Je na Češích, jestli se rozhodnou zrušit takzvané Benešovy dekrety. Není je k tomu možné nutit, je přesvědčen šéf sudetských Němců Bernd Posselt. Ve zrušení dekretů, na jejichž základě byli sudetští Němci po druhé světové válce zbaveni občanství i majetku, ale nadále doufá. Řekl to v pátek na tiskové konferenci v Mnichově před víkendovým sudetoněmeckým sjezdem.

Benešovy dekrety byly po dlouhou dobu předmětem tuhých sporů mezi Českem a sudetskými Němci, v posledních letech ale přestaly hrát významnější roli. Posselt, který stojí v čele Sudetoněmeckého krajanského sdružení, nepovažuje dřívější fixaci na Benešovy dekrety za dobrou. „Nepovažuji to za juristickou otázku, považuji to za morální a etickou otázku,“ poznamenal Posselt.

Uvítal kroky z české strany, která se v posledních letech stejně jako sudetští Němci snaží o smíření a hledí kritičtěji na vlastní minulost. Do budoucna si Posselt dokáže třeba představit, že se Česko bude zabývat zákonem, jenž zaručil beztrestnost Čechům, kteří se dopustili vážných trestných činů proti sudetským Němcům.

„Ale já nejsem ten, kdo by české politice něco předepisoval. To musí být výsledkem vnitročeské svobodné diskuze, kterou nebudeme ovlivňovat,“ je přesvědčen Posselt. Aby sudetští Němci Česku takový krok vnucovali, není podle něj možné.

Sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení, které zastupuje zájmy sudetských Němců, kteří po druhé světové válce museli opustit Československo, se uskuteční v sobotu a neděli v bavorském Augsburgu. Z českých politiků se ho zúčastní mimo jiné vicepremiér a šéf lidovců Pavel Bělobrádek.

Z Československa byly po druhé světové válce vyhnáni a vysídleni zhruba tři miliony sudetských Němců.