Příběh novodobé dvojice Bonnie a Clyde zaplavuje tuzemská média. Roli legendárních gangsterů dnes hrají statný padesátník Miroslav Pelta, do minulého týdne předseda fotbalové asociace, jehož šarmu prý neodolala vysoká státní úřednice Simona Kratochvílová. Scházeli se v pronajatém bytě a kromě milostných hrátek zde rozhodovali o stovkách milionů státních dotací, které přidělovali známým v rámci propracovaného klientského systému.

Teď ale spadla klec. Díky nesmlouvavé policejní práci byli oba padouši s pouty na rukou odvlečeni před televizními kamerami do vězení. Veřejnost se teď o jejich strašných činech dozvídá prostřednictvím investigativních novinářů. Dokazuje se tak prohnilost systému podpory sportu a tradičních politických stran, které rozkrádání umožnily.

Zní to poutavě a dobrodružně, v lepším případě však jde pouze o verzi obžaloby. V tom horším o vymyšlenou konstrukci, která měla v předvolební kampani poškodit ČSSD a nabídnout argumenty jejím konkurentům. Nakonec policisté vtrhli na ministerstvo školství spravované sociálními demokraty a do fotbalové asociace den poté, co Bohuslav Sobotka (ČSSD) zahájil svou demisí předvolební ofenzivu proti ministru financí Andreji Babišovi (ANO). Ten také „případ Pelta“ v souboji se Sobotkou bez váhání použil.

Mistři od Veverské Bítýšky

Idylická víska Hvozdec poblíž Veverské Bítýšky měla vždy uvědomělé občany, kteří dbali na sportovní vyžití mládeže. Svědčí o tom sbírka, za niž už v roce 1931 postavili sokolovnu. Této tradici neodpovídá stav fotbalového hřiště, které leží na soukromém pozemku, a do nějž tedy obec nemůže investovat. Proto se místní rozhodli postavit hřiště nové, a to v areálu zbořeného kravína. Obec zadlužená stavbou kanalizace potřebných 1,8 milionu korun nemá. Proto si jedna z místních matek vzpomněla na spolužáka, slavného fotbalistu Liverpoolu Vladimíra Šmicera, a pozvala ho, ať pomůže vyhlásit novou sbírku.

Vystoupil s místními dětmi v klipu, kde prohlašuje, že také ve Hvozdci může vyrůst vítěz Ligy mistrů. Peníze se začaly scházet, definitivně měla investici pokrýt dotace od ministerstva školství. Hvozdečtí požádali o 869 tisíc a 7. března byla dotace na víceúčelové hřiště přiklepnuta. „Naše obec byla v tomto programu jednou z padesáti podpořených žádostí mezi takřka tisíci žádostmi! Což je velký úspěch,“ napsala nadšená starostka na obecním webu. Radost bohužel trvala jen do 3. května, kdy na ministerstvo školství a do Fotbalové asociace České republiky vtrhli policejní těžkooděnci. Netrvalo ani týden, a ministryně školství Kateřina Valachová dotaci zrušila.

Stejná ztráta nadějí postihla dalších padesát úspěšných žadatelů, kromě obcí a sportovních klubů ještě občanských spolků, které sponzorují sport především na venkově. Malé Hoštice na Opavsku nedostanou 200 tisíc korun na novou sekačku. Přitom je nezbytně potřeba na udržování minihřiště postaveného jednak svépomocí, jednak v rámci programu UEFA Grassroots, jenž podporoval stavbu fotbalových ploch umožňujících, aby se zapojilo co nejvíc dětí. „Zaspali jsme minimálně deset let a jedna generace fotbalistů je nenávratně pryč,“ vysvětluje nutnost takové investice předseda Lukáš Vaněk na klubovém webu. Podle něj právě oplocené minihřiště s umělým povrchem nabízí bezpečný prostor, kde děti a mládež mohou rozvíjet svůj talent. Vaněk připomíná slavného trenéra sira Alexe Fergusona, jenž vyzývá: „Naučte děti, jak rychle to jen půjde, etickému přístupu a chování ve sportu.“ Citát se stal heslem hoštického fotbalu.

Hledat v takových projektech korupční podtext dá práci. Ministerstvo v březnu rozdělilo na investice půl miliardy, z toho necelých dvě stě milionů šlo do fotbalu prostřednictvím jednadvaceti projektů. Je pravda, že kromě minipodpor jako ve Hvozdci, Malých Hošticích nebo třeba pro nohejbalisty z klubu Šacung Benešov dostaly dotaci také dva velké kluby. Sedmnáct a půl milionu na rekonstrukci strahovského hřiště bylo slíbeno bohaté Spartě a přes osm milionů na osvětlení měl inkasovat rovněž ligový Zlín. Další velké dotace už šly na okresy.

