Zdrženlivě až kriticky přistupuje ruský tisk k inauguraci nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. „Trump uzavírá Ameriku,“ píše internetový deník Gazeta.ru o izolacionistické notě v Trumpově projevu, ve kterém sliboval přestat utrácet miliardy na válčení v cizině. „Populismus, izolacionismus a protekcionalismus jsou základní principy 45. prezidenta USA,“ míní Vedomosti.

Moskovskij komsomolec přirovnává náladu liberální části washingtonského establishmentu „k pocitům ruské buržoazie před sto lety“, píše o „skoku do neznáma“ a radí rozloučit se s iluzemi o Trumpově přátelském postoji k Rusku.

Trumpův projev „byl současně smířlivý a útočný“ a z reakcí politiků a veřejnosti je zřejmé, že „v americkém vedení dozrává bolestné přerozdělení sfér vlivu“, míní Gazeta.ru. Putinův zmocněnec pro podnikatele Boris Titov nicméně upozornil, že značná část finančních elit Trumpa podporuje, na rozdíl od elit politických. Za hlavní v inauguračním projevu považuje myšlenku, že USA omezí své aktivity v zahraniční politice a soustředí se na domácí problémy.

V rusko-amerických vztazích se podle něj nedá čekat, že by někdo něco daroval zadarmo, ale základem se stane pragmatismus. „K budování pragmatické spolupráce je zapotřebí vzájemný zájem. Dnes mám dojem, že Rusko jako podnikatelský partner Ameriku moc nezajímá,“ dodal Titov. Samo přání Donalda Trumpa a Vladimira Putina zlepšit vztahy nestačí, míní i analytička Olga Olikerová. „Aby se dalo mluvit o možném průlomu, Rusko v libovolném případě bude muset Spojeným státům něco nabídnout. Těžko teď říci, co by to mohlo být,“ připustila. Zájmy Ruska a USA v Sýrii jsou podle ní příliš rozdílné, spíše se obě země shodnou na odzbrojování v Evropě.

„Rozdíly byly obrovské,“ srovnává Kommersant Trumpův inaugurační projev s řečí Baracka Obamy v roce 2013. Zatímco prezident-demokrat hodně hovořil o ekologii, o snaze všude ve světě podporovat demokracii a o vřelejším přijímání přistěhovalců, Trumpův projev byl věnován především domácí a sociální politice. „Nic takového u nás ani jedinkrát nebylo,“ pozastavil se podle serveru Newsru.com moskevský ekonom Konstantin Sonin nad „pokojným, institucionalizovaným předáním moci mezi dvěma naprosto si nepřátelskými vůdci s rozdílnými názory a přístupy“.

„Změna moci ve Washingtonu se v západních politických kruzích přijímá jako přinejmenším katastrofa, ne-li konec světa,“ píše Moskovskij komsomolec. Americké vládnoucí kruhy podle něj dávají novému vůdci všemi způsoby na srozuměnou, že ho nesnášejí a že má hrát podle jejich pravidel, anebo ho čeká krátké a nešťastné prezidentování.

„Iluze, že nový prezident je přítel Ruska, je záhodno odmítnout, stejně tak názory, že za Trumpa budou vztahy jednodušší než za jeho předchůdce. Vztahy s Trumpem budou také obtížné, jedině se změní povaha těchto potíží,“ cituje deník názor analytika Dmitriji Trenina. Deník současně radí, že Rusko „nemá důvod stavět se vůči Trumpovi do pozice prosebníka“, a nabádá: „ať se Trumpův skok do naprostého neznáma stane jen jeho skokem – a ne našim“.