Čeští hokejisté získali na mistrovství světa ve Finsku bronzovou medaili. Euforie z výhry českého týmu nad USA 8:4 po deseti letech ale nemusí trvat dlouho. Na druhé straně se rojí obavy ze strany tuzemských sportovních klubů, které s neklidem hledí na podzimní sezónu. Situace je kritická. Kluby nemají peníze na neustále dražší energie: ceny rapidně rostou a s největší pravděpodobností se budou muset zvyšovat příspěvky, což zvýší výdaje rodičů na tréninky dětí. Podle informací deníku Echo24 má hokejový klub HC Králové Písek zvyšovat mládežnické příspěvky o 10 procent a HC Dvůr Králové nad Labem členské poplatky zdraží o stovky korun.

To ale nemusí stačit a hrozí, že se začátkem příští topné sezony budou uzavírat sportoviště. Státní peníze a dotace na provoz a údržbu má být pětinová ve srovnání s loňským rokem.

Sportovním klubům a tělovýchovným jednotám dramaticky narostly náklady na elektřinu o stovky procent, měsíčně platí za provoz tělocvičen nebo hal statisíce korun. Jenže nemají z čeho brát, státní podpora nepřichází v dostatečné míře. Vloni drtila sportovní prostředí koronavirová pandemie a uzavírání sportovišť, letos extrémně navýšené provozní náklady.

Může to ještě zvrátit červnové jednání předsedy Národní sportovní agentury Filipa Neussera s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou. Kritickou situaci, která se může vyhrotit na začátku příští soutěžní sezony, vnímá Česká unie sportu (ČUS). „Očekáváme, že od září bude docházet ke zdražování tréninků dětí a patrně k ještě katastrofičtějším scénářům. Až se na podzim rozjede topná sezona, některé spolky budou uzavírat sportoviště nebo se jich zbavovat. Jsou na finančním dně,“ varoval předseda Miroslav Jansta.

V pasti jsou především provozovatelé energeticky náročných sportovišť, jako jsou například zimní stadiony. „Běžně jsme platili jenom za energie zhruba 700 tisíc korun za rok. Letos se za stejnou spotřebu pohybujeme na třech milionech korun za rok. Jsme úplně nešťastní. Na provoz a údržbu jsme dostali z kraje částku 280 tisíc korun, podpora od města je v řádech desetitisíců korun. Za březen dlužíme 300 tisíc za energie. Nevíme, jak z toho ven,“ popsal například Přemysl Šulc z hokejového klubu HC Lomnice nad Popelkou.

„Do konce června musíme uzavřít novou smlouvu za energie, takže zatím nevíme, jestli spustit od 1. srpna ledovou plochu. Pracujeme na tom, ale je to nejisté. A to i když máme technologii zimního stadionu moderní a ekonomickou,“ dodal Šulc s tím, že mají devět kategorií a kolem 130 dětí do 18 let.

„Když jsme dobře hospodařili, byli jsme schopni ufinancovat provoz. Dneska toho nejsme schopní. Prostředky, které jsme dostali od města, jsme už vyčerpali,“ uzavírá Šulc.

Jan Kudrna z hokejového klubu HC Králové Písek pro deník Echo24 řekl, že tým má silnou podporu města. „Udržujeme dobrou spolupráci s městem, které nám finančně a technicky pomáhá. Přesto ale budeme navyšovat členské příspěvky až o 10 procent,“ říká Kudrna s tím, že rodiče o zdražení poplatků byli informováni už začátkem května.

Výraznější omezení tréninků nebo fungování píseckého hokejového stadionu zatím není plánované. Chod a fungování HC Písek by zdražování energií nemělo ohrozit, tvrdí Kudrna.

Šéftrenér mládeže Ondřej Hamerský z klubu HC Dvůr Králové nad Labem uvedl, že s fungováním a financováním dvorského stadionu pomůže město. „Zdražovat budeme, ale v rámci stovek korun. Příspěvky by měly být vyšší maximálně o pět set korun. Nehodláme zdražovat pouze kvůli zvyšujícím se energiím – je tam více aspektů, které nás nutí k nutnému zvyšování členských příspěvků a v debatě je také cena vstupenek,“ říká Hamerský.

Sportovní infrastruktura v Česku je zastaralá, v době výstavby se energetická náročnost neřešila a na investice do zateplení a další rekonstrukce nebyly v posledních letech peníze. Velké problémy má například i tělovýchovná jednota Bohemians Praha, která se stará o několik sportovních hal. „Náklady na elektřinu se zvedly oproti loňskému roku o 76 procent, za provoz platíme 15 milionů korun ročně, nemáme už na to. Situace je neudržitelná, proto jsme museli prodat jednu ze svých hal. Nevíme, co dál,“ uvedl její předseda Richard Šach.

„Musíme se v drtivé většině postarat samy. Nebýt rodinných rozpočtů, tak sportovní organizace neexistují. Snažíme se pronájmem majetku získat co nejvíce peněz, ale patrně budeme muset sáhnout ke zdražení. Už je to hodně na hraně. Žijeme z ruky do huby,“ potvrdil Jan Hejna, předseda z TJ Ostrava.

Někde si ale zdražení služeb pro členskou základnu nemohou dovolit. „My finanční prostředky z našich členů neumíme více vydolovat. Nechceme zdražovat sport pro rodiny s dětmi, to je slepá ulička. My si nemůžeme dovolit zvýšit na dědině příspěvky, nemůžeme si dovolit bruslení ‚hobíkům‘ procentuálně navyšovat. Nejsme veliké město, my potřebujeme lidi, aby k nám chodili,“ prohlásil prezident hokejového klubu BBSS v Brumově-Bylnici Jaroslav Vaněk.

Se státní podporou zatím kluby příliš počítat nemohou. Současná vláda ve státním rozpočtu výrazně snížila původně plánované výdaje na sport. Na provoz a údržbu by mělo jít místo loňských 550 milionů jen sto milionů korun. Sportovní funkcionáři se upínají k Národní sportovní agentuře. Její předseda Neusser už avizoval, že bude u mistra financí Stanjury žádat další peníze na provoz sportovišť.