco německým úřadům může zaměstnavatel doklady o vyplacené mzdě poslat zpětně, ve Francii musí mít každý zaměstnanec pracovní pověření u sebe včetně pracovní smlouvy. Čeští dopravci se ale bojí toho, že dodržování zákonů pro ně bude likvidační. Práci mají totiž často domlouvanou na několik let dopředu a finanční náklady, které zákon přináší, nemůžou promítnout do výsledné ceny práce.

Obcházení zákona

Podle Středuly dopravci našli způsob, jak se zákonu vyhnout. „Někteří dopravci se snaží situaci řešit tím, že řidič zaměstnanec se stane OSVČ a tím se ho postih za nedodržení minimální mzdy netýká. Takovéto obcházení je pro zaměstnance velmi nevýhodné a odbory toto řešení odmítají,“ uvedl Středula.

Medvěď připouští, že do jisté míry lze tento scénář využít, protože OSVČ pravidlům pro minimální mzdu nepodléhají. „Není to sice tak jednoduché jako například ve stavebnictví, protože podnikatel v dopravě musí mít k provozování dopravy koncesi, k jejímuž získání musí prokázat například takzvanou finanční a odbornou způsobilost. Nicméně to nejsou nepřekonatelné překážky,“ dodal.

Podle něj v Česku převažují menší dopravci. „Přesné statistiky nejsou, ale uvádí se, že až 85 procent podnikatelů v dopravě provozuje do 5 vozidel, takže se dá předpokládat, že dost často se jedná o rodinné nebo ‚přátelské‘ malé společnosti, kde rozdělení na několik samostatných OSVČ nemusí být zásadní problém ani majetkově ani ve vztahu k odpovědnosti provozovatele dopravy,“ vysvětlil Medvěď.

Na problematičnost takového řešení situace ale upozornil i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). „Je to v neprospěch řidičů. V okamžiku, kdy budou nuceni přecházet do pozice OSVČ, tak to samozřejmě snižuje jejich zabezpečení a snižuje jejich možnosti a práva vůči zaměstnavatelům,“ uvedl Sobotka, který se také obává, aby tato nařízení nefungovala jako nástroj, jak se zbavit konkurenčních českých firem na západoevropském trhu.

Konkurenční Polsko

Pro české podnikatele může být podle Medvědě konkurencí to, že systém podnikatelů OSVČ je zřejmě velmi rozvinutý v Polsku. „Některé zdroje uvádějí že až tři čtvrtiny polských podnikatelů v dopravě představují OSVČ. A protože trh mezinárodní silniční dopravy je v EU úplně liberalizovaný, tyto polské OSVČ logicky ohrožují české podnikatele, kteří vzhledem k dodržování minimálních mezd v SRN či Francii mají vyšší jednak mzdové, jednak i vyvolané administrativní náklady,“ uvedl Medvěď.

A přidává také příklad z praxe. „Už jsme zaznamenali vinou Loi Macron (Macronův zákon) ztráty zakázek, které převzali polští podnikatelé za podmínek, při kterých prostě nemůžou Loi Macron dodržovat. Takže buď jsou to OSVČ, nebo Loi Macron neplní, byť formálně vydávají potvrzení pro francouzské silniční kontroly,“ upozornil Medvěď na možné porušování zákona ze strany polských dodavatelů.

Podle Středuly jsou ale nízké mzdy v Česku ve všech sektorech ekonomiky dlouhodobý problém. „Zakopaný pes v českých nízkých mzdách má dlouhodobou historii, začíná už v počátku ekonomické transformace, kdy nízké mzdy byly doslova brány jako komparativní výhoda naší ekonomiky. Tento trend se nezměnil ani po našem vstupu do EU, kdy se mělo začít s pozvolnou mzdovou konvergencí,“ vysvětlil Středula.

O tom, že situaci není třeba brát na lehkou váhu, svědčí to, že francouzský zákon spolu na konci listopadu řešil i český prezident Miloš Zeman a francouzský prezident François Hollande. Ti se dohodli, že otázku minimální mzdy českých řidičů kamionů, kteří jezdí přes Francii, projednají ministři průmyslu a obchodu.