V roce 1967 Izrael plánoval odpálit atomovou bombu na Sinajském poloostrově. Jednalo se o nouzový plán pro případ, že by Izrael začal prohrávat válku se svými arabskými sousedy. Následný střet Izrael bleskově vyhrál během šesti dnů, plán tak nikdy nebyl potřeba. Informaci přinesl deník The New York Times. Vychází přitom ze zjištění americko-izraelského historika Avnera Cohena, který u příležitosti 50. výročí Šestidenní války vydává novou rozsáhlou studii.

Během roku 1967 se začaly rychle zhoršovat vztahy mezi Izraelem a jeho arabskými sousedy, kteří neuznávali jeho existenci. Izrael se tedy začal připravovat na válku. Součástí plánování byl takzvaný „plán soudného dne“. Pokud by se válka začal obracet v neprospěch Izraelců, mělo speciální komando odpálit atomovou bombu na Sinaji. Cílem mělo být varování egyptským armádám, že Izrael má atomovou pumu a nebojí se ji použít. To mělo zvrátit myšlení egyptského velení a zastavit postup jejich armád.

„Podívejte, bylo to přirozené. Máte nepřítele a ten hrozí, že vás zažene do moře. Vy mu věříte. Jak ho zastavíte? Zastrašíte ho. Pokud máte něco, čím se dá zastrašit, tak ho zastrašíte,“ řekl Jicchak Jaakov, který měl v roce 1967 atomovému komandu velet, v rozhovoru s americko-izraelským historikem Avnerem Cohenem. Právě Cohen pro The New York Times část svého výzkumu zveřejnil.

„Je to poslední tajemství války z roku 1967,“ řekl Cohen pro The New York Times. Cohen je jeden z předních expertů na historii izraelského jaderného programu. V pondělí má veškeré svoje rozhovory s Jicchakem Jaakovem a svůj výzkum ohledně Šestidenní války zveřejnit na webu Wilsonova Centra, což je vysoce respektovaný americký think-tank zaměřující se na politiku a historii. Zveřejní je u příležitosti padesátiletého výročí Šestidenní války.

Stát Izrael nikdy existenci svých atomových zbraní oficiálně nepotvrdil, ani nevyvrátil. Všeobecně se však předpokládá, že Izrael těmito zbraněmi disponuje. Jaakov, který v izraelské armádě dosáhl hodnosti brigádního generála, byl v roce 2001 zatčen kvůli podezření, že vyzradil izraelské atomové tajemství novináři Ronanu Bergmanovi. Bergmanův článek byl cenzurován izraelskou armádou. Jaakov byl v tajném soudu odsouzen podmínečně ke dvěma letům vězení. Generál zemřel v roce 2013.

Cohen tvrdí, že operace se měla jmenovat „Samson“ podle biblického hrdiny, který strhl střechu chrámu, a tím zabil své nepřátele i sebe. Jaakov prý nepředpokládal, že by operaci přežil.

Bomba měla být umístěna na hoře, která se nachází asi 19 kilometrů od egyptského vojenského komplexu Abu Ageila. Komando ji mělo umístit na vrchol pomocí vrtulníku a poté se odebrat do blízké rokle a čekat na instrukce. Rozkaz k odpálení mohl udělit premiér společně s vrchním velitelem vojenského štábu.

Izrael však porazil své nepřátele tak rychle, že bomba se na Sinaj nikdy nedostala. Izraelské letectvo v překvapivém útoku zničilo egyptské, které ani nevzlétlo. Následně se izraelské pozemní jednotky přehnaly přes Sinaj a vyřadily během pár dnů Egypt z války. Poté zatlačily jordánské a syrské síly. Díky válce Izrael čtyřikrát zvětšil své území a stal se hlavní vojenskou silou v regionu.

Cohen před smrtí slíbil Jaakovovi, že jeho informace uveřejní ve vhodný čas. Za něj považuje právě padesáté výročí války, které je v týdnu od 5. do 10. června.

Podle The New York Times izraelská ambasáda ve Washingtonu odmítla Cohenova tvrzení komentovat.

Odhalení kritizoval a zpochybnil Michael Oren, izraelský historik a politik, který napsal široce uznávanou historii Šestidenní války. „Také jsem dělal rozhovor s Jicchakem Jaakovem a nebyl jsem přesvědčen, že jeho historka je pravdivá,“ řekl Oren pro list Times of Israel. Oren upozornil, že Cohen svůj výzkum založil pouze na jednom zdroji. „Mezi vážnými vědci to je nepřípustné,“ tvrdí Oren.