Česká republika je v obecné rovině připravena na přijetí eura a přechod na jednotnou evropskou měnu by zvládla. Stále je ale velká propast mezi ČR a eurozónou v oblasti cen a příjmů, kterou by bylo dobré před přijetím eura snížit. Uvedl to guvernér České národní banky Jiří Rusnok.

Rusnok zároveň kritizoval projekt Bankovní unie, tedy dohledu nad finančním trhem v rámci eurozóny, který označil za nedodělaný

„Obecně platí, že jsme na přijetí eura připraveni a určitě bychom to jako ČR zvládli. Ale je pravdou, že lépe se adaptují do měnové unie země, které mají blíže k ekonomickému jádru unie. A tam máme stále velkou propast, i když se snižuje,“ uvedl guvernér.

Projekt Bankovní unie podle Rusnoka provází velká byrokracie. Navíc záchranný fond nemá dostatek peněz na řešení případných krizí a neexistuje ani shoda na vytvoření systému evropského pojištění vkladů.

Růst koruny zpomalí zvyšování úrokových sazeb

Současné posilování koruny, pokud bude dále pokračovat, může být důvodem k pomalejšímu zvyšování úrokových sazeb. Aktuální prognóza ČNB počítá s prvním růstem úrokových sazeb ve třetím čtvrtletí. Budoucí zvyšování sazeb nebude podle guvernéra výrazné.

„Ano, může to být ve třetím čtvrtletí, což je spíše modelový výpočet, ale měnově politicky to na to nevypadá. Pokud by zvýšení sazeb přišlo, tak to budou drobné krůčky. Pokud by koruna dál systematicky posilovala, může to být ale důvod k pomalejšímu zvyšování sazeb,“ uvedl Rusnok. Koruna se na počátku týdne přiblížila k nejsilnějším úrovním od konce intervencí, když krátce posílila pod 26,13 Kč/EUR.

Obdobně se v pondělí vyjádřil viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík. Řekl, že necítí potřebu uspíšit zvyšování úrokových sazeb, pokud si kurz koruny udrží posilující trend. V úterý uvedl člen bankovní rady Marek Mora, že by ČNB mohla odsunout zvýšení úrokových sazeb až za třetí čtvrtletí, pokud koruna bude dále posilovat podobným tempem jako v posledních dnech a týdnech.

Kurz koruny se podle Rusnoka po konci intervencí 6. dubna pohybuje v rozpětí, ve kterém jej centrální banka očekávala. „To nás těší. A i ty další klíčové indikátory naší prognózy se slušně naplňují,“ uvedl.

Mnozí spekulanti, kteří koupili koruny těsně před koncem intervencí, se podle Rusnoka zřejmě stali investory s delším časovým horizontem. „Kalkulují na další posílení koruny a jsou ochotni čekat dál. Ten trh je klidný, docela mělký, žádný velký pohyb na něm není,“ uvedl guvernér.

Trh s korunou podle něj nedostává příliš podnětů, které by mohly vést k větším výkyvům. „Signály mohou hlavně přijít z vnějšího prostředí. Vnitřní signály do voleb nelze očekávat,“ dodal guvernér.

Odhady vývoje kurzu ČNB zatím nechce podle Rusnoka zveřejňovat. „Stále jsme v jistém přechodovém období, byť ta situace vypadá velmi klidně. Ale stále ještě není čas zveřejňovat odhady vývoje kurzu koruny,“ uvedl.

Rizika pro vývoj, který ČNB odhaduje, podle Rusnoka nadále zůstávají proinflační, tedy ve prospěch růstu cen. Působí tak růst mezd, spotřeba nebo rekordně nízká nezaměstnanost. Opačným směrem pak klesající ceny ropy. „Intuitivně se mi zdá, že velký výkyv v odhadu vývoje inflace proti platné prognóze nebude,“ uvedl.