Necelý půlrok před volbami se v některých průzkumech přehouply preference České pirátské strany přes pět procent. Zároveň od Pirátů v poslední době zaznělo několik překvapivých výroků na adresu NATO nebo České televize. Předseda strany Ivan Bartoš v rozhovoru pro Týdeník Echo vysvětluje pirátskou vizi transparentního, digitalizovaného státu i to, jak se někdejší alternativec popasoval s oficiálním světem politiky.

Piráti dosáhli v posledních průzkumech na pět procent preferencí. Strana se dlouhodobě profiluje společensky liberálními tématy, jako je legalizace konopí, ochrana soukromí občanů zejména v digitální oblasti nebo pacifismus. Jsou tedy Piráti primárně stranou městských liberálních voličů?

V podstatně ano, ale vadí mi tam to slovo „městský“. Praha samozřejmě dominuje, je zde největší koncentrace lidí. Ale podle sociálně-demografických údajů po posledních volbách mají Piráti hodně voličů i na malých městech a vesnicích. Je to díky internetu, který už dávno není doménou výhradně lidí pod třicet z měst. Naším cílem je liberální volič. Tečka. Domnívám se, že v aktuální české politice není tato pozice obsazena. Naší hlavní myšlenkou je svoboda volby. A chceme lidem poskytnout maximum informací, aby se mohli svobodně rozhodnout. Pokud se vrátím k těm průzkumům: nyní skutečně oscilujeme kolem pěti procent a dlouhodobě rosteme. Česká televize například po posledních volbách ukazovala potenciál mezi nevoliči, řekněme aktivizační potenciál. A tam jsme měli deset procent lidí, kteří kdyby k volbám šli, hodí nám to tam.

Mluvíte tedy o sázce na liberálního voliče. V minulosti se na tento segment orientovala například Unie svobody nebo Bursíkovi zelení. Dnes je stranou liberálů především TOP 09, jíž ovšem klesá podpora. V čem jsou Piráti jiní? A jak si chtějí voličsky nestálé liberály udržet?

My nabízíme alternativu. A to nenabízí ani TOP 09, která má sice liberální fasádu, a lidé ji volili asi proto, že my jsme pro ně byli moc velcí pankáči, ale topka se nikdy fakticky nedefinovala jako liberální strana a ve svých stanovách má křesťanskou a konzervativní tradici. Co se týče Unie svobody, to byla marketingová změna, kterou jim nikdo nevěřil – a taky to podle toho dopadlo. Tohle u nás nehrozí. My jsme se už na začátku, před osmi lety, rozhodli, že kašleme na pravolevé dělení. Že chceme být přijatelní jak pro zklamané voliče například sociální demokracie, tak voliče těch stran, které jste zmínil. Že chceme dělat věcnou politiku. A od začátku máme sami na sobě aplikované to, co v politice chceme prosazovat. Transparentní účetnictví, registr smluv, registr lobbistických kontaktů. Čili my kampaň nestavíme na ničem, co bychom už sami nedělali, a to většinou velmi levně. Strany, které se jako liberální profilovaly před námi, dojely na to, že nejdřív chtěly od voličů důvěru, a pak na ně čtyři roky kašlaly. My od začátku stavíme na maximálně průhledném fungování.

Odmítnutí pravolevého dělení ovšem není politická novinka. Přesto se například při debatě o výši zdanění či společenských otázkách strany nakonec na pravolevé ose někam zařadí. Kam tedy patří Piráti?

Výše a výběr daní jsou parametry systému. Domnívám se, že jsou oblasti, kam stát musí zasahovat, protože se týkají základních potřeb lidí. To je dnes paradoxně třeba telefonie. Tam je nutná regulace, a to striktní regulace, protože trh v rámci existujících tří operátorů s cenou dolů nepůjde a lidé zároveň tu službu potřebují. A pak jsou oblasti, kde státní zásahy nejsou žádoucí, jako je třeba malé podnikání nebo rozhodování ve věcech vzdělání. Stejně tak se domnívám, že naše společnost je tak bohatá, že by nikdo neměl žít na ulici. Takže ano, v sociálních oblastech lze definovat levicový aspekt Pirátů. Celkově, v politickém kompasu, vycházíme jako středová strana.

V poslední době ale od Pirátů zazněly výroky, které by spíše než liberálům slušely lídrům protestních a populistických partají. Parlamentní listy uveřejnily informaci, že během debaty „50 odstínů svobody“ jste měl prohlásit, že redaktoři ČT si „chodí k politikům pro peníze“. Na Facebooku jste se následně zaměstnancům televize omluvil a zprávu serveru označil za vytrženou z kontextu. Jaká je tedy vaše verze?

