Před téměř dvěma a půl roky začal fungovat služební zákon, který měl vést k odpolitizování státní sféry. Podle takzvaného superúředníka Josefa Postráneckého, který má dodržování zákona na starost, je zákon cestou, jak toho docílit. Státní úředník, například náměstek, přitom může být členem politické strany, kandidovat za ni a dokonce se účastnit kampaně. Jen to nesmí dělat v pracovní době. Například účast náměstkyně ministra financí Aleny Schillerové na jednání předsednictva hnutí ANO byla v pořádku.

Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, která získala mandát v krajských volbách, se ho musela v úterý vzdát kvůli takzvané neslučitelnosti funkcí. Už dříve to samé potkalo náměstkyni na ministerstvu pro místní rozvoj Kláru Dostálovou. Proč je zrovna neslučitelná funkce náměstka a krajského zastupitele a která má „na vrch“? Protože pro mě jako pro občana je mandát od lidí silnější.

Ta neslučitelnost nevyplývá ze služebního zákona, který umožňuje i představeným být neuvolněnými členy zastupitelstev a obcí. Jenže pak máme volební zákony, které stanovují konkrétní podmínky, kdo může a nemůže být zastupitelem. A tam je právě v případě krajů už od roku 2000 dáno, že je neslučitelný výkon služební pozice v orgánech státní správy s výkonem i neuvolněného zastupitele kraje. Já se odvolávám na znění tohoto zákona, jiní se odvolávají na služební zákon, že ten to umožňuje.

Takže paní Drábová neměla jinou možnost, než sama rezignovat?

Obávám se, že tady ten postup stanovuje volební zákon, a ministerstvo vnitra, které to má v gesci, by ten mandát stejně zrušilo. I když to zákon o státní službě umožňuje.

Brzy to budou dva a půl roku, co zákon o státní službě, o kterém hovoříte, funguje. Objevily se během té doby nějaké nedostatky, které bylo třeba napravit?

Pokud pominu nějaké dílčí věci, které se týkaly třeba zahraniční služby, tak před několika týdny byla schválena novela, která mění zhruba devadesát ustanovení. Je schválená a vyšla ve sbírce, takže bude od června platit.

K jakým změnám došlo?

Především zjednodušuje výběrová řízení a obsazování volných služebních míst, protože ty procedury a použití správního řádu v poměrně velkém rozsahu komplikovaly tuto důležitou část státní služby. Takže kupříkladu uchazeči nebudou muset dokládat posudek o zdravotní způsobilosti už s přihláškou do výběrového řízení, ale doloží jí až v případě, že uspějí. Zjednodušují se tam i procedury pro samotný průběh výběrového řízení, kdy v případě většího počtu uchazečů, může hodnotitelská komise ověřit jejich znalosti písemným testem. Takže tady se dost procedur zjednodušuje. Navíc se tam mění důležitá věc, která odrazovala některé uchazeče od vstupu do státní služby. Když totiž prošli výběrovým řízením a byli zařazeni na služební místo, tak do doby složení úřednické zkoušky měli jenom první platový stupeň v dané platové třídě, který jim zpravidla snížil ten plat. Takže to nelákalo zejména ty zkušenější. Nyní budou hned po přijetí zařazení do platového stupně odpovídajícího jejich praxi.

Než začal být zákon platný, hodně se hovořilo o tom, že to povede k nabobtnávání. Došlo k tomu v praxi?

Já už jsem se k tomu vyjadřoval ještě před tím, než se úředníci překlopili pod služební zákon. V těch několika měsících předtím skutečně docházelo ke vzniku nových sekcí a zvyšování počtů náměstků. A říkal jsem, že to považuji za nadbytečné, protože dlouhodobě se agenda státní správy moc nemění, a jestliže tady v minulosti stačilo 70 náměstků a najednou ten počet překročil stovku, tak to nepovažuji za účelné. A na tom trvám dodnes. Naštěstí už nyní na některých resortech dochází k racionalizaci počtů. Takže na ministerstvu zdravotnictví, ministerstvu zahraničí nebo ministerstvu zemědělství už některé ty pozice rušili.

Když zmiňujete ministerstvo zdravotnictví, tak to snižování počtu náměstků neproběhlo úplně v klidu. Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík za to byl kritizován. Ty dvě dané náměstkyně, kterých se změna týkala, to dokonce chtěly řešit soudní cestou. Podle vás ale nebyly v právu?

Ano. Ta schválená systematizace na rok 2017 byla v pořádku. Ale tady je asi třeba připomenout, kdy ten člověk může být odvolán, že skutečně nelze o žádné zabetonování. Na prvním místě je, že představený je odvolán, došlo-li ke zrušení služebního místa představeného z organizačních důvodů, které jsou výsledkem systematizace.

A to byl přesně tento případ…

Ano. A až pak jsou ty důvody, že služební hodnocení je nevyhovující, že ta osoba přestane splňovat tu zdravotní způsobilost, bezpečnostní prověrky a podobně. Takže ty organizační důvody jsou v zákoně uvedeny a ta změna musí být samozřejmě řádně odůvodněna.

Máte vy ze své pozice pravomoc ovlivňovat situaci a počty náměstků na jednotlivých resortech?