Přes patnáct milionů dostaly ještě TJ Přeštice a Jiskra Domažlice jako příspěvek na obnovu tribun pro mistrovství Evropy sedmnáctiletých fotbalistek. Ministerské experty přesvědčili k sedmnáctimilionové dotaci ještě fotbalisté z Tišnova, kteří klidně mohli být vzorem slavného seriálu Okresní přebor. Pod vedením místní fotbalové legendy Karla Pohanky postoupili během dvou let z I. B třídy až do jihomoravského krajského přeboru.

Teď nepotřebují jenom důstojný stánek pro krajskou soutěž, vedle toho chybí i tréninkové prostory pro mládež. „Přestane tak být ostudou, že fotbalový Tišnov má pouze jediné hřiště, a ještě navíc v dezolátním stavu,“ chválil chystanou investici místní bulletin Tišnoviny. Zásahem policistů v daleké Praze ovšem i Tišnovští o dotaci přišli. Přesto mohou také oni dosvědčit, že v žádném z podpořených projektů našlo o vyhazování peněz, jakého byla veřejnost svědky třeba při podpoře výstavby desítek luxusních hotelů typu Čapího hnízda nebo nových drůbežáren zaměstnávajících gastarbeitery z Východu.

Rozdělování sportovních investic na rok 2017 v některých ohledech připomíná slavné „porcování medvěda“ před rokem 2008. Poslanci měli při schvalování rozpočtu ve zvyku hlasovat o tom, jakým fotbalovým klubům státní rozpočet přispěje na trávník, kde se opraví koupaliště nebo střecha od kostela. Tehdy bylo snadné rozklíčovat snahu jednotlivých poslanců financovat stavbu ve svém městě či okolí. Porcování v řádu miliard také bylo oblíbeným terčem médií, i když obvykle šlo o prospěšné projekty. Proto ho tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek zakázal. Nikdy ovšem proti této praxi nezasahovala policie.

Prozrazený srdcař

Vyšetřovatelé případu Pelta přesto dokázali zobrazit rozdělování sportovních investic jako řádění mafiánů, kteří získali kontrolu nad půlmiliardovou dotací, a nebýt policejního zásahu, rozdělili ji svým známým a sami se na ní obohatili. S tímto obrazem se teď průběžně seznamuje veřejnost prostřednictvím médií, především přes Český rozhlas, v menší míře přes webové stránky Aktuálně.cz a Lidovky.cz. Aktivita vyšetřovatelů je obdivuhodná i z toho důvodu, že dotační program byl vyhlášen v říjnu, počátkem března oznámeny výsledky a za necelé dva měsíce už proběhla razie. Rychlý zásah umožnilo policistům mohutné nasazení odposlechů, které se staly zatím hlavní částí vyšetřovacích spisů. Právě interpretací odposlechů je veřejnost zásobována.

Vzniká paradoxní situace. Vyšetřovatelé oficiálně odmítají zveřejnit jakékoli informace k průběhu případu. „Nad rámec skutečností uvedených v doposud zveřejněných tiskových zprávách Vrchního státního zastupitelství v Praze nelze v současné době poskytovat žádné informace o probíhajícím vyšetřování,“ vysvětluje státní zástupce Ondřej Trčka na dotaz Týdeníku Echo. Odmítá také potvrdit, že informace z médií odpovídají danému stavu. Trčka dokonce požádal Český rozhlas a Aktuálně.cz, aby materiály k případu odstranily ze svých stránek, protože tak ovlivňují průběh řízení. Do úterka ovšem byly na příkaz státního zastupitelství staženy pouze některé zprávy publikované na stránkách Aktuálně.cz. Jejich hlavním obsahem ovšem nebyl obsah odposlechů, ale seznam padesáti projektů, které ministerská komise podpořila, což byl donedávna veřejně dostupný dokument.

Veřejnost má tedy přes exemplární zdráhání justice k dispozici značné detaily, jejichž pravdivost či věrohodnost nemůže ověřit. Státní zástupci rozhodně vylučují, že za únik ze spisů mohou vyšetřovatelé. Spisy přece mají k dispozici také advokáti obviněných a další dotčené osoby. Těžko ovšem najít důvod, proč by cokoli publikovaly ministerstvo školství nebo fotbalová asociace. Obě instituce se navíc k případu očividně bojí jakkoli vyjadřovat. Proto lze zprávy o únicích číst jen s podmíněnou důvěrou.

Publikovaná detektivní hypotéza je nicméně dost odvážná. Fotbalový boss Pelta s náměstkyní Kratochvílovou udržovali intimní vztah. Schůzek v Peltově bytě využívali i k tomu, aby se domluvili, jak rozdělit investiční peníze na rok 2017. Boss prý přesvědčil Kratochvílovou, aby zmanipulovala výběrovou komisi, která pak podpořila jednadvacet převážně fotbalových projektů doporučených Peltou.

