Američané, kteří vlastní zbraň, se vždy tradičně řadili spíše k politické pravici. Zvolení republikána Donalda Trumpa do funkce prezidenta Spojených států však přimělo i levicově smýšlející Američany k tomu, aby nakupovali zbraně. Někteří se dokonce připravují na naprostý společenský rozklad, píše zpravodajský server BBC.

„Opravdu jsem nečekala, že budu přemýšlet o koupi zbraně. Když si ji koupil můj otec, obracela jsem oči v sloup,“ řekla osmadvacetiletá studentka zdravotnictví Clara, která vyrostla na americkém Středozápadě. „Lidi, kteří vlastnili zbraň, jsme vnímali jako vidláky a kulturně odlišné,“ dodala. Od Trumpova volebního vítězství začala chodit na střelnici a chystá se koupit si samonabíjecí zbraň. „Volební vítězství Trumpa dalo novou naději krajní pravici a mobilizovalo ji,“ vysvětlila Clara s tím, že počet útoků na menšiny od konce voleb vzrostl, stejně jako činnost neonacistických skupin.

Clara nenávist vůči své osobě kvůli tomu, že je transsexuálka, v místě svého bydliště v Kalifornii nepociťuje. Zná však lidi z venkovských oblasti, kteří se ráno probudili a měli na svém domě nápis „transka“, „buzna“ či hákové kříže.

Studentka očekává, že Trumpova administrativa bude s levicí vést řadu sporů, především v oblasti imigrační a rasové politiky.

Na otázku, zda koupě zbraně napětí jen nezvýší, odpověděla: „Situace se už dávno zhoršuje. Různí lidé se stanou obětí ústních a fyzických útoků bez ohledu na to, zda budu schopna zbraní chránit své přátele.“

Letos v říjnu se v USA prodal rekordní počet zbraní. Mnozí se totiž obávali, že pokud volby vyhraje demokratka Hillary Clintonová, prodej zbraní se omezí. Předpokládalo se, že výhra Trumpa, kterého podporovala Národní asociace držitelů zbraní, panice zamezí. Následující den hodnota akcií zbrojních společností klesla v průměru o téměř 18 procent.

Nicméně počet prověrek, které provedl americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI), aby ověřil důvěryhodnost kupců zbraní během nákupního Černého pátku, rekordně stoupl až na 185.713. Někteří velký počet prodaných zbraní přičetli hromadnému zlevňování starých modelů. Nicméně vyskytly se i zprávy o tom, že si zbraň přišli koupit netradiční zákazníci, tedy černoši a příslušníci jiných menšin.

Lara Smithová, která je mluvčí Liberálního zbrojního klubu, tvrdí, že se o organizaci od prezidentských voleb začalo zajímat mnohem víc lidí a společnost zaznamenala více než 10procentní nárůst v počtu platících členů. Podle Smithové jsou mezi novými členy lidé, kteří si koupili první zbraň s určitou nevolí. Měli ale strach, že by izolované útoky na menšiny mohly přerůst v rozsáhlejší násilí. Rovněž prý měli obavy, že Trumpova administrativa zruší klíčová ústavní práva, čímž by podle Smithové docílila „největší fašizace společnosti v dějinách USA“.