Palestinský „den hněvu“ kvůli Jeruzalému přinesl mrtvé a stovky zraněných
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Při střetech s izraelskými vojáky na hranici mezi Izraelem a Pásmem Gazy zahynulo 52 Palestinců. Informovalo o tom ministerstvo zdravotnictví v Gaze. Jde o nejkrvavější den od války mezi radikálním palestinským hnutím Hamás a židovským státem v roce 2014, píší izraelská média. Dalších více než 2200 lidí utrpělo zranění. Izraelská armáda obvinila Hamás, které v Pásmu Gazy vládne, z podněcování protestů s cílem prolomit hraniční plot. Zároveň varovala, že proti demonstrantům, kteří se hranici pokusí překročit, použije ostrou munici. Mezi mrtvými je podle Reuters 14letý chlapec a vozíčkář.
Palestinci v Gaze manifestují od konce března za konec blokády enklávy a za možnost vrátit se na území, která byla dříve domovem jejich předků, ale které se teď nacházejí v Izraeli. Protesty se dosud většinou konaly v pátek. Ty nejnovější se ale konají zejména v souvislosti s otevřením amerického velvyslanectví v Jeruzalémě.
Podle izraelské armády na 12 místech okolo izraelské hranice demonstruje asi 50.000 obyvatel Gazy. Demonstranti podle izraelských úřadů zapalují pneumatiky a házejí kameny. Armáda dostala rozkaz střílet na ty, kteří se pokusí hranici narušit. Podle úřadů jsou mezi zabitými také tři členové Hamásu, kteří se na hranici snažili odpálit výbušné zařízení. Palestinský Červený půlměsíc uvedl, že jeho týmy jen za dopoledne ošetřily 390 zraněných, z toho 253 utrpělo střelná zranění, 68 se nadýchalo slzného plynu a 28 osob zranily šrapnely. Podle televizní stanice Al-Džazíra je jedním ze zraněných v Gaze i její reportér. Izrael prostřednictvím letáků Palestince varoval, že vojáci zakročí proti komukoli, kdo se pokusí dostat přes hranici.
Izrael se stal terčem mezinárodní kritiky za používání ostrých nábojů při střelbě na palestinské demonstranty. Izrael trvá na tom, že má právo se bránit, a tvrdí, že nejde o nepřiměřené reakce ozbrojených sil.
Jeruzalém je nejožehavějším bodem izraelsko-palestinského konfliktu. Palestinci chtějí jako svou metropoli převážně arabsky mluvící východní část města, kterou Izrael obsadil v roce 1967 a později anektoval. Izraelská vláda ale považuje Jeruzalém za nedělitelné hlavního město židovského státu.
Hnutí Hamás ovládá Pásmo Gazy od roku 2007 a od té doby vedlo s Izraelem už tři války. Na hranicích s Gazou od posledního ozbrojeného konfliktu v roce 2014 přetrvával relativní klid, násilí znovu propuklo až loni v prosinci, kdy americký prezident Donald Trump uznal Jeruzalém za hlavní město Izraele a uvedl, že tam bude přesunuta americká ambasáda. Hamás tehdy vyhlásil další intifádu, tedy povstání proti Izraeli. Americký úřad byl oficiálně otevřen odpoledne u příležitosti 70. výročí vyhlášení nezávislého Izraele.
Proti otevření velvyslanectví USA se rovněž konal protest na okupovaném Západním břehu Jordánu, podle agentury AP se protestního pochodu v Ramalláhu zúčastnilo několik tisíc lidí. Další protestující Palestinci házeli kameny na vojáky severně od Jeruzaléma a vojáci proti nim použili slzný plyn a ostré náboje, uvedla AP s odkazem na svědky. Další střet se podle místních zdrojů odehrál mezi Jeruzalémem a Betlémem. V těchto případech nejsou informace o případných zraněných.