Ta debata v Opavě měla asi čtyři a půl hodiny a dostali jsme se na téma přímé demokracie. Vysvětloval jsem, že přímá demokracie vyžaduje řadu parametrů, od zastropení financování kampaní až třeba ke skutečně nezávislým veřejnoprávním médiím. A demonstroval jsem to na případu, kdy si před čtyřmi lety ředitel Dvořák obesílal poslance s tím, jak jsou spokojeni s objektivitou ČT. Samozřejmě, když Česká televize řeší svoje financování a výši koncesionářských poplatků, je to ředitel ČT, kdo jednáním s poslanci zdůvodňuje potřebu navýšení koncese. V tomhle kontextu jsem to řekl – že si vedení ČT prakticky chodí k politikům pro peníze. A naším cílem je depolitizace České televize. Koncesionářský poplatek je nyní nástrojem v rukou politiků, jímž můžou škrtit, či uvolňovat činnost médií veřejné služby. My máme návrh řešit to možností zápočtu z daní formou rozpočtového určení, každý by v dani měl řekněme dva tisíce korun ročně, které by mohl poslat na nějakou kulturně společenskou neziskovou instituci nebo přímo do rozpočtu veřejnoprávního média. Variantou je i koncesi nahradit podílem z výběru DPH. Ta dezinterpretace Parlamentních listů mě mrzí, protože ČT24 je asi jediná televize, kterou sleduji, sleduji Reportéry ČT a rozhodně bych byl nerad v osobním souboji s redaktory televize.

Přesto ve vyjádření na Facebooku k celé kauze dodáváte, že Piráti prosazují zásadní reformu České televize, zejména v oblasti transparentnosti. K fungování ČT tedy máte výhrady?

Ano, Česká televize podle nás nefunguje jako transparentní organizace a jsme s ní ve sporu v řadě věcí. Kromě toho, že podle nás není jasný klíč, podle kterého jsou zváni do diskusí představitelé neparlamentních stran, je tu i řada věcí nesouvisejících s výkonem politiky. V poslední době například už měsíc žádáme na základě povinnosti o poskytování informací od ČT údaje o PR službách, které televize poptává u jedné vybrané agentury, mimo jiné spřízněné s ČSSD. Za půldenní konferenci jsou tam účty třeba 600 tisíc korun za uspořádání. A ČT nám ty informace odpírá. Nebo by nás zajímalo, proč se televize dle našeho názoru velmi vágně zabývala tím, jak byl ve sněmovně zcela vykostěn zákon o registru smluv, který pokládáme za možná vůbec nejdůležitější legislativu této vlády.

Pak je tu také vztah Pirátů k NATO. V rozhovoru pro Seznam Zprávy jste uvedl, že vy osobně preferujete společnou obranu na evropské úrovni, protože jako pacifista máte s řadou intervencí Aliance z posledních let problém a v případě referenda o setrvání ČR v NATO nevíte, jak byste osobně hlasoval. Existuje tedy vnitrostranický konsenzus ohledně našeho členství v Alianci?

Musím se přiznat, že jsem na tu otázku nebyl připraven. Kdybych připraven byl, uvedu průzkum v rámci Pirátů, kde členská základna měla k Alianci vstřícnější postoj než většinová česká populace. Šedesát procent straníků bylo pro NATO, patnáct procent to vůbec nezajímalo a dvacet pět bylo proti. Tedy kdyby v tu chvíli bylo hlasování o stranickém postoji, jsme pro setrvání v NATO. Ale především – myslím si, že liberální volič nerovná se slepě proamerický pravičák. Liberální volič je někdo, kdo pracuje s maximálním množstvím informací, a na základě toho si vytváří názor. Domnívám se, že všechny nadnárodní aliance musí být občany průběžně dotazované na legitimitu svých rozhodnutí, a pokud se od Pirátů očekává, že nebudou mít k ničemu výhrady a nebudou se ptát, je to očekávání liché.

Když zůstaneme u bezpečnostní politiky, jak se Piráti jakožto strana s mimořádným důrazem na transparentnost státu staví k tomu, že některé státní složky, například vámi často kritizované Vojenské zpravodajství či tajné služby obecně, už ze své podstaty transparentní být nemohou?

To je správně. My nechceme, aby se citlivé informace válely po síti a neetičtí hackeři je kradli. My naopak apelujeme na stát, aby fungoval inteligentně. Já jako specialista na systémovou a bezpečnostní IT architekturu pouze vidím, že stát na jedné straně vyžaduje od občanů velké množství dat, ale nedokáže je pak ochránit. Věřím, že tajné služby pracují dobře, ale rozhodně nejsem pro posilování jejich pravomocí. Jako občanovi a jako Pirátovi mi vadí tendence k posílení právě například Vojenského zpravodajství, když lidská kontrola je prováděna lidmi, jako je pan poslanec Chalupa (poslanec ANO – pozn. red.), který sice sedí ve výboru, ale reálně o tom nic moc neví. Cílem by přece nemělo být zemi úplně zešmírovat pomocí kamer a odposlechů, ale efektivně řešit zjištěné informace. Ostatně, jak vidíme na případu teroristických útoků na Západě, o většině pachatelů tamní tajné služby věděly předem a problém spočíval v nedostatečné spolupráci rozvědek jednotlivých států nebo jednotlivých segmentů represivního aparátu v daných státech, které si informace o hrozbě nepředaly buď včas, nebo vůbec.

