otázky bezpečnosti nebo výhoda pro holding?

Agrofert profituje ze státních rezerv. Ty už nebudou v registru smluv

otázky bezpečnosti nebo výhoda pro holding?
Agrofert profituje ze státních rezerv. Ty už nebudou v registru smluv

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Poslanci připravili novelu zákona o registru smluv, která by mohla být výhodná pro holding Agrofert. Výjimku z povinného zveřejňování smluv má podle návrhu mít i Správa státních hmotných rezerv (SSHR), se kterou některé firmy patřící do holdingu dlouhodobě obchodují. Holding přitom ještě do nedávna patřil předsedovi hnutí ANO a bývalému ministru financí Andreji Babišovi. Ten jej na začátku roku převedl do svěřenských fondů, na které mimo jiné dohlíží jeho partnerka Monika. 

„Jedná se spíš o opravený nedostatek. Ona tam svou povahu patří. Je to náprava chyby,“ vysvětlil vyjmutí SSHR jeden za autorů návrh poslanec Radek Vondráček (ANO). Správa by se tak zařadila vedle zpravodajské služby a Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIPS), které ze zákona smlouvy zveřejňovat nemusí už dnes. 

SSHR schraňuje různé komodity pro případ krizových stavů, jako jsou například záplavy, válečné konflikty či zastavení dodávek klíčových surovin. Ve vlastních či pronajímaných skladech drží například zásoby ropy, leteckého petroleje, potravin a léků. O tom, kolik zásob Česko potřebuje, rozhoduje vláda. Ta současná, ve které seděl téměř čtyři roky právě Babiš, na začátku svého mandátu rozhodla o vyšším množství nakupovaných potravin. Dříve stačily zásoby na jeden den, dnes bychom měli mít zásoby až na tři dny, jak informoval Týdeník Euro.

Smysl by vyjmutí z povinnosti dávalo i podle předsedy SSHR Pavla Švagra a to s ohledem na bezpečnost. „Dnes si můžete na našem webu rozkliknout jakoukoliv vysoutěženou smlouvu a zjistíte, do jakého skladu nám má vítěz tendru dodat letecké palivo, které využívá naše armáda. A nebo do jakého skladu nám má přivézt naftu. Zároveň si jednoduchým součtem komodit můžete udělat představu o celkových nouzových zásobách České republiky od potravin až po ropu,“ uvedl pro server Echo24. Třeba v Polsku jsou podle něj všechny tyto informace tajné, protože je považují za strategické.

Ilustrační foto - Shutterstock

Miliony za sušené mléko

Návrh se ale nelíbí opoziční TOP 09, která jako jediná ze stran zastoupených ve sněmovně pod návrhem není podepsána. Vidí za tím především možný střet zájmů. „TOP 09 odmítá nově navržené výjimky z registru smluv, které zcela devalvují smyl zákona. Je navíc velmi podezřelé, že mezi nově navrženými výjimkami jsou smlouvy Správy státních hmotných rezerv, se kterou ve velkém obchodují firmy z holdingu Andreje Babiše,“ uvedl pro server Echo24 poslanec Martin Plíšek (TOP 09). 

Vládou kontrolovaný SSHR obchoduje s Agrofertem již roky. Například společnost Navos, která patří do holdingu, má uzavřenou dlouhodobou smlouvu na dodávku obilí už od roku 2005. Problém ale nastal ve chvíli, kdy se Babiš stal členem vlády a právě ministrem financí. Právě šéf resortu financí má i poradní hlas při nominaci předsedy Správy.

Od doby, kdy Babiš vstoupil do vlády, získaly firmy z holdingu několik tendrů. Loni vyhrály firmy z holdingu Agrofert tři zakázky. Dvě zakázky byly na dodání a ochraňování dohromady tisíce tun sušeného masa po dobu tří let a vysoutěžily je Olma za něco přes 30 milionů korun a Mlékárny Hlinsko za dalších téměř 40 milionů korun. Další zakázku vyhrála firma Animalco, která měla dodat mražené maso asi za 40 milionů. Nakonec dodala ale jen něco přes polovinu objednávky, z tendru po několika měsících odstoupila a dodané maso za stejnou cenu opět odkoupila. Obchod tak prakticky neproběhl.

Místo firmy Animalco byla potom vybrána firma Mrazírny Plzeň Dýšina. Od roku 2014 vyhrálo tendr v potravinářství vedle společností z holdingu Agrofert dalších sedm firem, mezi nimi například Hamé, Moravia Lacto nebo právě Mrazírny Plzeň Dýšina. Dohromady se jedná o smlouvy za přibližně 75 milionů.

Švagr: Po vyjmutí z registru se nic nezmění

Podle Švagra ale prošla SSHR v posledních letech „očištěním“ při zadávání zakázek. „V minulosti uzavírala Správa státních hmotných rezerv spoustu nevýhodných smluv a nákupy často nesoutěžila. Od mého nástupu v únoru 2014 jsou ale tyto tendry vypisovány podle zákona o veřejných zakázkách. A vyhrát může každý, kdo splní kvalifikační kritéria a nabídne nejnižší cenu. Já si myslím, že Správa státních hmotných rezerv si potřebovala projít tímto očistným procesem, kdy všechno zveřejňovala, aby se vypořádala s kostlivci z minulosti,“ uvedl Švagr.

Firmy z holdingu Agrofert patří mezi dodavatele Správy státních hmotných rezerv. - FOTO: Jan Zatorsky

Nyní je podle něj důležité řešit to, zda je bezpečné zveřejňovat citlivé informace o nouzových zásobách České republiky. V případě, že novela zákona projde a Správa dostane výjimku, lidé se podle něj nemusí bát, že by se přestalo soutěžit. „Pokud SSHR získá tuto výjimku, tak bude i nadále vypisovat na všechny dodávky soutěže podle zákona o veřejných zakázkách. Pouze pak tyto smlouvy nebude překlápět do registru smluv. To znamená, že princip soutěže na nejnižší cenu zůstane zachován a výběrová řízení zůstanou otevřena všem firmám, které splní kvalifikační kritéria,“ dodal. 

Poslanecký návrh novely zákona se bude s největší pravděpodobností projednávat na schůzi sněmovny příští týden. Poslanci jej totiž chtějí prosadit ve zrychleném řízení pouze v prvním čtení. A jelikož jsou pod ním podepsáni zástupci z hnutí ANO, ČSSD, KDU-ČSL, ODS a Úsvit, nečeká se, že by neprošel. Návrh je reakcí na krok, který udělal Senát. Ten totiž neposvětil sněmovní verzi vládního návrhu zákona a vyjmul z registru pouze Budvar. Poslanci se proto rozhodli napsat vlastní verzi, díky níž by výjimku získaly státní podniky ale jen u vybraných smluv.