Přes 160 původních signatářů Charty 77 žádá po premiérovi Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD) a celé české vládě podporu lidských práv v Číně. Vláda by se podle nich měla také zastat vězněného nositele Nobelovy ceny za mír Liou Siao-poa. Text otevřeného dopisu v pátek poskytla nezisková organizace Post Bellum. Signatáři tím reagují na vládní prohlášení k letošnímu 40. výročí Charty 77, ve kterém se vláda jednomyslně přihlásila k tradicím zápasu Charty o lidská a občanská práva.

„Jsme si vědomi, že Charta 77 dokázala čelit v období komunistického režimu masivním represím zejména díky zájmu zahraniční veřejnosti,“ píše se v dopise. Nejdůležitější pomocí podle chartistů byl zájem vlád demokratických zemí, které na diplomatické úrovni protestovaly proti porušování lidských práv v tehdejším Československu a věnovaly pozornost i jednotlivým případům. „Dnes víme, že bez této podpory by komunistický režim Chartu 77 v tichosti zlikvidoval,“ píšou. „Pro nás, kteří jsme díky zahraničnímu zájmu dokázali represím komunistického režimu čelit, z toho plyne mravní závazek projevovat zájem o lidi, kteří jsou kdekoli ve světě v situaci podobné té, v níž jsme bývali i my,“ dodávají.

Pod dopisem jsou mimo jiných podepsáni filozof Daniel Kroupa, pražský biskup Václav Malý, filozof a bývalý ministr školství Jan Sokol, psycholožka Dana Němcová, spisovatel a někdejší ministr kultury Milan Uhde, herečka Vlasta Chramostová, socioložka Jiřina Šiklová, vrchní zemský rabín Karol Sidon či bývalý ministr zahraničních věcí a obrany Alexandr Vondra.

Signatáři upozorňují na případ čínského disidenta, básníka, literárního kritika a nositele Nobelovy ceny za mír z roku 2010 Liou Siao-poa. Ten si od roku 2009 odpykává jedenáctiletý trest vězení za podvracení státní moci kvůli sepsání petice, která žádala ukončení vlády jedné strany v Číně. Signatáři žádají premiéra a vládu, aby se zasadili o jeho propuštění. „I pouhý veřejný projev zájmu o jeho osud bude pro něj znamenat velké povzbuzení. Pro českou veřejnost to bude dokladem, že své prohlášení myslíte vážně,“ uvádějí.

Liou se do širšího mezinárodní povědomí dostal jako jeden z duchovních otců Charty 08, v níž se několik set čínských osobností vyslovilo pro zlepšení lidských práv v Číně. Dokument byl inspirován právě československou Chartou 77. Liou byl též jedním z vůdců protestů na náměstí Brány nebeského klidu (Tchien-an-men) v roce 1989. Za svou nebojácnost a nastolování palčivých témat obdržel několik cen, včetně české ceny Homo Homini (2009), udělované nadací Člověk v tísni.

K tradicím zápasu Charty 77 o lidská práva se vláda jednomyslně přihlásila 9. ledna. Ministři společně prohlásili, že si váží všech obětí represí souvisejících s Chartou. „Bez odvážných postojů, vytrvalého úsilí a leckdy utrpení jejích signatářů bychom museli k dnešní podobě státu projít mnohem obtížnější cestu,“ uvedli ministři.