Omikron se stal přirozenou vakcínou, která nás bude dobře chránit před všemi variantami covidu. Myslí si to imunolog Vojtěch Thon. Dodal, že očkování dalšími dávkami může být zbytečné a dokonce nebezpečné. Souhlasí i ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky Zdeněk Hostomský. Podle něj je nesmysl nutit do třetí dávky hlavně zdravé lidi ve středním věku a mladou část populace. Jako kontraproduktivní vidí očkování dalšími dávkami i Marek Petráš, vakcinolog a přednosta Ústavu epidemiologie a biostatistiky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Po prodělání nemoci doporučuje jen jednu dávku, druhá je podle něj navíc. Jejich tvrzení je v rozporu s přístupem vlády.

Thon v rozhovoru pro CNN Prima News v pátek večer uvedl, že si musíme uvědomit, jak virus v organismu účinkuje a jak ho napadá. „Je třeba vytvářet vakcíny, co budou chránit i na sliznicích. Vakcíny, které podáváme ve stříkačce, chrání organismus až poté, kdy se virus dostane do celého těla. Můžeme mít i slizniční vakcíny. Člověk to za celé dva roky nedokázal vytvořit. Příroda nám posílá variantu omikron, která se stává vakcínou, nebudeme potřebovat dávky přímo, které podáváme ve stříkačce, pokud to budeme umět využít,“ tvrdí imunolog.

„V současné době se nikdo variantě omikron nevyhne. Získala schopnost rychle se šířit, ale rezignovala na vytváření fúze buněk. Pokud toho využijeme, vytvoříme přesně to, co potřebujeme udělat za normálních okolností vakcinací, ale jako lidé jsme to nebyli schopni zařídit. Nyní to má v režii virus,“ dodal Thon.

Ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky Zdeněk Hostomský v rozhovoru pro server Novinky.cz uvedl, že nevidí smysl v tom nutit třetí dávku vakcíny zdravým lidem středního a nižšího věku. „Náš imunitní systém je fantastický nástroj. Obvykle když se očkujeme a poté vystavíme nemoci, tak to tělo zvládne. Ale jsou lidé, zejména ti starší, kterým imunitní systém tak dobře nefunguje. Obvykle to jsou také lidé, kteří byli očkovaní mezi prvními a jejich imunita z předchozího očkování dohasíná. Třetí dávka ji zase vystřelí nahoru a dobře je proti omikronu ochrání,“ uvedl Hostomský.

„Vakcína má nesmírně důležitou roli pro zranitelnou část populace. Ale nenutil bych třetí dávku lidem středního věku nebo mladým lidem, kteří už očkováním prošli. Omikronem projdou pravděpodobně velmi lehce,“ vysvětlil pro Novinky svůj postoj Hostomský. Tato tvrzení jsou v rozporu s tím, co tvrdí ústy ministra zdravotnictví Vlastimila Válka vláda Petra Fialy. Válek tvrdí, že nechce povinné očkování, ale všem třetí dávku vysoce doporučuje. Dodal, že pokud člověk není naočkovaný, promoření deltou a jinými předchozími variantami v podstatě, jako by nebylo. Válek považuje za klíčové, aby se každý naočkoval alespoň první dávkou co nejdříve, veřejnost však podle něj potřebuje i druhou a třetí dávku.

Thonův názor potvrdila pro CNN Prima News vedoucí oddělení virologie ostravského Centra klinických laboratoří Hana Zelená. Podle ní zaručí přirozeně prodělaná infekce vždy nejkvalitnější imunitu. „Problém je, když má těžký projev. Ideální by bylo, kdyby přišel virus s lehkým průběhem a zajistil komplexní imunitu. Podle všeho to vypadá, že omikron to do značné míry může splňovat,“ potvrdila Zelená.

„Samozřejmě máme variantu viru schopnou replikace a musíme se k ní chovat s maximálním respektem a umět zahájit včasnou léčbu, abychom dokázali mírnit imunitní reakci a rozeznat rizikové pacienty. To jsou i ti, kdo se s infekcí dřív ještě nesetkali a nebyli naočkováni. Řada starších lidí s dalšími onemocněními není naočkovaná ani jednou dávkou a je to pro ně skutečně riziko,“ potvrdil Thon.

