Ústava se měnit nebude. O tom rozhodli voliči do třetiny senátních okrsků už v prvním kole. S předstihem před konečnými výsledky je zřejmé, že středopravicoví kandidáti lidovců, Starostů a občanských demokratů budou mít v novém Senátu přes čtyřicet hlasů. Levicově-populistická většina ve sněmovně může přijít s jakkoli radikálním návrhem všeobecného referenda, s jehož pomocí by bylo možné ústavu změnit na trhací kalendář, její případný pokus je však předem odsouzen k neúspěchu. Druhé kolo senátních voleb ještě rozhodne o novém předsedovi horní komory parlamentu, tedy o zastupující hlavě státu.

Šéf Senátu nemá velké pravomoci, přesto je druhým nejvyšším ústavním činitelem a reprezentantem České republiky, která v poslední době nemá na své reprezentanty štěstí. Vedle prostořekého prezidenta Miloše Zemana s jeho příchylností k Rusku, premiéra Andreje Babiše, stíhaného za podvod, a předsedy sněmovny Radka Vondráčka, který před vstupem do podnikatelské strany ANO pracoval jako advokát v okresním městě, je tedy možné, že se pro příští dva roky najde člověk, se kterým se může ztotožnit ta část populace, jež má k Zemanovi i Babišovi výhrady.

Hampl, Štěch nebo někdo další

Volby o předsedovi Senátu  rozhodnou, pokud horní komora dodrží nepsané pravidlo, že se předsedou stává kandidát té strany, která má nejvíc senátorů. Horní komora může konkrétního kandidáta nejsilnějšího klubu odmítnout, neodepře však souhlas někomu všeobecně uznávanému. Výsledky prvního kola nedaly jasnou odpověď, kdo bude Zemanův zástupce, a dokonce ponechaly ve hře čtyři možnosti. Za předpokladu, že volby vyhrají ti, kdo získali v prvním kole aspoň pětiprocentní náskok, vzniknou čtyři kluby s šestnácti až sedmnácti členy.

Předem není vyloučeno, že místo v čele Senátu obhájí sociální demokrat Milan Štěch. I když jde o levicového politika, může ho úspěch stranických kolegů u vesla udržet, protože si v uplynulých letech získal dostatečnou prestiž také u protagonistů očekávané pravicové většiny.  Hlavním favoritem se ovšem stal předem oznámený zájemce z klubu lidovců, bývalý rektor Karlovy univerzity Václav Hampl. KDU-ČSL má čtrnáct senátorů už teď, další čtyři zájemci kandidují a přitom dva z prvního místa. Přesto se mohou objevit další dva uchazeči z klubu ODS a od Starostů, pokud jejich lidé promění slibné výsledky z prvního kola. Občanští demokraté ani Starostové o svých kandidátech na šéfa Senátu dosud nemluvili, ovšem ODS by nejspíš nominovala jednoho ze svých nejzkušenějších politiků, teplického Jaroslava Kuberu. Předsedou Senátu se teoreticky může stát někdo z klubu ANO, to ovšem po nepravděpodobném vítězství všech deseti Babišových kandidátů ve druhém kole. Kromě jednoho ovšem nastupují do finále z druhého místa a takovou senzaci očividně neočekává ani premiér.

Návrat tří vyzyvatelů

Rozhodnout nakonec mohou tři Zemanovi vyzyvatelé v lednové prezidentské volbě, Jiří Drahoš, Pavel Fischer a Marek Hilšer. První z nich už byl za senátora zvolen, zbylí dva postoupili do druhého kola s bezpečným náskokem. Když se domluví a vstoupí do stejného klubu, ať už jde o lidovce, nebo Starosty, označí svého budoucího šéfa. Vzhledem k tomu, že Senát za předsedu obvykle nezvolí nováčka, nemají sami ke vstupu mezi nejvyšší ústavní činitele aktuálně velkou šanci.

Druhé kolo senátních voleb mocenské poměry v zemi nezmění, v této souvislosti je důležitější vyjednávání o pražském primátorovi, který může být hlavním premiérovým protihráčem. Mohou sice ukázat nebo naznačit, který senátorský klub bude nejsilnější, předem je však vyloučeno, že bude mít silnější pozici než jako první mezi rovnými. Zdánlivě o nic nejde, přesto však takové okamžiky politického života bývají důležité. Nic se od nich nečeká, a právě proto ukážou cestu, kterou se má napříště politika ubírat. S nadsázkou řečeno, mohou fungovat jako mávnutí motýlího křídla, které způsobí bouři.