Cizinci, kteří chtějí žít v Česku, budou muset od roku 2019 absolvovat adaptačně-integrační kurz. Podle analytika pracovního trhu je tento návrh ministerstva vnitra nesmysl. V době, kdy na tuzemském pracovním trhu chybí na 200 tisíc zaměstnanců, by se naopak podmínky pro cizince, kteří chtějí v Česku pracovat, měly zjednodušovat.

„Nedává to moc smysl, protože potřeba na pracovním trhu je přesně opačná – trh trochu více otevřít a v mnoha profesích a specializacích cíleně lákat lidi z venčí,“ uvedl pro Echo24 analytik pracovního trhu Tomáš Ervín Dombrovský, podle kterého má Česko dlouhodobý problém. „Typicky v technických specializacích, v lékařství, ošetřovatelství nebo sociální péči nám lidé velmi výrazně chybí. Extrémně nedostatkoví jsou také ajťáci,“ dodal.

Také Aleš Kocourek, zakladatel a jednatel české stavební firmy Kasten, si myslí, že by byla povinnost integračního kurzu pro cizince, kteří v Česku usilují o dlouhodobý pobyt za účelem zaměstnání na základě zaměstnanecké karty, kontraproduktivní. „Jen by protáhla délku celého řízení, což je přesný opak toho, co zaměstnavatelé potřebují – zrychlení schvalování a vydávání povolení pro obsazení volných pracovních míst, která jsou dlouhodobě neobsazená tuzemskými pracovníky,“ uvedl pro Echo24. Současně ale dodal, že proti kurzu jako podmínce pro získání trvalého pobytu v České republice by nic nenamítal. „Ba naopak, chci-li někde trvale žít, měl bych znát tradice a zvyky dané společnosti,“ řekl Kocourek.

Podle ministerstva vnitra, které návrh na absolvování adaptačně-integračního kurzu připravilo, to ale nijak nekomplikuje vstup zahraničních pracovníků do Česka. „Pro její splnění, tj. účast na kurzu, je prostor 1 roku od povolení k pobytu,“ řekla za rezort pro Echo24 Hana Malá, podle které do Česka ročně přijde na 30 tisíc cizinců.

Ministerstvo si od kurzů, jejichž vznik a vývoj byl financován z evropských financí, slibuje, že pomůžou k podpoře integrace imigrantů, jejich brzkému začlenění do společnosti i bezkonfliktnímu soužití s majoritní společností. „Cílem je seznámit cizince s jejich právy i povinnostmi a s hodnotovým systémem a pravidly soužití v ČR i EU a předat informace o možnosti kurzů českého jazyka a kontakty na úřady,“ dodala Malá.

Podle Dombrovského jsou ale jakékoliv překážky pro zaměstnávaní cizinců v Česku nesmyslné. „Český pracovní trh je na hranici přirozené nezaměstnanosti. Je už dost vyždímaný. Určitě je ještě koho zapojit – je tu spousta ekonomicky neaktivních, ale zároveň kvůli demografii a kvůli tomu, jaký tlak na pracovním trhu vzniká a dlouhodobě vznikat bude, sem potřebujeme cíleně lákat lidi z vybraných profesí, protože například lékaři a další odborné specializace nám navíc utíkají do zahraničí za lepšími podmínkami,“ řekl a dodal, že poměr odchodu do důchodu vzhledem k absolventům, kteří přichází na trh, je v Česku dvě ku jedné.

Dombrovský proto oceňuje třeba vládní program Režim Ukrajina, který urychluje přijímání žádostí Ukrajinců o zaměstnaneckou kartu v Česku. „Z původních 500 míst sem díky tomu za nějaký rok a půl nebo dva dostali 10 tisíc lidí. Ale stejně je to kapička v moři, vzhledem k tomu, že nám chybí přes 200 tisíc zaměstnanců,“ komentoval situaci analytik pracovního trhu. Režim Ukrajina přitom schytával kritiku kvůli tomu, že firmy musely na vyřízení pracovního povolení pro Ukrajince čekat až pět měsíců.

Další problém je podle Dombrovského v české mentalitě – Češi se za prací odmítají stěhovat. „Někdy je opravdu snazší přitáhnout sem lidi ze zahraničí, kteří se tu usadí, než dostat Čechy z Havlíčkova Brodu do Mladé Boleslavi. To je opravdu nereálné,“ uvedl. I z toho důvodu začalo ministerstvo práce a sociálních věcí vyplácet jednorázový příspěvek 50 tisíc korun nezaměstnaným, kteří se kvůli nové práci museli přestěhovat více než 50 kilometrů. Nárok na něj ale mají jen ti, kteří jsou v evidenci úřadu práce déle než 5 měsíců, a ještě půl roku před podáním žádosti.