Merkelová: Když se Rusko začne chovat slušně, uvolníme sankce
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Pokud se Rusko začne chovat slušně, Evropská unie by mohla uvolnit sankce, které proti němu uvalila. V pondělí to prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová. S odkazem na agenturu Reuters o tom informuje německé vydání serveru The Local.
„Jakmile uvidíme vývoj ohledně minských dohod, uvolníme sankce,“ prohlásila Merkelová podle serveru během setkání se svými spolustraníky z pondělního večera, které se konalo na severovýchodě Německa.
Německá kancléřka tak zjevně odkazovala na takzvanou druhou minskou dohodu. Dohoda z února 2015 měla zprostředkovat příměří mezi proruskými separatisty, kteří kontrolují některá území na východě Ukrajiny, a ukrajinskou armádou. Příměří se však v následujících měsících nedařilo vždy dodržovat a z jeho porušování se vzájemně obviňovaly obě strany.
Evropská unie uvalila na Rusko sankce v reakci na anexi Krymu z března 2014 a jeho následnou aktivitu na východě Ukrajiny. Ruská federace v reakci na to uvalila vlastní sankce na Evropu, na což si později stěžovali někteří podnikatelé.
Možná i proto Merkelová nyní uvedla, že má velký zájem na tom, aby ke zrušení sankcí došlo – ukončení sankcí by podle ní bylo jak v zájmu Německa, tak Ruska.
‚Otevřely se hluboké propasti‘
K určitému narovnání vztahů před nedávnem vyzval i německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier. Ten minulý týden uvedl, že bezpečnost v Evropě bude ohrožena, pokud Rusko a Západ nevyjednají nová opatření na kontrolu zbrojení.
Steinmeier podle agentury AP v komentáři pro německý deník varoval, že „mezi Ruskem a Západem se otevřely hluboké propasti“. Ruská anexe Krymu a rozhodnutí Moskvy pozastavit platnost Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE) z roku 1990 jsou podle Steinmeieradůkazy hroucení bezpečnostní architektury na starém kontinentě. „Hrozí nové, nebezpečné závody ve zbrojení,“ citovala německého ministra zahraničí agentura DPA.
Steinmeier nyní přichází s vlastní iniciativou, který má ambicióznější cíle než CFE. Berlín chce nová pravidla pro rozmístění raket, tanků, ale i dronů. Německo požaduje i regionální limity pro zbrojení a opatření na zvýšení transparentnosti. Steinmeier hodlá usilovat i o dohodu umožňující kontrolu zbraní v oblastech, které jsou předmětem územních sporů. Jde zejména o Krym, Jižní Osetii, Abcházii a Podněstří.