V souvislosti s elektronickou evidencí tržeb (EET) se řešilo, zda lidé pronajímající pokoje přes službu sdíleného bydlení Airbnb podnikají, či nepodnikají a jestli musí mít EET kasu. Ačkoliv se nejedná o hotely, některé povinnosti Airbnb hostitelé plnit musí – třeba odvádět místní poplatek. Jiné, jako ohlašování hostů na cizinecké policii, se jich netýká.

Fenomén sdílené ekonomiky budí v posledních měsících čím dál větší emoce. Praha řeší především sdílení bydlení přes službu Airbnb. Diskuze se otevřela hlavně na konci loňského roku v souvislosti se zaváděním elektronické evidence tržeb (EET). Právě od začátku prosince 2016 musely začít evidovat tržby hotely, penziony, restaurace či kavárny.

Kritizovala to například Asociace hotelů a restaurací (AHR). „Co se týká EET, má asociace za to, že by měla být aplikována na všechny subjekty a formy podnikání, kde dochází k platbě hotovostí, kreditní kartou nebo stravenkami – a to bez rozdílu. V opačném případě nelze hovořit o zavádění rovných podmínek v podnikání,“ uvedl tenkrát pro Echo24.cz prezident AHR Václav Stárek.

Problém ale je, že ani sama finanční správa nemá jasno v tom, jestli je nebo není pronajímání bydlení přes Airbnb podnikání a vyžaduje to pokladnu. „Lze však říci, že ve většině případu se jedná o ubytování a nikoliv o pronájem. Je-li tato činnost prováděna soustavně a za účelem zisku, tak se jedná o podnikání. Vztah k evidenci tržeb je pak velice komplikovaný, protože dle našich analýz jsou používány různé modely sjednávání těchto služeb a jejich placení, které pak mají zásadní dopad do posouzení konkrétní situace ve vztahu k evidenci tržeb,“ uvedla tisková mluvčí finanční správy Petra Petlachová pro server Podnikatel.

15 korun za ubytovaného v Praze

Organizace Prague City Tourism poukazuje na další problém spojený s Airbnb. Tím, že hostitelé většinou nehradí místní turistický poplatek za své hosty, dochází ke zkreslování statistik příjezdového turismu. „Můžeme pouze odhadovat kolik osob tuto formu ubytování využilo ve sledovaném období,“ uvedla pro Echo24 mluvčí organizace Barbora Hrubá. Dodala však, že přehled nemají ani o těch, kteří během návštěvy Prahy bydlí u své rodiny nebo známých.

To vidí jako problém také Stárek. „V první řadě nejsou k dispozici žádná statistická data, přestože podle platné evropské směrnice jsou jednotlivé členské státy povinny zajistit souhrnnou statistiku cestovního ruchu, ale protože není jasné, kdo a jak často pronajímá ubytování v soukromí, čísla, která udává Český statistický úřad, nezahrnují právě tento druh ubytování,“ uvedl Stárek.

Při pronajímání přes Airbnb přitom existují další povinnosti, například za hosty platit místní poplatek. „Pokud se jedná o Airbnb, hradí se pouze místní poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt. Platí se oddělení správy a vymáhání místních poplatků úřadu té městské části, kde se daný byt nachází,“ vysvětlila pro server Echo24 tisková mluvčí Prahy 2 Martina Klapalová. Sazba poplatku v Praze je 15 Kč za osobu a noc. Neplatí děti do 18 let a lidé starší 70 let a neplatí se v případě, že někdo přijede na studijní pobyt nebo na služební cestu.

Problém je, že řada lidí, kteří pronajímají svůj byt přes Airbnb si toto ani neuvědomuje. Úřad k tomu totiž přirozeně člověka nevybízí. Člověk by přitom podle Klapalová měl následně za každý měsíc podat hlášení k místnímu poplatku, tedy kolik osob za daný měsíc u něj bylo ubytováno a kolik tedy činí místní poplatek.

