Týdeník Echo nepatří mezi média, která sestavují podnikatelské žebříčky podle bohatství a „odhalují“ životní záliby českých miliardářů. Nesledujeme nákupy nových apartmánů ve Špindlerově Mlýně, jachet v Chorvatsku, resortů v Karibiku ani nerozebíráme nejnovější vrtochy horních deseti tisíc. Tentokrát ale uděláme tak trochu výjimku. Objevili jsme totiž projekt určený těm nejmajetnějším, který výrazně překračuje meze obvyklé výstřednosti.

Zkuste si představit následující scénu v podobě jakéhosi vertikálního průřezu: zatímco na povrchu země zuří třetí světová válka, rakety s jadernými hlavicemi dopadají na metropole a lidstvo hyne po milionech, lidé na úrovni Petra Kellnera, Andreje Babiše nebo Daniela Křetínského nerušeně čekají měsíce či roky v luxusních podzemních apartmánech, až bude po nejhorším. Možná to vypadá jako sci-fi, ale na podobných scénářích je založen podnikatelský nápad, který překročil do fáze oficiálních nabídek.

Přísně utajená pozvánka

Několik českých byznysmenů dostalo v uplynulých týdnech velmi nevšední pozvánku. Slibovala „jedinečnou prohlídku největšího a nejbezpečnějšího bunkru na světě“ s názvem The Oppidum. Instrukce se nesly v poměrně konspiračním duchu. Oslovený se dočetl jenom tolik, že má jet směrem na Český Brod a že cesta trvá z centra Prahy asi tři čtvrtě hodiny. Přesnou lokalitu se mohl dozvědět až po potvrzení účasti a nahlášení svého jména a kontaktního telefonu. Na zhruba hodinovou prohlídku se měl tepleji obléct, protože v bunkru se teplota drží pod 14 stupni Celsia. „Vzhledem k utajení projektu je okruh pozvaných velmi úzký. Prohlídka bude probíhat v komorní atmosféře,“ stálo na pozvánce.

Organizátoři si nechali na důvěrnosti akce velmi záležet. Účastníci museli před prohlídkou podepsat čestné prohlášení o mlčenlivosti, na internetu ani jinde ve veřejném prostoru se přitom o projektu nedala najít jediná zmínka. Ani ze samotné pozvánky nebylo možné vydedukovat, kdo za Oppidem stojí. Až spojením některých indicií a postupným křížovým ověřováním vytipovaných lokalit, osob a vztahů se daly zjistit základní informace o projektu.

Plánovaný úkryt pro miliardáře se nachází asi sedm kilometrů jihozápadně od Českého Brodu, pod hřebenem lesnatého údolí, které do jinak spíše rovinaté krajiny vyřezala říčka Šembera. Patří do katastru vesnice Vrátkov, kde žije asi 260 obyvatel. Místo není vybrané náhodou. V 80. letech zde tehdejší Československá lidová armáda vybudovala areál s rozsáhlým dvoupodlažním podzemním bunkrem. Není jednoznačné, k čemu přesně měla základna sloužit. Dokumentace z posledního desetiletí před sametovou revolucí, která je pravděpodobně uložená ve Vojenském ústředním archivu, stále podléhá utajení. Bunkr měl nejspíš sloužit jako skrýš pro záložní telefonní ústřednu během války, nadzemní prostory podle některých lidí z okolí sloužily pro obsluhu raket. Dodnes ostatně základnu ironicky přezdívají „Pershing“ – podle amerických balistických raket, které v dobovém zpravodajství symbolizovaly americkou vojenskou hrozbu. Střely se prokazatelně v údolí nad Šemberou nacházely, ovšem československé a ovšem na jeho druhé straně, u obce Přehvozdí, kde sídlil protiletadlový raketový oddíl.

Areál s bunkrem naštěstí nikdy vojenským účelům neposloužil. Po roce 1989 zůstal nevyužitý, včetně několikapatrových budov na povrchu určených pro posádku. Z armády přešel podle dostupných informací nejdříve na civilní správu spojů, poté na společnost SPT Telecom a od následnické Telefóniky O2 jej koupil současný majitel, společnost FJP Investments.

