Americký prezident Donald Trump se rozhodl zrušit vízový program pro přistěhovalce, kteří přišli do USA jako děti. Svůj krok zdůvodnil snahou získat nová pracovní místa pro rodilé Američany a tvrzením, že nařízení jeho předchůdce Baracka Obamy chránící statisíce migrantů obešlo Kongres. Splnění jednoho ze zásadních Trumpových předvolebních slibů vyvolalo ostrou kritiku opozičních demokratů a hněv lidí odkázaných na program. Vláda nyní ponechá na Kongresu, aby situaci během půlroční přechodné lhůty upravil zákonem.

„Nechci trestat děti, z nichž většina je nyní již dospělá, za činy jejich rodičů. Ale musíme také uznat, že jsme zemí příležitostí proto, že jsme zemí, která dodržuje zákony,“ uvedl Trump v prohlášení, v němž se odvolal na právní názor expertů v čele s ministrem spravedlnosti Jeffem Sessionsem, podle něhož bylo Obamovo nařízení „neústavním výkonem (prezidentské) pravomoci“.

Obamův výnos z roku 2012 známý pod zkratkou DACA umožnil lidem, kteří přišli do USA se svými rodiči jako děti, získat každé dva roky obnovitelné vízum a pracovní povolení. Podle statistik amerických imigračních úřadů pobývalo vloni v rámci ochranného programu v USA přes 700.000 lidí.

Trump svého předchůdce obvinil, že prezidentským výnosem obešel Kongres. Současný šéf Bílého domu chce, aby byla imigrační pravidla upravena zákonem, který může schválit pouze Kongres. Program proto bude v omezené podobě pokračovat ještě půl roku, než bude zcela zrušen. Po tuto dobu bude vláda podle informací ministerstva vnitřní bezpečnosti obnovovat víza a pracovní povolení některým jejich dosavadním majitelům, nebude ale přijímat nové žádosti.

Obama, který kroky svého nástupce a názorového oponenta komentuje pouze výjimečně, označil jeho rozhodnutí za kruté a špatné. „Aby bylo jasno: dnešní krok není vyžadován zákonem,“ napsal Obama na facebooku v reakci na slova o nelegálnosti svého výnosu. „Je to politické rozhodnutí a morální otázka,“ uvedl s tím, že by Američané neměli ohrožovat budoucnost mladých lidí, kteří „nepředstavují žádné riziko a nic nám ostatním neberou“.

Na Trumpovu hlavu se snesl hněv současných demokratických lídrů. Předsedkyně demokratů ve Sněmovně reprezentantů Nancy Pelosiová označila prezidentův krok za „velmi ostudný příklad politické zbabělosti“. Šéf demokratické senátní menšiny Chuck Schumer uvedl, že se jeho strana pokusí Trumpovo rozhodnutí zablokovat.

Komentátoři se vesměs shodují, že šance udržet program při životě pomocí zákona je malá, neboť se demokraté pokoušeli podobnou normu přijmout více než desítku let a nepodařilo se jim to ani v době, kdy měli v obou komorách Kongresu většinu. Nyní obě komory ovládají republikáni, z nichž většina není vstřícnému přístupu k migrantům nakloněna.

Proti Trumpovu rozhodnutí demonstrovaly před Bílým domem desítky lidí. „Mám strach, je to chvíle nejistoty,“ řekla televizi CNN jedna z imigrantek před prezidentským sídlem Greisa Martínezová, která stejně jako desetitisíce dalších nemá v USA jistou budoucnost. „Přistěhovalci jako já tady ale zůstanou. Věřím v naši demokracii, věřím v náš sen,“ dodala vzdorně.

Demonstrace proběhly i v New Yorku, kde policie zadržela desítku lidí blokujících silnici před Trumpovým mrakodrapem Trump Tower, v Miami, Phoenixu či Denveru, kde demonstrovaly stovky studentů spolu s pedagogy.

Trumpova kroku „hluboce lituje“ i mexická vláda, která se podle prohlášení ministerstva zahraničí pokusí přesvědčovat americké zákonodárce, aby program stvrdili zákonem.

Nesouhlas dali najevo i někteří zaměstnavatelé. Podle šéfa Microsoftu Brada Smithe mladí přistěhovalci zvyšují konkurenci na pracovním trhu a jsou důležitou součástí této softwarové společnosti. Kongres by měl proto jejich situaci co nejdříve vyřešit, dodal Smith.