Tisíce demonstrantů vyrazily v úterý v poledne na výzvu odborové centrály CGT do ulic francouzských měst, aby protestovaly proti reformě pracovního trhu. Prezident Emmanuel Macron tak narazil na první mobilizaci odpůrců změn ve zkostnatělém zákoníku práce, o něž se francouzské vlády snaží už desítky let. V centru Paříže použila policie vodní děla proti maskovaným anarchistům, kteří provázeli jinak poklidnou odborářskou manifestaci.

Mobilizace dosáhla podle odborářů solidní úrovně: v Marseille pochodovalo podle policie 7500 demonstrantů, podle CGT 60 000. V Lyonu se policie dopočítala 4000 lidí v průvodu, od kterého policisté kvůli kontrole totožnosti oddělili stovku maskovaných anarchistů, a tak došlo i na slzný plyn. V Bordeaux policie hlásila 4850 demonstrantů, organizátoři 12 000. Podobné to bylo v Rennes: podle prefektury 4800 demonstrantů, podle CGT 10 000. Tisíce lidí protestovaly i v dalších velkých městech, zejména v Nice, Tours či Caen.

„Tato země nechce liberální svět,“ prohlásil v Marseille vůdce radikální levice Jean-Luc Mélenchon, považovaný za hlavního Macronova oponenta.

Tisíce lidí přišly i do průvodu v Paříži. „Přišla jsem, protože je to historicky nevídaný útok na zákoník práce, který má chránit zaměstnance,“ uvedla Evelyne Deurillaová-Feerová, převlečená za obří krabici papírových kapesníků s nápisem „Zaměstnanci: použijte, zahoďte.“

Předák CGT Philippe Martinez ještě před oficiálním zahájením pařížské manifestace uvítal „velmi silnou mobilizaci již v provinciích“, kde podle něj demonstrovalo více než 100 000 lidí, což je ukázka silné nespokojenosti. Podle Martineze dá reforma „veškerou moc zaměstnavatelům“.

Stávky podle agentury AFP jen mírně narušily vlakovou dopravu na pařížských předměstích, společnost Ryanair kvůli nim zrušila 110 letů.

Ačkoliv CGT se proti reformě od začátku staví, další dvě hlavní odborové centrály, a sice FO a CFDT, sice nešetří kritikou, ale k demonstracím nevyzvaly.

„CFDT umí pořádat demonstrace, ale nemá potřebu předvést demonstraci slabosti,“ poznamenal šéf této centrály Lauren Berger. Část odborářů má ale jiný názor.

Rozkol mezi odborovými svazy se odrazil na rozsahu mobilizace proti prezidentovi, jehož popularita v průzkumech sice klesla, ale opozice zůstává rozdrobená. Macron, který se v úterý vydal do Karibiku na ostrovy zasažené hurikánem Irma, oponenty varoval, že je odhodlán reformu prosadit a že „darmožroutům, cynikům ani extremistům“ neustoupí ani o píď.

Demonstranti v úterý odpovídali podobně: „Macrone, jsi v prdeli, darmožrouti vyšli do ulic!“ skandovali v Caen.

Reforma zákoníku práce je první velkou zákonodárnou iniciativou prezidenta Macrona od nástupu do funkce letos na jaře. Vláda chce dát firmám větší pružnost ve snaze přizpůsobit pracovní dobu a finanční odměnu zaměstnanců aktuálním podmínkám na pracovních trhu. Chce také omezit výši odškodnění, které získá zaměstnanec v případě, že soud uzná jeho výpověď za nespravedlivou.

Macronovi jde také o nezaměstnanost, která se ve Francii pohybuje kolem 9,5 procenta a přesahuje průměr za Evropskou unii. Ten v červenci činil 7,7 procenta. Macron chce ale také získat důvěru Německa, které již dlouho naléhá na Paříž, aby se pustila do strukturálních reforem. Ve hře jsou i další reformy, které mají následovat.

O reformu nepružného zákoníku práce se pravicové i levicové vlády ve Francii snaží už desítky let. Ambiciózní plány ale většinou ztroskotaly na odporu silných odborových svazů.