V ní se v roce 2011 sešly poměrně známé podnikatelské tváře z cestovního ruchu a rizikového investování – Ferid Nasr, zakladatel a šéf cestovní kanceláře Exim Tours, a majitelé investiční skupiny Chenen Michal Hanus, Pavel Šťovíček a David Dvořák. Ti před sedmi lety prodali vývojářskou firmu Logos a mezi jejich současné projekty patří například portál Ušetřeno.cz nebo eHotel.cz. V představenstvu firmy sedí také ředitel kolínské stavební firmy Kompres Petr Jeneš.

Vydržte pár měsíců a pustíme vás dovnitř

Kolemjdoucí se k bunkru nemá šanci dostat. Areál je obehnaný plotem s varovnými nápisy, zvědavce vrací od brány vrátný nebo správce jezdící v obrněném terénním voze. Zvenčí každopádně areál vypadá udržovaně, žádné polorozbořené baráky nebo děravé silnice jako ve vojenských prostorách, jež za sebou na jiných místech v Česku nechala sovětská armáda. V jedné z několikapatrových budov bydlí rodina, zevnitř se ozývá hlas malého dítěte. Dá se také vystopovat, že v objektu si pronajímá prostory stavební firma Wenea z Kouřimi. Navenek to vypadá jako běžný hospodářský objekt. Místní ale o existenci bunkru vědí, někteří z nich se tam potají dostali ještě v dobách, kdy nepatřil pražské firmě. Pamatují si na obrovský dieselový agregát, zásobníky na naftu, systém vzduchové filtrace nebo objemné kabelové rozvody.

FJP původně nahlásila stavebnímu úřadu v Českém Brodě, že v podzemí areálu postaví datové centrum. Přestavba měla podle projektové dokumentace skončit na konci roku 2012. Jenže plány se nejspíš změnily. S nápadem využít bunkr pro ubytování miliardářů přišel manažer Jakub Zamrazil z okruhu Chenenu, který v současnosti vystupuje jako „výkonný ředitel“ projektu Oppidum.

Když Týdeník Echo Zamrazila oslovil s žádostí o podrobnější informace, byl nepříjemně překvapen, že se projekt nepodařilo utajit, a snažil se usmlouvat oddálení publikování článku o několik měsíců – s příslibem, že redakci umožní vstup do bunkru a zajistí povolení k fotografování. Jako návnadu ukázal na schůzce několik vteřin z reklamního videa v hollywoodském stylu, v němž se střídaly apokalyptické výjevy s anglicky psanými slogany o nejlepší skrýši pro miliardáře. Bizarnost propagačního snímku redakci utvrdila v přesvědčení, že informaci není proč zadržovat.

Zamrazil nakonec upustil několik základních informací, až když se redakce písemně obrátila na jeho nadřízené, majitele FJP Investments. Prostory jsou podle něj v současnosti ve stavu „shell and core“, tedy po dokončení hrubé stavby a bez finálních úprav interiéru. „Dispozice objektu nejsou ještě pevně určeny. Projektové náklady se nyní pohybují v řádech milionů korun. Ceny zatím nebyly určeny,“ uvedl manažer. Zákazníci podle něj získají služby „odpovídající luxusnímu rezidenčnímu projektu“.

Donedávna se dařilo věc tajit i v bezprostředním okolí. Oslovení lidé ve Vrátkově neměli o chystaném projektu pro miliardáře potuchy. Z jejich slov je patrné, jak si zvykli na to, že o dění v bývalé vojenské ústředně dostávají minimum oficiálních informací. „Poprvé jsme o stavbě toho areálu slyšeli ze Svobodné Evropy. O bunkru vím, protože v objektu hlídal můj kamarád,“ vykládá bodrý důchodce, jemuž patří dům naproti jedinému obchodu ve vsi. Mladá světlovlasá žena čekající na autobus do Brodu si dokonce myslí, že objekt stále patří „Telekomu“.

Vesnice je přitom na areálu závislá – bere odtud vodu do obecního vodovodu. Na platném územním plánu Vrátkova, který nabyl účinnosti letos v červenci, je větší část areálu s bývalými kasárnami a garážemi označena jako „lehká výroba a skladování“, na jihovýchodní části má ovšem symbol pro „občanskou vybavenost“ – právě v těchto místech je podle dostupných informací podzemní bunkr. „Když jsme předělávali územní plán, oslovil nás zástupce FJP Investments. Chtěli objekty částečně využít k bydlení,“ říká starosta Václav Pačes. Teoreticky by však FJP Investments měla také požádat stavební úřad v Českém Brodě o změnu záměru, to však firma neudělala. „Projekt je v rané fázi vývoje. Ještě jsme se nedostali procesně do fáze předkládání návrhu na změnu záměru stavebnímu úřadu,“ uvedl Zamrazil.

