ČIPY MADE IN EU

Von der Leyenová navrhuje evropský čipový ekosystém

ČIPY MADE IN EU
Von der Leyenová navrhuje evropský čipový ekosystém

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Evropská komise (EK) má v plánu vytvořit nový ekosystém výroby čipů. Uvedla to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Layenová ve svém středečním projevu o stavu unie, který přednesla před europoslanci. „Není to jen otázka naší konkurenceschopnosti, ale i naší technologické suverenity,“ uvedla v projevu. Unie tak chce zareagovat na elektronickou konkurenci z Asie a reaguje na celosvětový nedostatek čipů. Jako příklad úspěšné snahy evropských zemí v podobném projektu minulosti uvedla program navigace Galileo. „Buďme znovu tak smělí, tentokrát s polovodiči,“ vyzvala von der Layenová.

Von der Leyenová uvedla, že EK představí nový evropský výnos o čipech, jehož cílem je vytvořit nejmodernější evropský "čipový ekosystém", včetně kompletní výroby čipů. Tento systém by měl zajistit bezpečnost dodávek a vytvořit nový trh pro průlomové evropské technologie.

Evropský komisař pro vnitřní trh Thierry Breton upozornil, že čipy znamenají mnohem víc než jen základní komponenty pro výrobce automobilů, chytrých telefonů a videoher. „Závod o nejvyspělejší čipy je závodem o technologické a průmyslové vedení,“ napsal na svém blogu. Podle něj by evropský výnos měl zahrnovat výzkum, výrobní kapacity a mezinárodní spolupráci. Unie by také měla zvážit zřízení zvláštního evropského polovodičového fondu.

Evropská komise loni představila plány, podle kterých má v plánu investovat pětinu z fondu obnovy do digitálních projektů. Fond má k dispozici 750 miliard eur (19 bilionů Kč) a má členským zemím pomoci s následky pandemie.

Von der Leyenová v projevu vyjádřila politování ze závislosti EU na čipech vyráběných v Asii a ze snižování podílu EU v dodavatelském řetězci – od designu až po výrobní kapacity.

Nicméně jsou zde i překážky pro zvyšování evropských kapacit na trhu s čipy. Patří mezi ně například i to, že region nemá přímé napojení na vlastní kovy vzácných zemin, (Trh s nimi, včetně těžby i zpracování, ovládá Čína), a rovněž neochota firem učinit vysoké investice, pokud nebudou moci jejich závody vyrábět na plnou kapacitu, aby se zvýšila návratnost, uvedla agentura Reuters.

V minulých dnech přitom oznámila jedna z největších polovodičových firem světa, americký Intel, že chce investovat v Evropě v následující dekádě až 80 miliard eur. Do konce roku chystá představit lokace pro dvě nové továrny, které chce v Evropě vybudovat. „Z aut se stávají počítače na pneumatikách. Vy potřebujete nás a my potřebujeme vás. (...) Cílem je vytvořit centrum inovací v Evropě, pro Evropu,“ řekl šéf podniku Pat Gelsinger.

Evropa tak reaguje na čínskou konkurenci snahou o autonomní vývoj. Spojené státy přitom v minulosti Evropu varovaly před nebezpečím čínského technologického rozvoje. Administrativa Donalda Trumpa vyzývala Evropu, aby zavedla proti Číně technologické a vývozní restrikce. Zatímco v případě technologie 5G a firmy Huawei byla úspěšná, v ostatních otázkách bezpečnosti Evropa nenašla se Spojenými státy společnou řeč. Zatímco Trumpova administrativa uplatňovala především sankce, Evropská unie upozorňovala, že Čína je pro ni hrozbou i partnerem. Na konci minulého roku uzavřela s Čínou sedm let vyjednávanou obchodní dohodu. USA loni naopak vypracovaly výnos nazvaný CHIPS for America, jehož cílem je posílit schopnosti USA v konkurenci s čínskou technologií.

 

, , max