S požadavkem na průhlednost fungování státu a efektivní e-government souvisí i vámi prosazovaný přístup k internetu coby základní právo. Neznamená ale přidávání dalších práv devalvaci těch původních, garantovaných Listinou základních práv a svobod? A skutečně by se podle Pirátů nemělo za přístup k internetu platit?

Vzhledem k cestě nastavené digitalizací státní správy a zavedení datových schránek je pro milion Čechů využití internetu tak jako tak mandatorní, protože jsou podnikatelé a používat to musí. Nastat by to tedy mělo. Internet je především komunikační kanál. Jestliže je v Listině základních práv a svobod zmínka o svobodném šíření a přijímání informací, pak internet je a bude nejpřirozenější kanál, kde se informace šíří. A také nejsvobodnější. Opravdu si tedy myslíme, že právo na internet má být garantováno ústavou. A opět se vracíme k hlavnímu motu Pirátů – tedy svobodě volby. My nechceme nikoho násilně digitalizovat. Jestli se někdy v budoucnu dostaneme k elektronickým volbám, nebude to tak, že občané budou muset, ale budou moct. Ale naším ideálem je, nechť je styk s úřady stejně složitý, jako je odeslání e-mailu. K tomu je obecné právo na internet nutností. Nemusí to být tak, že lidé budou mít internet zdarma od státu zavedený doma. Ale aby v jejich okolí byla možnost bezplatného připojení, jako je nyní například v knihovnách. Jenže na malých obcích knihovny buď nejsou, nebo se nerentují a zavírají se. Přitom těch deset lidí denně se tam připojilo. Čili tato základní dostupnost by měla být cesta. Na začátku jsem mluvil o tom, že společnost je bohatá. Domnívám se, že cílem státu není mít služby, které profitují, ale služby, jež slouží občanům.

Netajíte se tím, že jste byl dříve aktivní na alternativní scéně, stále působíte jako DJ. Jak se minulost bývalého technaře, tedy příslušníka subkultury s vyhraněným vztahem k autoritě státu, snáší s vaší současnou rolí politika?

Do mě se hned po založení Pirátské strany opřel Vladimir 518, že se snažím vyjebat s freetekno scénou. Podle mě je to nesmysl. To, že člověk dělá politiku, ho nedělá automaticky horším. Hlavní problém soudobých politiků je nasazování masky, ztráta kontaktu s realitou a mediálně prezentovaná jinakost. Jedna z nejsilnějších vlastností Pirátů je nehraná emoce. Odněkud pocházíme a nestydíme se za to. Česká společnost obecně má velký problém s odlišností. Zatímco na západ od nás už společnost vnímá jinakost jako svoji přirozenou součást, tady jsme zamrzli v určité postkomunistické křeči, na níž se část politiků veze. A proto já si nikdy dredy neostříhám a mám všude tetování, protože jsem si vystudoval i odpracoval svoje a mám prostě právo mít svůj názor a právo vypadat, jak chci vypadat. A když vidím třeba ministra Chovance, tak deset mých kamarádů technařů, co makaj, odvede na daních mnohem víc než tenhle panáček. I když to není žádné měřítko, samozřejmě. Netvrdím, že by stát měli řídit technaři. Ale moji známí, co tu divokou éru přežili ve zdraví, jsou pořád liberální, a kdybych je měl hodnotit optikou slušného Čecha, tak do společnosti přispívají způsobem, o jakém se jejich někdejším kritikům může jenom zdát.

Směrem k volbám si Piráti dali ambiciózní cíl zisku deseti procent. Manažerem vaší kampaně bude reklamní specialista Jakub Horák, známá postava českých sociálních sítí, kde obvykle vystupuje ze společensky liberálních pozic, co se týče témat jako migrační krize, názor na prezidenta či drogy. Nebudou Piráti v kampani přesvědčovat přesvědčené?

Ano. Přesvědčování přesvědčených je historicky náš problém. Program Pirátů je jednoduchý na obsah, ale náročný na sdělení, protože není populistický. Dlouhou dobu jsme komunikovali program tak, že nás na Gaussově křivce mohlo pobrat asi dvacet procent lidí, kteří měli čas se našim tématům věnovat. Paradoxně to jsou třeba důchodci, máme skvělý feedback od lidí sedmdesát plus. Ale moc jsme neuměli vysvětlovat program jednoduše. Jakubova role je najít způsob, jak vysvětlit všem lidem, jak jednoduchá naše myšlenka vlastně je, ale jak zásadní efekt by mohla mít na všechny resorty. Co transparence, o níž všichni melou, ale nikdo ji nerealizuje, doopravdy znamená.