Starostovi se představa, že by blízko obce vznikl úkryt pro miliardáře, celkem zamlouvá. „Obci by to třeba pomohlo,“ přemítá nahlas. Méně potěšená byla Olga Běhounková, která dříve řídila „opoziční“ zpravodaj Vrátkovské listy. Podle ní „není úplně v pořádku“, že lidé v obci nedostali o plánech na vybudování miliardářských skrýší žádné informace.

Noemova archa v NDR

FJP Investments se nechtěla podělit o projektové vizualizace, čtenář si tak musí vystačit pouze s kopií zmíněné pozvánky. Jak by to mohlo jednou uvnitř luxusních rezidencí vypadat, ale mohou napovědět podobné projekty, které pokročily o něco dál, respektive nejsou tak ututlávané.

Například kalifornský podnikatel Robert Vicino představil letos v létě západním médiím projekt „největšího a nejvíce opevněného podzemního úkrytu na světě“, který připravil v prostorách bývalého úložiště zbraní a munice sovětské armády v Německé demokratické republice. Nachází se u obce Rothenstein, pouhé tři kilometry od průmyslového města Jena. Od českých hranic se k místu dá dojet za slabou hodinu.

Bunkr je podle propagačních materiálů odolný vůči atomovému výbuchu v blízkém okolí, přímému nárazu letadla, biologickým a chemickým látkám, tlakovým vlnám, zemětřesení nebo elektromagnetickým impulzům. Komplex zahrnuje více než 21 tisíc metrů čtverečních obyvatelné plochy pod zemí a k tomu další čtyři tisíce nadzemních bytů, skladů nebo vlastní železniční stanice. Do sítě tunelů o celkové délce pěti kilometrů chce Viciniho společnost Vivos umístit dvoupatrové rodinné kontejnery, vybavené na míru podle přání zákazníků – včetně bazénů, posiloven, minikin nebo stěnových akvárií. Díky obrovským zásobám potravin, vlastní elektrárně, filtraci vzduchu, vodním zdrojům a ventilaci budou moci klienti v úkrytu přebývat i několik let. K dispozici jim má být také nemocnice, restaurace, sportoviště, modlitebny, vlastní televizní nebo rozhlasová stanice.

Podle Viciniho plánů se „byty“ zákazníků po vybavení zamknou, a až se přiblíží soudný den, přiletí soukromými letadly na některé z okolních letišť, odkud by je Vivos dopravoval vrtulníky přímo do areálu bunkru „bezpečně zajištěného před veřejností, za uzavřenými a zabezpečenými branami“. Přesnou cenu firma neuvádí, zájemci mají poslat předvyplněný e-mail. Po nastěhování budou platit za energie a další služby podle zakoupené rozlohy bydlení. Kromě lidí chce Vicino také shromáždit vybrané druhy živočichů nebo vytvořit jakýsi DNA sklad s genetickými vzorky milionů dárců.

Jako motivaci pro členství v projektu nabízí Vivos spoustu argumentů. Vypočítává nepřeberné možnosti katastrof, které na lidstvo zákonitě čekají, připomíná biblická proroctví, temné vize od Nostradama nebo indiánů kmene Hopi. „Lidé cítí, že se blíží událost, která změní životy na celém světě. Miliony lidí věří, že žijeme v ‚poslední době‘. Světové vlády něco vědí a už desetiletí se opevňují. Proč vám nikdo neřekl, abyste se připravili? Zjevně kvůli zabránění masové panice. Jaký máte plán? Bude vaše rodina mezi oběťmi, nebo přeživšími?“ ptá se firma na stránkách.

Vicinovou ambicí je postavit síť podobných hromadných krytů po celém světě. Jeden už funguje v americké Indianě, podle webu je v něm k dispozici už jen pár posledních míst. Vedle toho východoněmeckého se připravují další, a to po celém světě s výjimkou Asie a Afriky. Podle vizionáře by se tak jednou podařilo zachránit jednoho člověka z milionu. Vicino se už nicméně přesvědčil, že podnikání založené na úzkosti z budoucnosti není úplně jednoduché. Loni musel vycouvat z projektu na vybudování krytu v jeskyních v Kansasu pro 5000 lidí, pro které prý připravoval i podzemní cvičné hřiště na golf nebo skateboardový park. Televizi CNBC tvrdil, že si nebyl jistý bezpečností lokality, podle místních ale zkrátka neměl dost klientů. „Myslím, že to prostě nezafungovalo. Nezískal takovou reakci a nepřilákal takový zájem, jaké očekával,“ řekla šéfka lokální odbočky Americké obchodní komory Jacque Pregontová.

