Německá kancléřka Angela Merkelová (CDU) před pěti lety ujistila Němce památnou větou „Wir schaffen das“ (Zvládneme to), že uprchlickou krizi země ustojí. Ne všechny německé politické strany jsou ale o úspěchu přistěhovalecké politiky vlády přesvědčené, nejhlasitějším kritikem se stala protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD). Sama kancléřka ale k pětiletému výročí dramatických událostí říká, že by se dnes rozhodla stejně. V souvislosti s tím šéfka německé spolkové vlády také zmínila to, že někteří z tehdejších příchozích běženců například v Německu úspěšně odmaturovali.

„Kde jen začít? Německo si naložilo příliš. V mnoha ohledech za sebou svými osamocenými rozhodnutími z roku 2015 nechala Angela Merkelová hromadu střepů,“ odpovědělo k hodnocení tiskové středisko AfD.

Protiimigrační strana poukazuje především na to, že příchod běženců s sebou přinesl řadu problémů včetně kriminality či problematické integrace. Začlenění podle AfD komplikuje, že přes 80 procent žadatelů o azyl nemůže předložit doklady o vzdělání nezbytné k získání pracovního místa.

„Vypadá takhle nějak zázrak na poli odborných pracovníků, které nám staré politické strany a média nadšeně slibovaly?“ uvedla AfD. Údaje AfD převzala z odpovědi braniborské vlády na parlamentní dotaz, ve které zemský kabinet sdělil, že prokázat se profesními doklady uznatelnými v Německu může pouze 16 procent mužů a 15 procent žen přicházejících do Braniborska jako běženci.

Problémy s integrací včetně pracovního uplatnění si očividně uvědomuje i spolková vláda. Jeden z mluvčích kabinetu řekl, že začlenění migrantů je centrálním úkolem vlády. „Od roku 2015 zavedla spolková vláda mnoho zákonů, aby integraci urychlila. K tomu patří například to, že lidé, kteří mají naději v Německu zůstat, se mohou naučit rychleji německy a mají rovněž oproti předchozím letům lepší přístup ke vzdělání a k pracovnímu trhu,“ vysvětlil.

Ekologická strana Zelení přijímání běženců a jejich integraci vnímá jako dlouhodobý závazek. „Bylo to, či spíše je to úkol, na kterém musíme dále pracovat. Pokud jde například o otázky výuky jazyka, bydlení, tak to musíme dále jako společnost rozvíjet,“ řekla spolupředsedkyně ekologické strany Zelení Annalena Baerbocková. Poznamenala, že od politiků se v této věci žádají odpovídající politické kroky.

Kancléřčina Křesťanskodemokratická unie (CDU) se pětiletému výročí po větě „Zvládneme to“ příliš věnovat nechce. „Uprchlickou krizi Německo zvládlo dobře,“ sdělil mluvčí strany Hero Warrings. „CDU toto výročí ale nijak dále komentovat nebude,“ dodal.

O samotné větě, která již bude navždy spojována s érou Merkelové, nechtějí diskutovat ani vládní mluvčí. „O větě ´Zvládneme to´ a jejím významu v kontextu přijímání uprchlíků v roce 2015 se hovořilo mnohokrát, mluvila o tom i kancléřka. Dnes k tomu již nic nemůžeme dodat,“ řekl jeden z vládních mluvčí.

Novináře ale i po pěti letech hodnocení kancléřčina příslibu Němcům zajímá. Merkelová se tak tomuto tématu musela opakovaně věnovat i minulý týden v pátek během své tradiční letní tiskové konferenci. O větě samotné řekla, že se „tak trochu osamostatnila“, takže si žije vlastním životem.

Nyní by ale Merkelová i tak jednala stejně jako před pěti lety. „Kontrolovat hranice je možné, nelze ale přijmout taková rozhodnutí, která dopadnou na bedra těch, kteří na hranicích stojí,“ uvedla k německému postoji neuzavřít před migranty brány. „Zvládli jsme tohoto za ten čas opravdu hodně,“ dodala Merkelová o uplynulých pěti letech. Konkrétně zmínila například ty migranty, kteří již v Německu složili maturitu a zapsali se na vysokoškolské studium.