Zatímco ještě nedávno se musel ministr z vlády poroučet kvůli tomu, že ani po několika týdnech nedokázal věrohodně objasnit své příjmy, dnes nestačí ani dlouhodobé podezření ze zneužití dotací, daňových machinací v řádu desítek milionů a dalších nejasností v příjmech. Kvůli finančním skandálům a podezřením rezignovalo za poslední dobu šest ministrů a jeden premiér. Vicepremiér Andrej Babiš zatím odolává.

Problémy ministra financí a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše se kupí. Před necelými dvěma lety se začalo řešit podezření kolem evropských dotací, které Babiš použil na stavbu své farmy Čapí hnízdo. V posledních týdnech veřejnost i politiky zaměstnává podezření, zda Babiš nekrátil stát na dani nákupem korunových dluhopisů a také, zda na ně měl dostatek osobních legálních příjmů. Kvůli tomu přijali poslanci speciální usnesení a tlačí na premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD), aby v případě, že Babiš podezření nevyvrátí, konal. Česká politická scéna však během své historie poznala několik ministrů, kteří rezignovali i kvůli mnohem menším částkám.

Je tomu 12 let, co na post předsedy vlády rezignoval Stanislav Gross (ČSSD). Z funkce premiéra odstoupil v dubnu 2005 po tříměsíční vládní krizi způsobené aférou kolem jeho financí, kdy deník MF DNES upozornil na nejasný zdroj financování premiérova bytu za téměř 4,3 milionů korun. Gross se vymlouval na dnes už legendárního strýce Vika, invalidního důchodce z Jihlavy, který mu měl půjčit 1,2 milionu korun.

V následující vládě ČSSD v čele s Jiřím Paroubkem zase rezignoval Petr Zgarba, když neustál kauzu kolem Pozemkového fondu, v jehož čela jako ministr zemědělství stál. Vaz mu srazila informace o nestandardním prodeji lukrativních státních pozemků v okolí Prahy, které fond přidělil spekulantům za minimální ceny.

Aféra s penězi se nevyhnula ani tehdejšímu 1. místopředsedovi vlády a ministrovi pro místní rozvoj Jiřímu Čunkovi (KDU-ČSL). Toho policie nejprve stíhala pro podezření, že v roce 2002 vzal úplatek, třebaže žalobce toto stíhání nakonec zastavil. Z vlády ale nakonec odešel kvůli podezření, že v 90. letech neoprávněně pobíral sociální dávky.

Ministr životního prostředí Pavel Drobil (ODS) zase dlouho nevydržel ve vládě Petra Nečase. Rezignoval kvůli aféře s údajnou manipulací zakázek Státního fondu životního prostředí. Drobil jakékoliv korupční praktiky odmítal a uváděl, že pouze pochybil v personální otázce. Jeho poradce Martin Knetig totiž podle nahrávky spolu s náměstkem předsedy fondu Dušanem Fibingrem tlačil na ředitele Státního fondu životního prostředí Libora Michálka, aby manipuloval veřejné zakázky.

Po aféře s „odkloněním” 16 milionů korun rezignoval i další muž Nečasovy vlády – ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek (ODS). Ten se bál, aby o miliony, které označoval za historické rodinné prostředky, nepřišel kvůli problémům s manželkou. Proto miliony převedl přes společnost Key Investments na účet své matky.

Ministrem, který dále v Nečasově vládě rezignoval, byl šéf resortu kultury Jiří Besser (STAN). Deník Insider totiž odhalil, že byl Besser spoluvlastníkem bytu na Floridě, který neuvedl v povinném přiznání. Třebaže Besser odmítl, že šlo o korupční aféru, veřejnosti se omluvil.

Peníze hrály roli i v politickém konci Víta Bárty (Věci veřejné), kterého bývalý předseda VV Jaroslav Škárka a předsedkyně poslaneckého klubu VV Kristýna Kočí obvinili z uplácení a podali na něj trestní oznámení. Kauza týkající se financování poslanců VV donutila Bártu k rezignaci, třebaže trval na tom, že nikoho neuplácel a že šlo o půjčky.