Je to primárně v působnosti služebního orgánu na ministerstvu, takže to dělá státní tajemník v součinnosti s ministrem. Nicméně já diskutuju s ministry i o těchto otázkách. Právě třeba ministerstvo zdravotnictví k té nové podobě po nástupu pana ministra Ludvíka došlo velmi rychle. Tam je třeba mít také na paměti, že jsme omezeni pravidly služebního zákona, kdy ta zásadní změna může nastat jednou ročně při přípravě a schvalování systemizace na další rok. Takže tehdy jsme se zrovna na resortu zdravotnictví do té možnosti vešli. Ty diskuze probíhají, vím, že připravujeme zase systematizaci na další rok a některé resorty uvažují o změnách na příští rok. Ale nejenom na té úrovni náměstků, ale i na těch nižších.

S ohledem na služební zákon mě zaujalo, když se náměstkyně ministra financí Alena Schillerová účastnila setkání předsednictva hnutí ANO. Měla jsem za to, že náměstek má být nestranný a tohoto se vyvarovat?

Nebylo to ve služební době, bylo to tuším v podvečer. A zákon ani nezakazuje úředníkům být členy politických stran a hnutí. Já se tedy nechci vyjadřovat ke konkrétní osobě, paní Schillerová pracuje na ministerstvu, spadá pod státního tajemníka a já třeba mohu jeho případné rozhodnutí přezkoumat a nebo ten daný člověk se pak může odvolat ke mně. Takže já se nemohu vyjadřovat ke konkrétnímu případu. Ale mohu v obecné rovině říci, že pokud nezastává žádnou funkci v politické straně nebo v politickém hnutí, tak se s politiky může scházet, může být přizván k jednání. A je-li to mimo služební dobu, tak v tom rozpor se zákonem nevidím. Tam jsou jiná omezení. Například pokud se takový člověk objeví na tiskové konferenci politické strany v pracovní době. To se stalo a já jsem na to samozřejmě upozornil státního tajemníka daného resortu.

Takže vy máte možnost pouze upozornit daného tajemníka, ale rozhodnutí je na něm….

Upozornit služební orgán, že se má danou záležitostí zabývat. Na tu účast na tiskové konferenci jsem upozornil a vím, že už se to neopakovalo. Ten zákon je nový a až ta praxe ukazuje, kde je ta hrana a co ještě schůdné je a co už schůdné není.

Pokud by se paní náměstkyně třeba objevila na billboardu nebo kampani hnutí ANO, byl by to problém?

Nebyl, protože ten člověk může kandidovat. Toto možné je. Volební zákony ať už ty do územních celků nebo sněmovny dávají určitá práva kandidátům v době volební kampaně. Ale nemohou to dělat ve služební době. Buď tedy po služební době, nebo si musí vzít dovolenou. Není to součást výkonu služby…

Takže ten problém by nastal až pokud by ten člověk ve volbách uspěl?

Pokud jde o volby do Poslanecké sněmovny, tak tam je ta neslučitelnost jasně daná. Musel by pozastavit výkon služby po dobu výkonu mandátu poslance. A až by mu skončil, tak by se mohl vrátit.

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek na adresu paní náměstkyně Schillerové uvedl, že by měla ve funkci skončit, protože je rodinně propojená s brněnským podnikatelem Davidem Rusňákem. Ten je vyšetřován v souvislosti s úniky z policejních spisů. Co si o tom myslíte?

Toto je politické vyjádření člena vlády, nejde o jeho podřízeného zaměstnance. Tady pak záleží, jak se k tomu postaví ten tajemník na resortu. Ale neslučitelné by to bylo, pokud by státní zaměstnanec byl obviněn z trestného činu. Ale je-li obviněn nějaký příbuzný, tak to nemá vazbu na jeho působnost.

V jakých případech by se tedy státní úředník dostal do rozporu se zákonem?

Jiný případ může být, že poruší pravidla etiky státních zaměstnanců, kdy se podrobně popisuje, že státní zaměstnanci by se měli vyvarovat střetů zájmů, které by mohly ohrozit důvěru v jejich nestrannost. Protože nestrannost je jedním z principů státní služby – tedy povinnost vykonávat službu nestranně.

Jaké ty střety zájmů můžou být?

Neřešili jsme zatím konkrétní případy, ale může to být třeba to, že ten zaměstnanec začne aktivně vystupovat na akcích nějaké strany. On může být členem té politické strany – je to třeba opoziční strana – a začne aktivně vystupovat proti vládě. Takže tím může ohrozit tu důvěru, nestrannost, nezávislost, že vyjadřuje svůj politický názor. A to by neměl dělat veřejně. Ať to udělá při volbách nebo činností ve straně, ale veřejně by neměl takto vystupovat. Ale ke mně se takové případy ještě nedostaly. Nějaké náznaky tu jsou – například ta účast na tiskové konferenci, ale na to jsem upozorňoval.

To je ale dost subjektivní, co ještě působí nezávisle…

Samozřejmě. To je vždy při posuzování střetu zájmů. Ale já věřím, že tento zákon je skutečně cestou, jak tu státní správu depolitizovat.