Podle Hrubé je nezbytná domluva mezi Airbnb s Prahou na tom, jakou formou poplatky co nejjednodušeji vybírat. „V některých městech jsou turistické poplatky strhávány automaticky z platby klienta, podobný systém by měl být zaveden i zde. Je potřeba nastavit jasná pravidla tak, aby provozovatelé oficiálních ubytovacích zařízení nebyli znevýhodněni,“ dodala.

S turistou na policii

Když člověk ale pronajímá pouze byt, nemusí podle Klapalové řešit některé povinnosti, které se týkají hotelů či penzionů. „Nemusíte mít živnostenské oprávnění. Nemusíte hlásit na odbor výstavby, lidově stavební úřad, ale nezapomeňte, že na finančním úřadě budete muset zaplatit daň z příjmu,“ vysvětlila Klapalová.

Další povinnost, kterou běžně podnikatelé v ubytování mají, se týká i ubytovávání přes Airbnb. Jde o ohlašování cizinců z tzv. třetích zemí. „Při krátkodobém ubytování turistů tedy má ubytovatel ohlašovací povinnost. Ideální je, aby se osobně dostavil na úřad a tam vyplnil vše potřebné, lze samozřejmě i písemnou formou,“ uvedla Klapalová.

Cizinecká policie ale vnímá celou věc tak, že ohlašovací povinnost má v případě Airbnb cizinec a nikoliv jeho ubytovatel. „Pouze v některých případech plní za cizince oznamovací povinnost ubytovatel a ubytovatelem je zase podle zákona ten, kdo poskytuje ubytovací služby za úplatu nebo ubytovává více jak 5 cizinců,“ uvedla pro server Echo24 tisková mluvčí cizinecké police Kateřina Rendlová.

Občané zemí evropské unie ji mají jen v případě, že doba jejich pobytu přesáhne 30 dnů, což se nevztahuje na turisty. Ti, co nejsou ze zemí EU, ji musí splnit do třech pracovních dnů, což opět vylučuje cizince, kteří přijedou na víkend nebo prodloužený víkend. „Vycházíme z toho, ze ohlašovací povinnost musí ti, kteří ji mají, splnit do třech pracovních dnů. A když tu ani ty tři pracovní dny nejsou, tak ji logicky plnit nebudou,“ dodala mluvčí.

Musíte vést knihu hostů?

Další povinností, kterou lidé podnikající v ubytování mají, je vést knihu hostů. „Podle zákona musí ubytovatel, mimo jiné, vést domovní knihu a na požádání ji předložit policii. V ubytovacích zařízeních, která mají recepci, je tato kontrola snadná. V bytech pak už obtížně realizovatelná, neboť se v něm zrovna nemusí nikdo nacházet. Pak je jedinou možnosti ubytovatele předvolávat, aby ubytovací knihu doložil,“ uvedla Rendlová,

Cizinecká policie ale zastává vůči lidem pronajímajícím přes Airbnb střízlivý postoj a nesnaží se zaměřovat na ty, kteří pronajímají jen občasně a v malém měřítku. „Airbnb je fenomén dnešní doby, který se velmi rychle vyvíjí. My to vnímáme a snažíme se na tyto změny reagovat nejlépe tak, abychom normálního člověka, který jednou za čas pronajímá ve svém 3+1, ve kterém sám bydlí, jeden pokoj, nezatěžovat zbytečnou byrokratickou zátěží a nestavět ho na roven ubytovatele,“ vysvětlila Rendlová.

„Na druhou stranu tato služba v jiných případech dosahuje naprosto odlišných rozměru, kdy vlastník např. tří bytů tyto byty soustavně pronajímá a de facto provozuje tuto službu jako byznys. A takový je zcela bez debat povinen plnit veškeré povinnosti ubytovatele, které mu zákon ukládá,“ dodala.

Ani Prague City Tourism rozhodně nevolá po radikálním řešení typu zákazu Airbnb. Zdůrazňuje, že by Praha měla být městem, které se nových postupů a trendů nebojí. „Je potřeba vést skutečně otevřený dialog, kdy se všechny zúčastněné strany budou aktivně snažit najít vyhovující řešení,“ uvedla Hrubá a dodala, že Airbnb představuje přivýdělek pro studenty a mladé lidi a pro turisty možnost poznat město z jiného úhlu a užít si dovolenou odlišně.