Thon hovořil také na téma covid pasů. „S variantou omikron se setkáme všichni, ale ne všichni onemocní. Umožní, že opět získáme posílení naší imunitní paměti. Je vynikající, že máme za sebou očkování a virus přes sliznice umožní specifické imunitní odpovědi organismu. Pasy a segregace nemají žádný význam a jsou zcela nesprávné po stránce medicínské, lidské, etické i právní,“ vysvětlil Thon.

Petráš: Po prodělání nemoci stačí jedna dávka

Hostomský dodal, že současné vakcíny skutečně byly záchranou. Ale není podle něj možné očkovat se každého půl roku vakcínou, která byla vyvinuta na původní variantu viru. „Je to dočasné řešení. Přijdou nové vakcíny, novavax a valneva. Budou širokospektrálnější. Pracuje se i na vakcíně, co se bude stříkat do nosu a vytvoří imunitu slizničního typu, takže zabrání tomu, aby se do vás virus dostal. Ale zatím nejlepší je si tou virovou nákazou projít,“ potvrdil Thonovo tvrzení Hostomský.

Marek Petráš, vakcinolog a přednosta Ústavu epidemiologie a biostatistiky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, v pořadu Prostor X zmínil, že koncept podávání dalších a dalších dávek vakcíny, které byla vyvinuta na původní variantu viru, může být kontraproduktivní.

„S vakcínami je potřeba šetřit, náš imunitní systém se přizpůsobuje, pokud má přebytek informačního podnětu, najde si určitý způsob v organismu, kdy se jim začne bránit,“ uvedl Petráš.

„Já samozřejmě rozumím tomu, že není v možnostech našich kapacit otestovat teď hned osm milionů lidí na protilátky. Nicméně máme tady studie, které ukazují, že po prodělání nemoci první dávka byla ještě zcela v pořádku a posílila imunitní odpověď v organismu, ale už při druhé dávce síla této odpovědi začala klesat,“ řekl Petráš. „Druhá dávka už jednoduše začala být kontraproduktivní. Bohužel takto to bylo deklarováno, že všichni mají být očkováni dvěma dávkami a někomu to mohlo v podstatě uškodit,“ dodal.

Petráš dodal, že po prodělání nemoci stačí jít na jednu dávku vakcíny pro posílení imunity. „Já bych to určitě takto nedělal, já jsem lidem, když se mě zeptali, doporučoval vakcínu Jansen, která je jednodávková,“ řekl Petráš. „Diskutovali jsme o tom ještě s předchozí vládou Andreje Babiše, kde to ale všichni viděli strašně pesimisticky,“ dodal s tím, že se Česko řídí strategií „celý svět to dělá špatně, tak my to také budeme dělat špatně.“

Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka není předchozí nákaza koronavirem pro člověka dostatečnou ochranou před omikronem. „Tohle je jiná mutace než delta. Aby platila imunita po prodělání nemoci, museli by lidé prodělat omikron. U delty jsme dokonce chtěli uznat i protilátky, můj tým to měl před schválením. Prostě jsme se chtěli s tím virem naučit žít, ale začínáme znovu,“ řekl Válek pro Blesk. „Když se nakazí očkovaný omikronem, tak je téměř nulová šance, že bude mít závažný průběh, zejména když má třetí dávku,“ uvedl Válek.

Aktualizované stanovisko pro variantu omikron vydala v sobotu i Mezioborová skupina pro epidemické situace (MeSES).

Vedoucí skupiny, epidemiolog Petr Smejkal, vysvětluje: „Varianta omikron má sice o něco lehčí průběh, ale pořád platí, že kvůli vysoké nakažlivosti a schopnosti obejít existující imunitu, může nakazit hodně lidí najednou. I když se jich dostane do nemocnic menší podíl, pokud onemocní příliš lidí najednou, znamená to velký celkový počet lidí, kteří potřebují hospitalizaci, což se již děje například v Dánsku nebo ve Velké Británii. Nemocnice mohou přitom zároveň mít problém s množstvím nakažených zdravotníků.”

Skupina MeSES považuje za nejohroženější s největší pravděpodobností hospitalizace osoby z rizikových skupin, které se neočkovaly vůbec, ale také jedince z rizikových skupin, kteří se očkovaly v jedné z prvních vln na jaře 2021, mají dvě dávky vakcíny, a dosud nemají posilovací dávku. „U starších osob bohužel ochrana vakcínou klesá v čase rychleji, a je možné, že s odstupem téměř roku bude ochrana nedostatečná i proti riziku hospitalizace,“ upozorňuje stanovisko.