Měla by to být oslava vzniku samostatného československého státu. V režii Miloše Zemana se ale 28. říjen stává dnem neklidu a sporů. Prezident se letos postaral o konflikt s akademiky, politiky i ruskými disidenty. A ve výběru vyznamenaných doplnil stejně jako loni osobnosti a hrdiny skupinou svých věrných.

Rozdíl je vidět už na úvodním projevu. Prezidenti Václav Havel i Václav Klaus se snažili ve Vladislavském sále propojit ve své řeči, která předchází udílení státních vyznamenání, historický odkaz s aktuálními problémy země.

Prezident Miloš Zeman sice provedl diváky dějinami a příběhy některých oceněných zasadil na časovou osu. K současnému postavení a výzvám České republiky ale neřekl skoro nic. Od historie se odpoutal pouze v závěrečné větě. „Přál bych si, aby nad českou krajinou zněly pouze zvony pokoje, zvony míru, a aby tato krajina byla ušetřena hrůz, které dnes tak trápí jiné země,“ pronesl.

Pro srovnání: Klaus například v roce 2012 glosoval tehdejší situaci se slovy: „Nemalou část naší veřejnosti dnes ovládají pocity nespokojenosti, i když navzdory všem problémům, které máme, žijeme – jak se opakovaně snažím připomínat – v materiálně nejúspěšnějším období našich dějin.“ A Havel o deset let dřív stihl i morální apel: „Nemůžeme se jen radovat ze všech výhod, které soudobý civilizační vývoj přináší, ale musíme přijímat i zvýšenou míru naší spoluodpovědnosti za obecný stav věcí a odvážně tuto spoluodpovědnost promítat do svého počínání.“

Zakázaní rektoři a kritičtí disidenti

Je to až Zeman, kdo udělat velké téma ze seznamu hostů. Tradičně dostávají pozvání na Pražský hrad vrcholní politici, rektoři vysokých škol a další představitelé společenské elity. Současná hlava státu je ale už od nástupu do funkce s některými akademiky ve sporu a setrvala v něm i 28. října.

Prezident opět – stejně jako minulý rok – nepozval do Vladislavského sálu dva rektory, kteří u něj mají „vroubek“. Mikuláš Bek z Masarykovy univerzity mu v roce 2013 nedovolil na škole vystoupit. Bylo před volbami a rektor se obával Zemanovy agitace. Libor Grubhoffer z Jihočeské univerzity se zas postavil za Martina C. Putnu, kterého prezident odmítal jmenovat profesorem.

Za selektivní pozvánky kritizovala Zemana Rada vysokých škol i Česká konference rektorů. Na Hrad pak odmítli přijít například bývalý i současný rektor Univerzity Karlovy – Václav Hampl a Tomáš Zima.

Kvůli nepozvaným akademikům odřekli hradní ceremoniál i někteří politici – hlavně z řad TOP 09 a Starostů, ale mezi nimi také lidovecký europoslanec Pavel Svoboda nebo ministr pro lidská práva a legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD). „Je ukázka určité malosti nepřenést se přes nějaký konflikt. A jestliže jsou zváni rektoři, tak by asi měli být zváni všichni. Přijde mi to nedůstojné,“ řekl Dienstbier, který se loni se Zemanem neúspěšně utkal o prezidentský post.

O další okruh kritiků a absentérů se postaral prezidentův vřelý vztah k Rusku. Zeman na seznam 33 oceněných zařadil in memoriam také ruskou disidentku Natalii Gorbaněvskou, která v roce 1968 demonstrovala na Rudém náměstí proti okupaci Československa. Pozvánku do Vladislavského sálu dostali i ti, kteří protestovali společně s ní. Dva se ale rozhodli pro bojkot ceremoniálu.

,,U hrobu Gorbaněvské v Paříži oceňoval prezident Zeman její chrabrost a odvahu, tedy vlastnosti, pro které si jí velmi vážil. Já se ale obávám, že si Miloš Zeman plete ruštinu Gorbaněvské s ruštinou Putina,“ zmínil v rozhovoru pro deník ECHO24.cz Viktor Fajnberg, jeden z „osmi statečných“ z Rudého náměstí. Pozvání odmítl i jeho někdejší kolega z disentu Pavel Litvinov.

Po projevu bez aktuálního sdělení a kritizovaného seznamu hostů zbývá ještě jedna kontroverze. Soubor lidí, které prezident ocenil. Za udílení medailí svým kamarádům a známým byli v minulosti kritizovaní Havel i Klaus. Zeman ale v tomto ohledu rozhodně nechce zůstat pozadu. Už loni ocenil hned 13 (!) lidí, kteří ho nějakým způsobem podporovali ve volební kampani. Tento rok už byl „štědrý“ o poznání méně.

