Německá policie zahájila v několika městech Severního Porýní-Vesfálska razii proti islámským duchovním podezřelým z verbování bojovníků pro Sýrii a Irák. V Dortmundu, Duisburgu a dalších městech hledají policisté podle serveru deníku Westdeutsche Allgemeine Zeitung důkazy o napojení duchovních na teroristické organizace. Akce, která se dotkla také Düsseldorfu nebo obce Tönisvorst, se účastní přes 150 strážců zákona.

Server uvedl, že zátahy směřují proti několika mužům, kteří už jsou delší dobu v hledáčku policie. Jedním z nich je Hasan C., který vedle cestovní kanceláře v Duisburgu provozuje také prostory pro výuku islámu. V nich se prý radikalizovala dvojice mužů, která v dubnu výbušninou zaútočila na sikhský chrám v Essenu.

Němci chtějí zakázat burky a zrušit dvojí občanství

Německý ministr vnitra Thomas de Maiziere (CDU) volá po přísnějších protiteroristických opatřeních. Součástí jeho programu jsou lépe ozbrojení policisté, rychlejší deportace odmítnutých žadatelů o azyl, celoplošný zákaz burek i konec dvojího občanství, píše Deutsche Welle. Urychlení deportací odmítnutých žadatelů o azyl je podle Maiziera zásadním bodem pro řešení současné uprchlické krize v Německu.

Ovšem mezi nejrazantnější opatření ministra vnitra považují německé noviny především celoplošný zákaz burek, svrchní vrstvy oděvu muslimských žen, určené pro zakrytí celého těla na veřejnosti, a také ukončení dvojího občanství. Němci, u nichž se dokáže spolupráce s teroristickými organizacemi, se mohou s dvojím občanstvím rozloučit. S podobným návrhem přišla už dříve i populistická Alternativa pro Německo (AfD).

„Odmítáme tyto rozpolcené loajality. Dvojí občanství je v současnosti velkou překážkou pro bezproblémovou integraci,“ píše ministerstvo ve své tiskové zprávě. „Ti, co se chtějí angažovat v politice zahraničních vlád, nechť odejdou z Německa.“ Jeho program podpořili spolupracovníci z Křesťanskodemokratické unie (CDU) i protějšci z Křesťansko-sociální unie Bavorska (CSU).

Dále jsou v programu výrazně větší tresty pro muslimské duchovní. Za podezření z nenávistných kázání a verbování zradikalizovaných věřících do řad teroristických skupin bude hrozit vazba či deportace. Představitelé CDU/CSU mluví i o lepší kontrole financování mešit. Úřady by podle nich měly zajistit, že peníze pro muslimské modlitebny nebudou proudit od extremistických organizací.

Do roku 2020 chce ministerstvo nasadit do ulic dalších 15 tisíc policistů. Měli by být vyzbrojení těžšími zbraněmi, někteří i útočnými puškami, a malými osobními kamerami pro lepší přehled o dění na veřejných místech a dopravě. Maiziere a jeho spolupracovníci z CDU i z CSU by měli návrh podepsat příští týden a následně jej předat Spolkové radě k projednání.

Debatu o náboženském extremismu v Německu posílila červencová série krvavých útoků na jihu země. Dva z nich vyšetřovatelé hodnotí jako teroristické činy s islamistickým motivem: ve vlaku do Würzburgu napadl sedmnáctiletý Afghánec nožem pět lidí a zranil je, na hudebním festivalu v Ansbachu odpálil odmítnutý syrský žadatel o azyl výbušninu v batohu a zranil 15 lidí, sám zemřel.

I soudci volají po zákazu

I Asociace německých soudců navrhuje zakázat muslimské šátky v soudní síni. Zákaz by se měl týkat soudců a právníků, podle soudců jde o nezbytné opatření pro zajištění neutrality soudu. Oponenti argumentují právem na náboženskou svobodu. Informoval o tom německý The Local.

Německá ústava momentálně nezakazuje občanům nošení náboženských symbolů. Pouze v Berlíně je nesmí nosit státní úředníci. Asociace německých správních soudců a Německá asociace soudců však navrhují změnu. Podle nich by soudkyně a právničky neměly nosit šátek pokrývající hlavu při jednáních v soudní síni. Argumentují tím, že veřejné přiznání náboženské orientace může ohrozit vnímání soudní síně jako neutrálního prostoru.