Premiér a neziskové organizace

Babišova otevřená kasa ‚efektivním‘ neziskovkám. Budou moci žádat o státní peníze, řekl

Premiér a neziskové organizace
Babišova otevřená kasa ‚efektivním‘ neziskovkám. Budou moci žádat o státní peníze, řekl

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Neziskové organizace se mohou ve výběrových řízeních ucházet o státní peníze na svoji činnost. S odvoláním na vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) to po středečním jednání kabinetu v tiskové zprávě uvedl úřad vlády. Právě Babiš se v minulých týdnech několikrát zmínil o nutnosti přehodnotit dotace pro neziskový sektor.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ve středu při příchodu na jednání vlády uvedla, že navrhne uvolnit systém rozdělování peněz na příští rok pro neziskový sektor. Vláda o tom nakonec podle ministryně kvůli nedostatku času nejednala. Zdůraznila ale, že uvolnění výběrových řízení kabinet schvalovat nemusí a je to záležitost úřadu vlády, který tuto agendu spravuje.

Premiér Andrej Babiš(ANO) na tiskové konferenci po jednání vlády uvedl, že jde o nedorozumění, a že systém nikdo nezastavil. „O tom odblokování je to nedorozumění. Já jsem jen apeloval na ministry, aby ty peníze pro neziskové organizace byly přidělovány efektivně,“ uvedl Babiš. Dále řekl, že to nikdo nezastavil. „To bylo zase rozhodnutí nějakých úředníků a ani jsem o tom nevěděl. Řeč byla vždy o tom, jestli ty peníze jsou skutečně efektivně vynaloženy,“ dodal.

Později úřad vlády v tiskové zprávě uvedl, že Babiš potvrdil, že nic nebrání tomu, aby se neziskové organizace hlásily do výběrových řízení na příští rok. O efektivnosti vynakládaných peněz premiér na jednání vlády diskutoval i s ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou (ČSSD).

Schillerová ve středu také uvedla, že její resort hledá technické řešení, jak bude sledovat pohyb peněz určených neziskovým organizacím. Nově by mělo být zajištěno, že stát ví, jak a na co peníze neziskový sektor čerpá. Ministryně už v pondělí na twitteru uvedla, že od příštího roku do systému Státní pokladny zavede novou funkci, která bude peníze pro příjemce prostředků ze státního rozpočtu evidovat pod jednoznačným identifikačním číslem. Teď Státní pokladna neumožňuje automaticky rozlišovat příjemce peněz ze státního rozpočtu v takovém detailu.

Zprávu o otevření prostoru pro vypisování výběrových řízení uvítala před jednáním vlády Maláčová. „Výběrová řízení byla zahajována 1. září,“ uvedla s tím, že doufá, že odklad nezpůsobí posun v termínu, odkdy budou moct peníze neziskové organizace čerpat. Konstatovala také, že úspory v rozpočtu pro neziskové organizace, které požadoval Babiš, ve své kapitole nenašla. Ministerstvo práce a sociálních věcí spolu s ministerstvem školství přerozděluje neziskovému sektoru nejvíc peněz.

Podle diskuse vlády z konce srpna v návrhu rozpočtu na příští rok klesla suma určená neziskovým organizacím o 586 milionů korun oproti původnímu plánu. Přesto má podle návrhu celková suma vzrůst o 800 milionů korun ve srovnání s letošním rokem. Výrazně klesat mají peníze neziskovým organizacím vázaným na ministerstvo školství, s růstem počítá ministerstvo práce a sociálních věcí. Například ministerstvo zemědělství zkrátí rozpočet určený neziskovému sektoru o sto milionů korun. Ministr Miroslav Toman (za ČSSD) novinářům řekl, že jde o peníze určené na charitu, například rozvoj zemědělství v Kurdistánu.

Neziskové organizace kritizovaly výrok Schillerové ze začátku srpna, že by ze 14 miliard korun ročních dotací pro neziskové organizace ráda ušetřila tři miliardy. Po vlně kritiky, která směřovala i na premiéra, Babiš uvedl, že vláda bude postupovat podle analýzy, kterou nechal vypracovat.

Podle rozboru financování, který si nechává každý rok připravit vláda, největší část dotací pro neziskové organizace putuje do podpory sportu. V roce 2016 to byla více než třetina z rozdělované sumy 17,89 miliardy korun. Zhruba 30 procent částky se pak využilo na sociální věci a na zaměstnanost. Tři pětiny celkové sumy poskytl předloni stát, víc než pětinu obce a kolem 16 procent kraje. Zbytek byl od státních fondů a agentur. Na sport samosprávy dávají výrazně víc než na podporu sociálních věcí. Do nich putovala zhruba pětina obecních a krajských dotací, na sport víc než dvě pětiny.

Registraci mělo 122 000 nadací, spolků, zájmových sdružení, církevních společností, vzdělávacích institucí a ústavů. Stát v roce 2016 podpořil projekty 6941 organizací, tedy necelých šesti procent.

,