Jemenský prezident Abd Rabú Mansúr Hádí, který je hlavou sjednoceného Jemenu od února roku 2012, má další problém. Mezinárodně je sice nadále považován za jemenského prezidenta, ale nyní má už dvě konkurenční vlády. Ve svém dočasném hlavním městě Adenu na jihu země už neudává tón. A jako jediný ze tří jemenských "prezidentů" pobývá většinu času v zahraničí.

Hlavní město San'á musel Hádí opustit roku 2015 poté, co tam moc převzali povstalečtí Hútíové. Nyní v Adenu oznámili vedoucí politici a vojáci vytvoření nové "přechodné vlády" pro jižní Jemen. Tím v zemi existují už tři vlády - jedna v San'á a dvě v Adenu, píše švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung (NZZ). Sám Hádí pobývá většinu svého času v saúdském Rijádu.

Vyhlášením dalšího kabinetu v Jemenu tak na scénu opět přichází starý konflikt. Severní a Jižní Jemen se sjednotily teprve v roce 1990. Už brzy poté se ale jih začal cítit marginalizován. Tamní hnutí za nezávislost uvrhlo zemi roku 1994 do občanské války, během níž sever obsadil jih. Po válce centralismus ještě zesílil. Vláda na severu využívala pro sebe nerostné a další bohatství jihu, aniž by se staralo o jeho obyvatele. Hádí sice pochází z jihu, ale je považován za součást staré severní elity, neboť dlouho sloužil jako zástupce tehdejšího prezidenta Alího Abdalláha Sáliha.

Jihojemenské frakce sjednocoval na začátku občanské války s prezidentem Hádím společný nepřítel - Hútíové. Poté, co však aliance vyhnala povstalce Hútíů, zajdíjskzých šíitů, z Adenu, nezůstalo jim moc společného. Staré příkopy mezi nimi se znovu otevřely. Také dnes se jižané cítí jako ti, kdo jsou odstrkováni. A volání po nezávislosti na severu je stále hlasitější. Obyvatelé provincie Hadramaut, která je bohatá na ropu, si stěžují, že z prodejů ropy vládou nijak neprofitovali. Tamní guvernér vybírá v přístavu Mukalla celní poplatky, ale odmítá je posílat Hadího vládě. Vyhrožoval, že vyhlásí samostatnost. Samotným Adenem otřásaly v uplynulých měsících boje mezi Hadího přívrženci a jeho rivaly. Hádí sesadil adenského guvernéra Ajdarúse Zubajdího, který získal nad městem rozsáhlou kontrolu, a nahradil ho svým člověkem. Zbavení moci populárního guvernéra však vyvolalo protesty. Zubajdí nyní vede novou konkurenční vládu.

Zubajdí vyhlásil v televizi svou novou vládu před vlajkou bývalé Lidové republiky Jižní Jemen, aniž při tom ale vyhlásil nezávislost. Nyní hrozí další eskalace konfliktu mezi stoupenci Hádího a jihojemenskými frakcemi, které si pohrávají s myšlenkou odtržení. Vedle toho na jihu Jemenu řádí al Kajda. Extrémisté mají živnou půdu tam, kde je mocenské vakuum.

Nad zákopy na jihu je také zřetelnější rozpor mezi politikou Saúdské Arábie a ve Spojených arabských emirátech (SAE). Oba státy Perského zálivu vedou mnohonárodní vojenskou koalici proti Hútíům, jež vede v Jemenu špinavou válku. Zatímco Saúdská Arábie bombarduje hlavně ze vzduchu a své aktivity soustředí na saúdsko-jemenské pohraničí, Emiráťané se ujali přístavů na jihu. Jihojemenští vůdcové jako Zubajdí si k Emirátům vybudovali úzké vztahy, zatímco Hádího, který žije v Rijádu, podporují Saúdové.

Emiráty procházejí procesem nového definování svých vztahů s Africkým rohem a indickým subkontinentem. Své vztahy s Indií povýšil na strategické partnerství - na úkor vztahů s Pákistánem. Pákistán rozhořčil Emiráty tím, že se odmítl podílet na intervenci v Jemenu. SAE v Jemenu posílily svůj vliv, více než Saúdská Arábie se zajímaly o místními partnery a snažily se přijít nejen s vojenskou pomocí, ale také se službami. Jejich podpora místních vůdců jako je Zubajdí rozhněvala Hádího, který Emirátům vyčítá, že podporují rozdělení Jemenu.

Otevřený rozkol mezi Abú Zabí a Rijádem se ale neočekává. Aby však bylo dosaženo stability a v konečném důsledku i míru, je nezbytná pro jižní Jemen společná strategie, a to s přihlédnutím k potřebám obyvatel. V opačném případě budou místní aktéři vytvářet nové skutečnosti, které představují další potenciál pro konflikt a hrozbu pro jednotu Jemenu.