Podnikatelé a úředníci by měli od 1. července v procesu zadávání veřejných zakázek přejít z elektronických tržišť na bezplatný Národní elektronický nástroj (NEN) spravovaný ministerstvem pro místní rozvoj. Přechod však zatím provází zmatky a nejasnosti. Hlavní otázkou je, jestli vůbec a kdy bude užívání systému povinné. Ten je navíc podle odborníků pomalý, složitý a celkově na nápor tisíců nových uživatelů nepřipravený. 

Povinnost zadávat veřejné zakázky elektronicky je již od 18. dubna. Doposud ale podnikatelé mohli využívat několik elektronických tržišť, to však zřejmě končí.

„Zatím to vypadá jako velké sci-fi a magie. Celkově NEN beru jako pozitivní a nezbytný krok, ale zásadním problémem je jeho aktuální nepřipravenost. Jednotlivé úkony se načítají i několik hodin. A to už nyní, kdy v něm pracuje minimum uživatelů. Bojím se, co se stane, až ho začnou využívat další stovky či tisíce,“ kritizovala ve středu na konferenci o veřejných zakázkách systém ředitelka společnosti Otidea Kateřina Koláčková.

Navíc doposud není jisté, zda vůbec bude systém pro zadavatele veřejných zakázek povinný právě od 1. července, ačkoliv je to v plánu. To záleží na vládě, která by k tomu měla přijmout konkrétní usnesení. „Předložit to vládě chceme nejpozději 14. června. Nyní je to na úrovni náměstků,“ řekl vedoucí Oddělení správy národního elektronického nástroje a elektronických tržišť Jiří Vondráček.

Z toho je řada podnikatelů a zadavatelů doslova v šoku. Jelikož by to v praxi znamenalo, že podnikatelé budou mít na samotnou přípravu jen 14 dní. Vláda ale také podle Vondráčka může přijít s řešením ročního odkladu, což je podle něj pravděpodobné.

„I přesto, že byl provoz NENu spuštěn již v roce 2015, ani měsíc před plánovanou povinností ho používat stále nevíme, zda bude nebo nebude povinný. To mi připadá tristní. Dobrovolně systém využívá jen minimum zadavatelů, protože většina z nás čeká, jestli ho vůbec bude muset používat a v jakém rozsahu. Na přípravu tak budeme mít extrémně málo času,“ doplnila Dagmar Růžičková, která zadává zakázky pro Národní divadlo.

Podle Vondráčka je to právě ministerstvo kultury společně s ministerstvem vnitra a ministerstvem pro místní rozvoj, která jsou na systém perfektně připravena. Je tedy paradoxní, že právě Národní divadlo, které pod ministerstvo kultury spadá, hlasitě hovoří o nedostatcích systému.

Veřejné zakázky podraží

K poslednímu červnu zároveň skončí bezplatný provoz dosavadních elektronických tržišť. Jejich provozovatelé již oznámili, že zavedou poplatek za užívání tržiště ve výši jednoho procenta z celkové ceny vítězné nabídky, který zaplatí vítěz soutěže.

„To se promítne do ceny zakázky, kterou by měl v konečném důsledku zaplatit dodavatel. Z pozice dodavatele je to nepříjemné, někdo to prostě zaplatit musí. Aktuální situace je taková, že se z tržišť spíše odhlašujeme, raději využijeme něco jiného, ale postupně narůstá nechuť k celému systému,“ dodala Koláčková. Ve skutečnosti to podle ní povede k tomu, že zadavatel zvýší již cenu zakázky, aby tím vysoutěženému dodavateli ulehčil.

Podle ministerstva pro místní rozvoj je takový postup soukromých elektronických tržišť běžný. „Tohle je prostě obchodní taktika. Ministerstvo do toho nemůže zasahovat,“ řekl Vondráček.

Systém NEN je v provozu již několik let. Ředitel divize rozvojových projektů Pavel Brož na konferenci řekl, že o neprodloužení koncesní smlouvy tržištím se ví nejméně dva roky. „Ten důvod, proč se elektronická tržiště zaváděla je takový, aby vzniklo konkurenční prostřední a zlepšil se pohled pro dodavatele. Bylo očekáváno, že dojde třeba ke komoditní specifikaci.“ To se ale nestalo a vláda rozhodla o neprodloužení smlouvy.

Nevíme, co dělat a ministerstvo mlčí

Zadavatelé, kteří se na konferenci sešli a kteří jsou nejčastěji z oblasti státní správy, si navíc stěžovali na nulovou komunikaci ze strany ministerstva pro místní rozvoj, které má spuštění systému na starosti. To by totiž mělo všechny, kteří o to požádají, proškolit a se systémem je naučit. Jeho zaměstnanci však neodpovídají i několik měsíců. Podle Vondráčka je to proto, že právě kvůli ladění systému mají mnoho práce.

Další problém se týká podávání nabídek od zahraničních dodavatelů. Systém totiž funguje jen v češtině a pro ty, kteří jsou v České republice zaregistrovaní. „Obávám se tedy, že například zakázky na vědecké přístroje, které dodávají jen zahraniční firmy, se na čas zbrzdí,“ upozorňuje dále Kateřina Koláčková. Systém podle ní navíc funguje pouze v prohlížeči Internet Explorer.

Podnikatelé, kteří o veřejné zakázky soutěží, kritizovali i to, že samotná registrace do systému trvá až dna dny a nutné je počkat i na schválení elektronického podpisu.