Média uvedla tři příklady, při nichž prý mělo k domluvě dojít. Nejlépe byly zdokumentovány okolnosti dotace pro fotbalový klub v Hodoníně, kterou Pelta po Kratochvílové žádal dne 24. ledna. Bylo jasné, proč to dělal. Hodonínský fotbal řídí šéf těžařské společnosti MND a tato společnost je sponzorem Fotbalového klubu Jablonec, který Peltovi patří. „Šetřením bylo zjištěno, že Pelta byl s vedením společnosti MND v telefonickém i osobním kontaktu a se zástupci klubu FK Jablonec telefonicky řešil částky, které MND Jablonci zasílala,“ stojí prý v policejních dokumentech. Cesta dotačních milionů do Peltovy kapsy byla otevřená. Policejní důkaz má však jeden slabší rozměr, protože hodonínský projekt nakonec na dotaci nedosáhl. Podle policistů to bylo z toho důvodu, že jinak by nevyšly peníze na ostatní korupční projekty.

Za korupční projekt vyšetřovatelé podle médií označili ještě desetimilionovou dotaci, již na výměnu umělého trávníku skutečně dostal klub Junior Teplice. Pelta prý tímto způsobem pomohl svému kolegovi z vedení fotbalové asociace Rudolfu Řepkovi, který zasedá v teplickém zastupitelstvu a jehož syn v Junioru hraje. Sám Řepka ovšem upozornil, že v případě teplického klubu jde o fotbalovou akademii, která speciální podporu zasluhuje. Třetím případem je pětimilionová dotace pro fotbalisty Varnsdorfu, odkud Pelta pochází.

„Uváděl, že je ochoten oželet i dotace směřující do Jablonce nad Nisou, ačkoliv tam žije a působí jako politik, ale musí mu zůstat alespoň dotace směřující do obce Varnsdorf, neboť se tam narodil a jedná se pro něj o srdcovou záležitost,“ citují média údajné odposlechy. Jiný než emoční zisk policisté neuvádějí. Na úrovni spekulací zatím zůstává obvinění, že dotace pro tréninkové hřiště Sparty mohla Peltovi pomoci při znovuzvolení do čela asociace.

Do telefonu se toho napovídá

Dosud publikované záznamy z vyšetřovacího spisu jsou neprůkazné, i když na jejich základě novináři psali o tom, jak Pelta „určoval, komu stamiliony přitečou“, a dokonce ministr financí Andrej Babiš na Facebooku napsal, že to na ministerstvu školství vypadá na „megakorupci“.

Jinou verzi navrhl předseda České unie sportu, právník Miroslav Jansta, kterého policie rovněž vyslýchala. „Co se napovídá do telefonu, často nemusí být ve skutečnosti,“ upozornil v rozhovoru pro deník Sport. Jansta předpokládá, že nakonec všichni pochopí, že šlo „jen o blbé žvanění Mirka“ a že nešlo o žádné provize. Pelta podle Jansty pořád vymýšlel nějaké hlášky a rád vytvářel pověst, že všechno zařídí. „To je potřeba k obchodu. Tím dosahoval, že aspoň někdo dal do sportu korunu,“ argumentuje šéf sportovní unie. Pelta lobboval za fotbal i obecně za sport a to mu rozhodně nejde vyčítat.

Kromě Peltovy žvanivosti mohli mít policisté k podezření ještě jeden důvod: systém rozdělování investičních dotací pro sport není docela průhledný. Rozhoduje desetičlenná komise z ministerstva a dalších institucí, která může každému projektu přidělit až 55 bodů podle dvanácti kritérií. Rozhodnutí komise nemusí být nutně objektivní, protože některá kritéria připouštějí hodně volný výklad, například za „srozumitelně a věcně formulovaný cíl projektu“ nebo „přehledně zpracovaný harmonogram realizace projektu“ je možné získat celkem deset bodů. Sympatie členů komise tedy mohou rozhodovat zvláště v situaci, když s žádostí může uspět jen padesát z tisíce sportovních klubů.

I při nesprávně nastaveném systému bodového hodnocení je ovšem třeba prokázat, že k podvodům opravdu došlo. Vyšetřovací hypotéza, že se náměstkyni Kratochvílové podařilo donutit deset lidí k podpoře konkrétních projektů, může někoho přesvědčit jen v případě, že bude stát na silnějších argumentech než na odposlechu telefonů mezi náměstkyní a jejím údajným milencem. Naopak ministerstvo školství by mohlo obhájit práci komise, kdyby zveřejnilo hodnocení jednotlivých projektů a podrobnější metodiku, jak se u jednotlivých kritérií přidělují body. Poskytnout o tom informace třeba cestou úniků se však ministerští úředníci z obav před policisty neodvažují.