Budou miliardáři rychlejší než jaderná raketa?

Příklad Vivosu, který začal stavět rodinné bunkry už v 80. letech, ale nepřestává lákat. Ostatně projekt miliardářských podzemních rezidencí u Vrátkova není v Česku první svého druhu. Před třemi lety vzbudila pozornost masivní železobetonová stavba s kruhovými věžemi nazvaná Maják Ptyč, kterou na Křivoklátsku začala stavět Daniela Kuchtová, bývalá manželka podnikatele Pavla Tykače. Měl sloužit jako základna pro nábožensko-filozofické hnutí Avenna, zaměřené na lidové léčitelství. Kuchtová se ale se zakladatelkami Avenny pohádala a posléze změnila projekt na depozitář pro zámožnou klientelu (do jedné kóje se údajně vejde 70 tun zlata). Nad trezory chce postavit více než třicet luxusních rezidenčních domů, do areálu bude patřit také zemědělská usedlost, jízdárna, vlastní honitba nebo heliport (také bunkr u Vrátkova má v bezprostřední blízkosti malé sportovní letiště). Projekt dostal nový název: Park Berne.

Co vede investory, jako jsou Ferid Nasr a bývalí „ajťáci“ z Logosu, k tomu, aby sázeli na strach nejmajetnějších vrstev z hromadné katastrofy? Žádný z nich se k pohnutkám k tomuto druhu podnikání nevyjádřil. Bude zajímavé sledovat, jaký zájem projekt vyvolá a kolik apartmánů případně najde své kupce.

Nabízí se logická otázka, zda má být ochrana lidského života vyhrazena pouze těm, kteří jsou schopni si zaplatit za luxus. Člověk nemusí být zrovna právní purista, aby si dokázal připomenout svoje nezcizitelná základní práva a svobody. „Každý má právo na život,“ stojí v prvním odstavci šestého článku Listiny základních práv a svobod. V prvním článku se potom píše, že lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Autoři projektu nám však říkají něco jiného – že právo na život se dá koupit, a tedy vlastně měřit penězi. Nebylo by od věci, kdyby se na principy takových projektů podíval nějaký ústavní právník.

Ani bunkr u Vrátkova nepočítá s charitou. „Projektujeme budoucí luxusní rezidenci. Lze očekávat složení obyvatel stejně jako u standardních luxusních rezidencí,“ říká manažer projektu Zamrazil. Není však úplně vyloučeno, že v případě vypuknutí války by Ferid Nasr a ostatní investoři museli do bunkru pustit i lidi z okolí, a to zadarmo. „Po ověření jsme zjistili, že v uvedené obci nikdy nebyl evidován kryt civilní ochrany. Což ovšem neznamená, že tam není. Mohlo se jednat o utajený úkryt jen pro potřeby armády,“ řekl mluvčí Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje Ladislav Holomčík. Armáda, která o svých krytech informace nepodává, může svoje prostory poskytnout k ochraně obyvatelstva v případě stavu ohrožení státu a válečného stavu.

Co je také podstatné a o čem se v propagačních materiálech takových projektů nepíše, je naše schopnost předvídat katastrofy. Úkryt máme šanci využít, pokud se o hrozící apokalypse dozvíme včas. To se ale stává velmi zřídka, aspoň prozatím. Nejde jen o přírodní živly, jako jsou ničivé hurikány, zemětřesení, výbuchy sopek, vlny tsunami nebo padající asteroidy. Moderní raketa s jadernou hlavicí, vyslaná z Íránu nebo Severní Koreje, doletí nad území Česka asi za 25, respektive 45 minut. Takže i kdyby se o ní v Praze dlící miliardář dozvěděl už v okamžiku startu, sehnat rodinu a přemístit ji za tu dobu do krytu u Českého Brodu by stihl jen těžko. Pokud přijde opravdová apokalypsa, bude neúplatná.