Rakouské úřady poslaly na dva roky do vězení Čecha, který pašoval téměř čtyři desítky uprchlíků. Na dálnici nedaleko Vídně asi šestadvacetiletého muže zadrželi policisté loni v červenci, běžence převážel v nákladním prostoru vozu. Deníku Echo24.cz to potvrdilo české velvyslanectví ve Vídni. Nejde přitom o jediného českého pašeráka, za nelegální převaděčství bylo v zahraničí odsouzeno minimálně dalších osm lidí z Česka.

„Dle našich informací proběhlo s dotyčnou osobou soudní řízení a mladík byl odsouzen na dva roky,“ uvedla serveru Echo24.cz Zdeňka Kopelentová z ambasády v Rakousku bez podrobností. Rakouská policie muže zadržela loni na konci července.

Tamní úřady ho původně umístily do vazby ve věznici poblíž města Sankt Pölten, které leží asi 60 kilometrů západně od Vídně. V ní si zřejmě také v současnosti odpykává svůj trest. Velvyslanectví nechce případ blíže komentovat. Za pašování lidí v Rakousku hrozí až deset let za mřížemi.

Mladík se po zadržení podle svého advokáta k pašování 37 migrantů v nákladním prostoru svého vozu přiznal. Český zastupitelský úřad není od té doby s rodinou muže v kontaktu, nikdo z jeho okolí ani rakouské úřady český konzulát nepožádaly v souvislosti s případem o asistenci.

Běžence pašovali i další Češi

Nejde přitom o jediného českého občana, který byl v zahraničí odsouzen za nelegální převaděčství. Českými pašeráky migrantů se zabývaly soudy ve Francii, Litvě nebo Bulharsku. Za pašování bylo loni podle českého ministerstva zahraničí odsouzeno dalších minimálně osm lidí.

„V roce 2015 byl v Bulharsku odsouzen k trestu odnětí svobody v délce 17 měsíců český řidič kamionu, který v zemi trvale žije a pracuje. Převážel nelegálně 44 občanů Sýrie a pět občanů Iráku. Propuštěn byl letos v květnu,“ uvedl tiskový odbor ministerstva zahraničí s tím, že se případu věnovala i bulharská média.

Jiný český občan byl odsouzen za nelegální přepravu „tří cizinců bez povolení k trvalému pobytu v Litvě přes její území“. Podle tamních zákonů mu hrozilo až šestileté vězení. Nakonec byl ale na základě rozhodnutí prokurátora propuštěn na svobodu po zaplacení pokuty ve výši 500 euro (přes 13 tisíc korun). České úřady na případ upozornil příbuzný zadrženého muže, on sám prý o asistenci zpočátku nežádal.

Případy českých pašeráků se v loňském roce zabývaly také francouzské úřady. Loni v lednu se na českou ambasádu obrátily rodiny celkem pěti zadržených Čechů obviněných z „pomoci při porušování pravidel pobytového režimu na území Francie“. Hrozilo jim pět let za mřížemi, nakonec jim soud udělil dva roky. Obdobný případ zaznamenal úřad ještě loni v dubnu.

„Všechny uvedené případy českých občanů řešil Soud vyšší instance v Boulogne-sur-Mer, do jehož územní působnosti spadá přístav Calais. Jednalo se tedy s největší pravděpodobností o pomoc migrantům směřujícím do Velké Británie. Zejména v lednu 2015 jsme byli v intenzivním styku s rodinami zadržených. Jednalo se totiž o osoby relativně mladé,“ komentoval serveru Echo24.cz rada vyslanec z českého velvyslanectví v Paříži Daniel Volf. Z pohledu francouzských orgánů je podle něho zapojení Čechů do pašování uprchlíků minimální.

Z pašování uprchlíků je výhodný byznys

Z pašování migrantů se stal od vypuknutí uprchlické krize výhodný byznys. Poptávka je velká a ceny vysoké. Vydělávají na ní organizované skupiny i jednotlivci. Zatímco loni v létě uprchlíci za celou cestu do Evropy zaplatili okolo 2000 až 5000 eur (54 tisíc až 135 tisíc korun), teď jen za převoz ze země původu k hranicím EU si pašeráci účtují až tři tisíce eur (cca 81 tisíc korun). Za další každou cestu po EU pak musí běženci zaplatit zvlášť.

Podle Europolu jsou do nelegálního převaděčství zapojeny tisíce lidí. Obrat pašeráckého byznysu loni dosahoval až šesti miliard dolarů (cca 144 miliard korun). Pašeráci, často napojení na kriminální prostředí, se podle zprávy evropského úřadu podíleli na příchodech až 90 procent všech uprchlíků do Evropy.

V Česku za převaděčství hrozí šest měsíců až 12 let za mřížemi. Třeba dvojici Maďarů, kteří přes Česko převáželi okolo 80 migrantů ze Sýrie, Pákistánu a Afghánistánu do Německa, udělily tuzemské soudy tři roky vězení.

Do Evropy přišlo loni přes milion uprchlíků. Většina z nich putovala balkánskou trasou, která vede z Turecka přes Řecko, Makedonii a Srbsko dál do Evropské unie. Proud migrantů polevil letos na jaře díky dohodě EU s Tureckem o vrácení běženců. Ti se po uzavření cesty soustřeďují na hranicích s Makedonií, případně Maďarskem.

Letos podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky se na starý kontinent převážně přes země severní Afriky dostalo 263 tisíc běženců. Po uzavření balkánské trasy se podle české cizinecké policie stala hlavní cestou do Evropy trasa z Libye či Egypta přes ostrovy a pevninu Itálie. Migranti v menší míře využívají i cestu z Maroka či Alžírska do Španělska. Existuje i tzv. severní cesta, která vede z Běloruska do Polska. Tu používají především uprchlíci z Ruska, Čečenska, ale i Vietnamu.