Popravený farář vedle režiséra předvolebních klipů

Medaili Za zásluhy tak letos dostali na jedné straně lidé se silným životním příběhem. A na druhé straně ti, jejichž příběh je silně spojený se Zemanem. Asi největším kontrastem je ocenění pro faráře Josefa Toufara, který byl obětí komunistického pronásledování, lidického faráře Josefa Štemberku popraveného nacisty a režiséra Filipa Renče, který točil politickou agitku pro ODS a blýskl se také – a především – předvolebním spotem stávající hlavy státu.

Do kategorie „metál pro kamarády“ patří také ocenění pro režiséra Roberta Sedláčka, který se sblížil se Zemanem před sedmi lety při natáčení dokumentu Miloš Zeman: nekrolog politika a oslava Vysočiny. Dále pro zpěvačku a šestnáctinásobnou českou slavici Lucii Bílou. A koneckonců i Řád bílého lva I. třídy, nejvyšší české státní vyznamenání, pro slovenského premiéra Roberta Fica.

Sestava, v níž byl Winston Churchill a sir Nicolas Winton vedle Bílé, Sedláčka a Renče, nazdvihla filmového režiséra Jana Němce. Den po ceremoniálu přišel na Hrad, aby vrátil vlastní medaili Za zásluhy, kterou v roce 2002 převzal od Václava Havla.

„Současná hlava státu postavila do stejné řady zachránce židovských dětí či státníka, který se významně osobně podílel na porážce Adolfa Hitlera, s filmovými tvůrci, kteří nikterak nepřispěli k československé státnosti. Pouze ve své profesi přímo či nepřímo pomohli jednotlivé osobě k politické kariéře,“ napsal v dopise prezidentské kanceláři. Zdůraznil přitom, že se ocenění zříká dočasně a zpět ho přijme, až bude na Hradě nový pán.

Téma večera? Medaile na fleecové bundě

Ani oceněnými ale kontroverze s letošním 28. říjnem nekončí. Veřejnost nejvíc řeší to, v čem do Vladislavského sálu přišel jeden z vyznamenaných. Zemanův přítel Sedláček dorazil namísto v tmavém obleku, který mu na pozvánce doporučil hradní protokol, ve fleecové bundě a tričku.

„Pan Sedláček přišel v oblečení, které bych mu nedoporučil. Hovořil jsem s ním o tom. Řekl, že přijde – použil výraz – decentně oblečený,“ uvedl pro ECHO24.cz šéf hradního protokolu Jindřich Forejt. Zároveň se ale režiséra zastal. „Vnímám ho jako umělce, který žije a vytváří umělecký svět. A umělci někdy i ve vnějším projevu dávají najevo svou nezávislost nebo svobodu,“ prohlásil. Sám Sedláček pro Deník přiznal: „Nemám podobné ceremoniály rád. Měl jsem prostě potřebu ten rituál trošku znesvětit.“

Přístup režiséra vybudil k reakci například vicepremiéra a šéfa KDU-ČSL Pavla Bělobrádka. „Až půjdu příště na Hrad, vezmu si tepláky a tričko se Sandokanem,“ poznamenal. Místopředseda sněmovny Petr Gazdík (STAN) zas zmínil: „Fleecová mikina se možná hodí na túry do přírody teď na podzim, ale určitě se nehodí na to, aby na ni bylo připnuto státní vyznamenání.“ Letos to přitom nebylo poprvé, co prezident ocenil svérázného umělce. V roce 2007 převzal od Klause medaili jazzman Jiří Stivín, jehož atributem je nasazená čepice. Do Vladislavského sálu ale přišel bez ní.

Symbolickou tečkou za letošním ceremoniálem udílení státních vyznamenání je pak přímý přenos, který vysílala Česká televize. Chvíli po začátku akce trasa vypadala a spojení se podařilo obnovit až po téměř deseti minutách. Miloš Zeman si pak během projevu neopomněl do ČT rýpnout. Televize a Hrad se nyní přou o to, kdo problém zavinil. Podle veřejnoprávní televize selhal hradní jistič a ona za nic nemůže. Správa Pražského hradu ale tvrdí, že vyhověla všem předem daným požadavků a že jistič přetížila Česká televize.

Na jeden státní svátek problémů víc než dost. Sázkové kanceláře už můžou začít vypisovat kurzy na to, kolik sporů a kontroverzí zvládne Miloš Zeman vygenerovat při oslavách 28. října příští rok.